Ostrava - Ministerstvo životního prostředí a Moravskoslezský kraj nabízejí od ledna domácnostem na Ostravsku - oblasti s nejvíce znečištěšným ovzduším v zemi - 20 milionů korun na výměnu starých, neekologických kotlů na uhlí.
Kdo si chce pořídit výrazně čistší vytápění, třeba na dřevěné pelety, má však smůlu. Příspěvek až 60 tisíc dostanou jen ti, co si pořídí znovu kotel na uhlí, maximálně na spoluspalování uhlí a biomasy.
Kritizuje to například odborné sdružení Česká peleta, jejímiž členy jsou kromě výrobců kotlů třeba i výzkumné, poradenské a univerzitní instituce.
"Kdo chce spalovat uhlí, dostane dotaci. Zatímco ti, kteří chtějí zlepšovat svoje zdraví a životní prostředí tím, že budou topit dřevem, briketami a peletami, si budou muset nový kotel zaplatit sami," uvedlo sdružení, podle něhož by se měl program rozšířit i na tyto druhy vytápění.
Rodinná firma ATMOS, jeden z největších výrobců tepelné techniky v Evropě, dokonce podala na ministerstvo stížnost k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. "Novým programem ministr Tomáš Chalupa otevřeně podpořil soukromé firmy těžící uhlí a prodávající zařízení na jeho spalování," řekl majitel firmy Petr Cankař.
Lidé jsou na uhlí zvyklí, brání se politici
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že o nastavení dotačního programu jednala pracovní skupina, kde měli zástupce i ministerstvo průmyslu a Státní fond životního prostředí.
A jelikož uhlí je na Ostravsku tradičním palivem, je dotace zaměřená na moderní kotle s automatickým podavačem na uhlí nebo na uhlí s biomasou, které splňují přísnější emisní parametry.
"V našem kraji je uhlí vnímáno jako více než tradiční a bezpečný zdroj energie a lidé jej nadále chtějí využívat. Dotační program míří přesně k této části obyvatelstva a má být impulsem k výměně starých kotlů na nové automaty s mnohonásobně nižšími emisemi," řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Miroslav Novák (ČSSD).
Ministr Tomáš Chalupa (ODS) je připraven přidat na výměnu kotlů další peníze, pokud o akci bude zájem.
"Věřím, že zájem bude, ekologičtější způsob vytápění by totiž v regionu vedl ke snížení celkových emisí o desítky tun ročně a my jsme do budoucna připraveni objem dotací až zdesetinásobit," konstatoval Chalupa.
Uhlí, či biomasa? Srovnatelné
Náměstek moravskoslezského hejtmana Novák připomněl, že domácí kotle se na celkových krajských emisích prachu podílejí z necelé třetiny, což je zhruba 7 tisíc tun.
Podle ministerstva životního prostředí je z hlediska ochrany ovzduší srovnatelné, jestli lidé topí v moderních, nízkoemisních kotlích na uhlí, nebo na čistou biomasu.
"Uhlí na rozdíl od biomasy sice obsahují síru, ale například menší obsah chlóru, z čehož mohou vznikat rakovinotvorné dioxiny," řekla Aktuálně.cz mluvčí resortu Michaela Jendeková.
Dodala, že u některých druhů biomasy v závislosti na způsobu spalování mohou být i vyšší emise tuhých látek, na druhou stranu vzniká při spalování biomasy méně skleníkových plynů.
"V automatických kotlích není možné spalovat odpad, jako je tomu v zařízeních s ručním přikládáním," poznamenala mluvčí Jendeková.
Spalovat uhlí nemůže být nikdy ekologické
Sdružení Česká peleta ale jednoznačně tvrdí, že i s automatickým kotlem se do ovzduší při spalování uhlí uvolňuje více škodlivin než při topení čistou biomasou.
Například chlor se do zemědělské biomasy dostává kvůli hnojení polí. "Sláma nebo seno se ale spaluje nikoli v domovních kotlích, ale ve velkých průmyslových zdrojích, které jsou to připraveny, aby se chlor odstranil," řekl Aktuálně.cz předseda sdružení Vladimír Stupavský.
V domovních kotlích by mohl být chlor jen v případě spalování agropelet nebo zrní, to je však podel Stupavského mizivé procento. "Dřevěné pelety mají obsah chloru nižší nebo stejný jako uhlí," dodal.
Odmítl i to, že by v biomase bylo více tuhých znečišťujících látek.
"To platí spíše u velkých průmyslových zdrojů, moderní automatické kotle na pelety a biomasu vyhovují standardním limitům stejně, či spíše lépe než zařízení na spalování uhlí," poznamenal Stupavský. Dodal, že i cena dřevěných pelet je v posledních letech srovnatelná s nejlevnějším hnědým uhlím.
"Program je polovičatým řešením, které zbytečně zamlčuje modernější a užitečnější příležitosti pro domácí vytápění," tvrdí Stupavský. Poznamenal, že i u automatických, nízkoemisních kotlích existují možnosti, jak v nich spalovat nejškodlivější palivo - odpadky. Někteří polští výrobci například nabízejí zařízení na jejich drcení a lisování.
"Uhlí ekologickým palivem nikdy nebylo a nebude. Ani automatický kotel nezabrání síře a jiným látkám, aby při spalování uhlí unikala do ovzduší," tvrdí i Petr Cankař, majitel rodinné firmy ATMOS, jednoho z největších výrobců tepelné techniky v Evropě.
Biomasa až v Zelená úsporám 2
Ministerstvo životního prostředí ovšem zatím neuvažuje o tom, že by program na výměnu kotlů v Moravskoslezském kraji rozšířilo i na kotle na spalování čisté biomasy.
"V minulosti byly podporovány kotle pouze na biomasu, nyní se dává možnost spalovat také uhlí v nízkoemisních zdrojích," řekla Aktuálně.cz mluvčí resortu Michaela Jendeková, podle níž není vyloučeno, že se tento program rozšíří i do dalších krajů, kde je špinavé ovzduší.
"Podpora spalovacích zdrojů na biomasu bude řešena v programu, který naváže na Zelenou úsporám," dodala Jendeková.
