Praha - Více než rok úřady v tichosti prověřují podezření, že výstavbu jaderné elektrárny v Temelíně provázely finanční machinace, které stát připravily minimálně o sto miliónů korun.
Policie proto zkoumá finanční operace několika českých firem, které se v devadesátých letech na stavbě elektrárny podílely. Podezření zní: zástupci společností uzavírali se státem mnohamiliónové obchodní smlouvy na fiktivně odvedenou práci.
Vyšetřování rozjeli Němci
Impuls přitom do Prahy přišel od německé kriminální služby, která na případ náhodně narazila v jiné kauze související s praním špinavých peněz.
Vyšetřování oficiálně potvrdila česká protikorupční služba, detaily ale zveřejňovat nechce. Služba pouze uvedla, že případ eviduje jako podezření z daňových deliktů.
"Případ se prověřuje, byly zahájeny úkony, ale v tuto chvíli nelze poskytovat bližší informace," sdělila mluvčí služby Alena Vokráčková.
Jde nejméně o sto miliónů
Fakta
Temelínský příběh
- Stavba atomové elektrárny začala ještě za socialismu, kdy v osmdesátých letech ÚV KSČ rozhodl, že stavba bude v jihočeské obci Temelín. Několik vesnic kvůli tomu politici zbourali, stovky lidí vystěhovali.
- Základy stavby vykopali dělníci v roce 1986, vybudování původně plánovaných čtyř reaktorů mělo stát 52 miliard korun. Časem se počet reaktorů zredukoval na dva, stát doposud investoval 98 miliard korun.
- Po roce 1989 vzrostly otevřené protesty proti elektrárně, polistopadové vlády zvažovaly zastavení stavby, ale nakonec od toho ustoupily.
- "Rozhodnutí o dostavbě bylo výsledkem manipulace s naší neinformovaností," řekl k tomu v devadesátých letech bývalý premiér Petr Pithart.
Na stopu Temelína podle zjištění Aktuálně.cz narazili němečtí kriminalisté při vyšetřování aktivit jedné z firem ze Severního Porýní-Vestfálska. Její zástupce podezřívali z nejzávažnějších finančních deliktů: daňových úniků a praní špinavých peněz.
Na firemních účtech se objevovaly desítky miliónů, které obratem mizely ve švýcarských bankách. Při zkoumání pohybu peněz policisté zjistili, že na konta německé firmy přicházely i milióny z Česka. A to právě od firem, které se v té době podílely na stavbě jihočeské jaderné elektrárny.
Po sérii výslechů se koncem roku 2005 obrátili na české kolegy s podezřením: tyto společnosti při budování Temelína uzavíraly v letech 1994 až 1999 obchodní smlouvy, ale práci ve skutečnosti neodvedly. Jde minimálně o sto miliónů.
A česká policie záhy sama zahájila vyšetřování.
Hávův Zenit na scéně? Bez důkazů
Jména vyšetřovaných společností protikorupční služba tají. Podle informací Aktuálně.cz jde vesměs o stavební společnosti - například bývalé Vodní stavby Temelín.
Mají společné jedno: jejich nynější vlastníci do nich přišli až poté, co podle německé policie machinace proběhly. A právě to značně komplikuje vyšetřování.
"V některých případech chybí doklady, někde chybí svědci, někteří už zemřeli. Potíž je, že vyšetřování přichází relativně pozdě," uvedl státní úředník obeznámený s vyšetřováním.
Policie na základě informací z Německa prověřovala i toky peněz spojené se společností Zenit ovládané Richardem Hávou, jinak též ústřední postavou údajné korupce při nákupu stíhaček grippen a přítele ministra financí Miroslava Kalouska.
Kriminalisté nicméně tvrdí, že dosud nenalezli nic, co by firmu vlivného českého podnikatele s machinacemi kolem výstavby Temelína spojilo.
