Nejen odměny, ale i tresty. Pojišťovny chtějí dostat lidi na preventivní prohlídky

Magdaléna Čevelová
18. 7. 2019 20:31
Pouze 40 procent Čechů chodí pravidelně na preventivní prohlídky. Ty přitom mohou zachránit i život. Aby se zájem o prevenci zvýšil, diskutují odborníci o tom, že by svědomité lidi odměnili. "Do budoucna se zvažuje bonifikovat ze zákona ty, kteří chodí na preventivní prohlídky. Tím by se jejich počet mohl zvýšit a počet nemocných zase snížit," uvádí Lenka Teska Arnoštová, bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví. Svaz pojišťoven přichází zase s opačným nápadem - potrestáním těch, kteří na prevenci nechodí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Stouplo procento lidí, kteří užívají antidepresiva, stejně tak počet obézních. Díky pravidelné prevenci by se těmto problémům mohlo předcházet," říká Arnoštová. Podle ní například třetina lidí vůbec neví, že má vysoký krevní tlak. Diskutuje se například také o zlepšení objednávkového systému. Cílem je zamezit tomu, aby zdraví lidé, kteří jdou na preventivní prohlídku, nemuseli sedět v čekárně s nemocnými.

Letos v prosinci by měla vláda projednávat novelu zákona o zdravotních službách. Týká se zejména práv a povinností poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků i práv a povinností pacientů. O uzákonění zvýhodnění svědomitých pacientů se zatím pouze diskutuje a do nejbližší novely se tak nejspíš nedostane.

Lékař Jáchym Bednář upozorňuje na paradoxy preventivních prohlídek. "Vyhledávají je hlavně ti, kteří je potřebují nejméně. Ti, kteří jsou rizikoví, naopak k lékařům téměř nechodí," říká. Nejsvědomitěji podle statistik chodí lidé na kontroly v Olomouckém kraji, nejhůře na tom jsou Pražané.

"Lidé nejsou zdravotně gramotní, musí se to zlepšit. Chceme, aby pacienti byli našimi partnery a ne jen objekty zdravotní péče," vysvětluje. Zdůrazňuje také, že zlepšení může přinést posílání pozvánek k prevenci, třeba SMS zprávami. "Ne všichni na ně ale reagují," připouští.

"Neumíme investovat do vlastního zdraví"

Primární prevence nemoci je podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové podceňovanou částí zdravotní politiky. Odhady naznačují, že omezení rizikového chování by v Česku mohlo vést k prodloužení střední délky života o 3,5 roku.

"Neumíme investovat do vlastního zdraví. U infekčních nemocí se přitom prostředky investované do prevence vrátí za několik málo let. U neinfekčních nemocí je doba delší, je to stejný jev jako u kterýchkoliv jiných investic," uvedla.

Pravidelné preventivní návštěvy lékařů jsou vyšší u dětí a starých lidí, málo k nim naopak chodí lidé středního věku. "Důraz by se měl dát hlavně na prevenci diabetu, obezity a kardiovaskulárních onemocnění," upozorňuje Šteflová. Podle ní by se preventivní prohlídky měly přizpůsobovat i tomu, zda má člověk k nějakému onemocnění dědičnou dispozici. "Měla by se zhodnotit rizikovost pacienta a zavést individuální přístup," doplňuje.

Svaz pojišťoven chce kromě bonusů i malusy

Bonifikaci ve formě odměn za absolvování základních preventivních prohlídek mají již dnes zdravotní pojišťovny v rámci svých programů, nejsou však přesně dané zákonem. Další plošné odměňování podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha už smysl nemá.

"Je nutné zvážit, zda by ze zákona neměla být zvýšena zodpovědnost pojištěnce, pokud naopak preventivní prohlídky ignoruje. Systém bonusů by měl provázet i systém malusů," říká.

