reklama
 
 

Chce to sníh i na konci zimy. Zda se půda nasytila vodou, bude jasné až po Medardovi

21. 1. 2019 5:30
Dosavadní vydatné sněhové srážky půdě pomohly. Až v polovině června se však uvidí, jestli bude během léta v krajině sucho, nebo ne. Ideální by bylo, kdyby na konci zimy ještě nasněžilo a sníh by pozvolna roztál, stavy mělkých podzemních vod by se tím podle oslovených odborníků mohly vylepšit.

"Byl by to lepší start do celého roku. Pokud se tak ale nestane, začnou na podprůměrných hodnotách a výhled do léta bude horší," řekl Aktuálně.cz hydrolog Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. 

Na většině území už současný sníh ukončil zemědělské a půdní sucho. Svrchní vrstvy půdy jsou už nasycené vodou kromě oblastí střední a jižní Moravy a dolního Poohří a Povltaví.

"Většina toho, co my sledujeme, jsou mělké zvodně (mělké podzemní vody). Právě tam můžeme říct, že se zatím na území České republiky nedoplnily, jen v některých oblastech ano, ale na velké části území zůstávají podprůměrné pro to, co je normální v lednu v našich podmínkách," vysvětluje ředitel pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.

Hydrolog Kašpárek v rozhovoru připomíná, že poslední pořádná sněhová pokrývka na území Česka byla v roce 2006, kdy na konci března připadl sníh ve středních polohách a během deseti dnů roztál. Vznikla sice povodeň, ale podzemní vody se nasytily. Taková situace ale prý nastane jen jednou za čas. 

Z mělkých podzemních vod lidé a obce většinou odebírají vodu do studní. Voda se v nich doplňuje nejvíce v březnu a dubnu v závislosti na nadmořské výšce. Oproti tomu hluboké podzemní vody, které se vyskytují například v pánevních oblastech České křídové tabule nebo Boskovické brázdy v oblasti Brněnské vrchoviny, na nedostatek vláhy reagují mnohem pomaleji, i s několikaletým zpožděním. "Jsou to zásoby hlubší a velice vzácné, hlavně pro úpravu pitné vody. Musíme je chránit," říká Daňhelka.

Území České republiky je na srážkách závislé, když přestane pršet, voda se z krajiny, půdy a podzemních vod ztrácí. Podle Daňhelky tak velmi záleží na tom, jaký bude vývoj srážek v průběhu vegetační sezony.

"My jsme tady ve střední Evropě v pozici, kdy změna z vlhka do sucha nebo ze sucha do vlhka může být vzhledem k proměnlivosti meteorologických podmínek velice rychlá. Například povodeň v roce 2013 sice přišla na začátku června, vlastně o měsíc později tady byly řeky pod limitem sucha a půda byla vyschlá," říká Daňhelka. 

Kašpárek vzpomenul i na rok 1947, kdy Československo po tuhé zimě zasáhla povodeň s mohutnými ledovými bariérami, hned zjara následovalo jedno z nejhorších období sucha na území Československa ve 20. století. Právě k němu pamětníci přirovnávají i loňské tropické počasí.

Češi tak mohou jenom doufat, že zima bude taková, jaká by měla být, a sníh připadne i na jejím konci. Že by to úplně vyrovnalo deficit vody za předchozí suché roky, ale podle Daňhelky pravděpodobné není.

Sucho i povodně mohou přijít kdykoliv, nepobýváme v krajině, ztratili jsme selský rozum, jsme nepoučitelní, říká ekolog David Pithart | Video: DVTV, Martin Veselovský |  16:57

autor: Šárka Mrázová | 21. 1. 2019 5:30

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama