Čunkův náměstek: Trable eurodotací začal Lachnit

Petr Holub
15. 10. 2007 10:10
Jednání s Bruselem se octlo v krizi

Praha - Ministerstvo pro místní rozvoj přiznalo, že jednání o 750 miliard korun z evropských fondů je v krizi. Zároveň s tím říká, že Česko do ní přivedly minulé vládní garnitury.

Náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Toušek popsal Aktuálně.cz dvě komplikace, které jsou podle něho hlavní.

První je ta, že v éře sociálnědemokratického ministra Petra Lachnita byl v rozporu se zákony spuštěn takzvaný národní monitorovací systém, který kontroluje pohyb evropských peněz  a eviduje, jak se pomocí jednotlivých investic dosahuje očekávaných cílů.    

Druhou pak ta, že si minulé vlády podle Touška neuvědomily, jak se v novém rozpočtovém období změnila filozofie čerpání evropských dotací.

Miliardy bez zákona

Takzvaný národní monitorovací systém je podle Touška v katastrofální situaci. Dnes funguje pouze díky tomu, že se obchází zákon o veřejných zakázkách. Tím klesá důvěryhodnost České republiky v Bruselu.

Tento systém je pro evropské dotace tím, čím je pro státní finance státní rozpočet. Je však složitější, protože umožňuje kontrolovat pohyb financí průběžně.

Podle Touška přidělil Petr Lachnit už v roce 2002 správu monitorovacího systému společnosti Tesco SW a učinil tak bez výběrového řízení. Tesco patří Josefu Tesaříkovi, bratru současného poslance a někdejšího místopředsedy ČSSD.

Smlouvu s Teskem se později pokusil výběrovým řízením legalizovat Lachnitův nástupce Jiří Paroubek, antimonopolní úřad však soutěž zrušil kvůli nejasně stanoveným podmínkám.

Socialistův bratr přežije všechno

Nejbližší osudy europeněz
Autor fotografie: Evropská komise

Nejbližší osudy europeněz

Co říká Daniel Toušek, náměstek ministra pro místní rozvoj 

  • Příští týden se uzavře dohoda o třech operačních programech, které mají čerpat peníze z Evropského sociálního fondu. Je otázka, co bude se čtrnácti dalšími, které čerpají ze strukturálních fondů.
  • Do konce října bude podle něho jisté, které ze čtrnácti programů na léta 2007-2013 se nepodaří dohodnout během letošního roku.
  • Neúspěšným přitom hrozí velký odklad, až do června 2008. Pře schválením v příštím roce bude totiž nutné upravit evropský rozpočet.
  • Podle Touška není možné jistě říct, které programy se dohodnou ještě letos. Naopak mizivou šanci mají vedle výzkumného programu také Integrovaný operační program, program technické pomoci a pro životní prostředí.

Toušek říká, že zákon se vlastně obchází dodnes. Jiřímu Čunkovi podle náměstka nezbývá, než zadávat Tesku desítky zakázek v ceně dvou milionů, protože na ty se zákon o veřejných zakázkách nevztahuje.

"Vůbec nejtěžší pro nás bylo přesvědčit Brusel, že monitorovací systém bude fungovat a že ho budeme provozovat podle zákona," říká náměstek Toušek.

Pro evidenci dotací z rozpočtového období 2007-2013 má být systém připraven do konce roku. Soulad se zákonem zajistí formální veřejná soutěž, kterou by mělo opět vyhrát Tesco.

"Není možné začít od nuly, to by znamenalo další měsíce zdržení," vysvětluje Toušek.

Rozpočtové zlozvyky

Za vážnou komplikaci považují monitorovací systém také experti, kteří měli čerpání dotací na starost v minulém období.

"Je to ohromný průšvih. Evropští úředníci nás loni i předloni upozorňovali, že podobné chyby musíme včas vychytat. Teď jsme pro ně absolutně nedůvěryhodnými panáky," souhlasí s kritikou bývalá náměstkyně Věra Jourová.

Stejně jako ona připomínal nutnost systémově řešit monitorovací systém už v roce 2005 někdejší ředitel evropského odboru Arnošt Marks. Podle něho však nejsou právní potíže tou hlavní komplikací v přípravě kontrolního systému.

"Věcné jádro problému je v tom, že se jen v malé míře daří vyladit dva rozpočtové systémy, český a evropský," vysvětluje Marks.

Češi jsou totiž zvyklí účtovat podle jiných pravidel, než žádá u svých dotací Brusel. Proto mohou být při dohadování s Bruselem úspěšnější například Slováci či Maďaři, kteří své státní rozpočty přizpůsobili evropskému vzoru už dříve.

Osm měsíců ČSSD, šest měsíců ODS

Minulé vlády způsobily podle Touška zdržení i tím, že si neuvědomily, jak se v novém rozpočtovém období změnila filozofie čerpání evropských dotací.

V období 2004-2006 stačilo v Bruselu prosadit Národní rozvojový plán s podrobným přehledem cílů, co se chce pomocí evropských peněz dosáhnout. Operační programy byly jen součástí rozvojového plánu a zvlášť se neschvalovaly.

V období 2007-2013 je třeba Bruselu poslat Národní referenční rámec, který stanoví cíle jen obecně. Podrobný rozpis toho, čeho chceme dosáhnout. Pak se schvalují jednotlivé operační programy.

"Ministerstvo ztratilo už v roce 2005 spoustu času tím, že psalo zbytečný rozvojový plán. Teprve na podzim začalo připravovat správný dokument, referenční rámec," upozorňuje Toušek.

"Ztratilo se tím osm měsíců," potvrzuje i bývalá náměstkyně Jourová, podle níž zbytečný dokument vyžadoval ministr Radko Martínek (ČSSD).

Pak přišel irský vzor

Arnošt Marks kritiku zpochybňuje.

Podle něho následovalo ministerstvo pod Martínkem irský vzor, kdy se připravuje rozsáhlý rozvojový plán a z něho vybere cca padesátistránková část v oblastech, které mají být financovány z Bruselu. Ty jsou Evropské komisi poslány jako referenční rámec.

Český rozvojový plán se však Vysoké škole ekonomické nepodařilo připravit tak, aby se jeho část dala zaslat do Bruselu. Proto vnikl další dokument: referenční rámec o 180 stranách.

Toušek souhlasí s experty v tom, že další zdržení nastalo loni na podzim, kdy Česká republika půl roku ignorovala připomínky komise k příliš složitému referenčnímu rámci. 

17 programů v poslední třetině

Až koncem roku 2010 bude možné zjistit, jestli Češi o nějaké peníze z rozpočtového období 2007-2013 přijdou. V přípravě čerpání dotací jsou dnes ovšem nejhorší ze všech nových členských států.

Všechny operační programy už mají uzavřeny Malta, Maďarsko a Estonsko, naprostou většinu Poláci, Slovinci, Litevci a Rumuni. 

Náměstek Toušek doporučuje, aby česká vláda oslovila odpovědnou komisařku Danutu Hübnerovou a domluvila s ní pro Českou republiku speciální režim, který by umožnil vyhlásit čerpání za všech programů ještě předtím, než budou schváleny.

Podle Markse ale mohou politické prostředky pomoci jen v omezené míře. "Česká republika dlouhou dobu nic nedělala a v Evropské komisi není dost úředníků, aby všechno najednou stihli. Je to jako kdyby chtěli zvládnout celý hokejový zápas v posledních deseti minutách třetí třetiny," míní expert.  
       

 

Právě se děje

Další zprávy