Praha - Od začátku října mohou gayové a lesby žijící v sousedním Německu uzavírat manželství jako heterosexuální páry. Soudě podle předvolebních programů politických stran si na podobné zrovnoprávnění budou muset české stejnopohlavní páry ještě nějakou dobu počkat. Až na zelené ho žádná strana přímo nenavrhuje.
Jednotliví kandidáti některých partají se ale k možnosti, aby lesby a gayové mohli vstupovat do manželství, staví vstřícněji. Postoje možných poslanců a poslankyň zmapovala před volbami Koalice pro manželství, kterou tvoří spolky věnující se ochraně práv sexuálních menšin. Více než 20 procent kandidátů by pro manželství gayů a leseb a přiosvojení potomků partnera či partnerky zvedlo ruku.
"Skoro v každé straně se našli lidé, kteří by manželství podpořili, pokud by je nesvazovala stranická disciplína. Když se dostanou do parlamentu, je tu naděje, že po volbách dojde ke změně," slibuje si Czeslaw Walek z Koalice pro manželství.
Z oslovených stran podporu stejnopohlavnímu manželství nevyslovili pouze zástupci KDU-ČSL, ODS a SPD. Za to na kandidátkách hnutí ANO, ČSSD, TOP 09, STAN, pirátů, zelených a svobodných se vždy několik politiků podporujících svazky homosexuálů objevilo.
Možnost sňatků osob stejného pohlaví či přiosvojení však uchazeči o poslanecký mandát v případě některých stran podpořili, aniž by to strana měla v programu. Nejvíce je rozpor viditelný u hnutí ANO. S manželstvím homosexuálů by souhlasila přibližně třetina krajských lídrů, s přiosvojením drtivá většina včetně předsedy Andreje Babiše.
"Náš postoj k této problematice je dlouhodobě známý, nebylo nutné, abychom to psali do programu," vysvětluje mlčení poslankyně za ANO Radka Maxová, která sňatky homosexuálů podporuje.
O něco složitější situace panuje v sociální demokracii. Zatímco v jejím dlouhodobém programu z letošního březnového sjezdu se píše, že "je nutné respektovat, že tzv. tradiční rodina není jediným existujícím rámcem pro výchovu dětí a partnerské vztahy", program do nadcházejících voleb podobné pasáže neobsahuje. Se zavedením stejnopohlavních sňatků v anketě souhlasili pouze ministr pro lidská práva Jan Chvojka a starosta Náchoda Jan Birke.
"Když už stejnopohlavní pár spolu žije v registrovaném partnerství, tak proč neposílit jeho právní formu ochrany, zejména v otázce společného jmění, odpovědnosti za dluhy, dědictví či osvojení dítěte," vysvětluje svou podporu Chvojka. Připouští však, že téma manželství homosexuálů opravdu v programech politických stran příliš nerezonuje. "Faktem je, že u nás na toto téma neproběhla v tomto volebním období žádná debata," podotýká.
Jedním z důvodů, proč tomu tak je, může být podle Waleka obava ze ztráty hlasů voličů. "Strach jistou roli může hrát," připouští. Radka Maxová to však odmítá. "V minulosti jsme veřejně tato témata podporovali," opakuje. Připouští však, že zrovnoprávnění svazků homosexuálních párů může být pro českou veřejnost stále citlivé téma.
Z loňského průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas přitom vyplývá, že právo uzavřít manželství by homosexuálům přiřklo až 67 procent lidí, většinou ženy, lidé mladší či s vyšším vzděláním. Až 64 procent voličů TOP 09 podle výzkumu CVVM souhlasí s tím, aby se gayové a lesby mohli ženit a vdávat.
V programovém dokumentu TOP 09 se však lze dočíst, že "pod pojmem rodina se rozumí model, v němž se žena a muž snaží mít společně děti a dobře je vychovávat", a že k tomuto modelu není přípustná žádná alternativa. Pouze dva krajští lídři - Václav Horáček a Kristýna Zelienková - manželské svazky osob stejného pohlaví podpořili.
"V anketě jsem vyjádřila osobní názor, ale respektuji postoj TOP 09, která jako konzervativní strana ctí klasickou rodinu," podotýká Zelienková. Zároveň však dodává, že ve straně působí víc lidí s liberálními názory, kteří by s manželstvím homosexuálů souhlasili. Podle Zelienkové to spíš politické strany nepovažují za aktuální téma pro letošní volby, než že by se přímo bály ztráty hlasů. "Prioritně bychom měli řešit, aby v této zemi nepřevládl autokratický režim, jakkoliv nechci práva gayů a leseb zlehčovat," podotýká.
Podobně to vidí i politolog z Masarykovy univerzity Miloš Gregor. "Když voliči cítí, že mají hluboko do kapsy, že mzdy jsou nízké a že ceny rostou, menšinová témata u nich ustupují do pozadí," upozorňuje Gregor.