Podobný systém již funguje na Slovensku, kde podmiňují některé nároky z veřejného zdravotního pojištění dodržováním pravidel. Za člověka, který nechodí na preventivní prohlídky, tak například nemusí pojišťovna zaplatit výkon, který jinak běžně hradí.

Podle Friedricha funguje adresné a opakované zvaní na prohlídku, nabádá také k větší osvětě. "Úspěšné by mohlo být zvýšení povědomí o preventivních kontrolách již od školních let a garantované kvalitní informace ze strany státu i pojišťoven," dodává.

S tím souhlasí i náměstkyně Šteflová. "Velkou úlohu v péči o zdraví sehrává rodina a školy," říká. Ve znevýhodnění formou malusů však řešení nevidí. "Veřejné pojištění je nastaveno jako solidární. Znevýhodnit ty, kteří se ke svému zdraví nechovají správně, nelze. Lepší bude forma bonusů a přidaných benefitů pro svědomité pacienty," doplňuje.

Některé pojišťovny by další odměny za prevenci vítaly

Revírní bratrská pokladna by uzákonění bonifikace za preventivní prohlídky uvítala. "U nás funguje již teď několik odměňovacích programů. Výhledově bychom pak určitě uvítali i další možnosti, jak bonifikovat naše klienty nejenom za jejich zodpovědný přístup ke svému zdraví," uvedl mluvčí Ivo Čelechovský.

Podobně na tom je Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. "Vítáme možnost odlišit aktivitu občana-pojištěnce v péči o své vlastní zdraví, minimálně v rozsahu jeho aktivního přístupu k prevenci," řekla mluvčí Elenka Mazurová.

Všeobecná zdravotní pojišťovna s vyjádřením počká, až by byla případná novela na stole. "Nemá smysl rozvíjet spekulace," uvedl mluvčí Oldřich Tichý.

Velkou roli hraje intuice lékaře a empatie. Lékaři stále neuvažují v souvislostech, musíme pracovat i s psychologií a spirituální stránkou člověka | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Schodek letošního státního rozpočtu bude kolem 400 miliard Kč, řekla Schillerová

Schodek státního rozpočtu za celý letošní rok bude zřejmě kolem 400 miliard Kč, řekla v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Deficit by tak byl vyšší než vloni, ale menší proti plánu. Původně plánovaný letošní schodek činil 500 miliard Kč. Na příští rok ministerstvo financí (MF) navrhuje schodek 376,6 miliardy Kč.

Podle Schillerové od května postupně tempo růstu schodku klesá, podle jejího odhadu by tak konečný deficit měl být kolem 400 miliard Kč. "Roli ale ještě sehrají především investice," dodala ministryně.

Deficit státního rozpočtu tak bude zřejmě vyšší než vloni. Tehdy stát hospodařil podle nedávno schváleného závěrečného účtu se schodkem 367,4 miliardy korun. Sněmovna původně schválila schodek 40 miliard, ale postupně ho kvůli dopadům pandemie zvýšila až na 500 miliard korun.

Letošní schodek rozpočtu by se podle předpokladů ministryně měl ve zbývající části roku zvýšit asi o 100 miliard Kč, ke konci srpna podle údajů MF činil 298,1 miliardy korun. Šlo o nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci srpna byl schodek 230,3 miliardy korun miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Čtyřicetiletá série Dukly skončila. Primátorky vyhrála osma Slavie Praha

Vítězem 108. ročníku Primátorek jsou veslaři Slavie Praha. Druhá skončila na Vltavě se ztrátou tří sekund osma společenství Slavie s Přerovem a třetí dojela posádka pražského ČVK s Mělníkem, jež měla manko dalších tří vteřin.

Po změně pravidel se dnes konal první ročník po omezení startu veslařů takzvaných resortních sportovních center včetně Dukly. V hlavním závodě tak formálně skončila více než čtyřicetiletá vítězná série Dukly, v nejrychlejší posádce však sedělo hned šest veslařů, kteří jsou v současnosti členy armádního klubu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy