reklama
 
 

Mše za parašutisty byla nově na pozvání. Politici to mají brát vážně, pietu nezneužívat, říká Kroupa

21. 6. 2018
V kostele kvůli nevyužitým pozvánkám zůstala prázdná místa. "Překvapilo mě, jak málo lidí tam proti předchozím ročníkům bylo," řekla Aktuálně.cz poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová.

Praha - Pondělní mše za parašutisty, odbojáře a oběti heydrichiády v pražské Resslově ulici měla oproti předešlým rokům jednu z dálky ne úplně patrnou změnu. Vůbec poprvé se hosté do kostela na mši mohli dostat jen na pozvánky.

Pocítila to právnička a vnučka jedné z přeživších lidických žen Klára Kalibová, která se novinku dozvěděla až na schodech do chrámu od ostrahy. Sama se nakonec dovnitř dostala, někteří jiní zájemci ale ne.

"Dotýká se mě to. Bylo tam mnoho lidí, kteří vážili cestu, aby se účastnili pietního aktu, a dovnitř se nedostali. I lidé s dětmi, pro které by účast měla i výchovný efekt. Zpívaná pravoslavná mše je podle mě to nejkrásnější, co na pietním aktu v Resslově ulici je," řekla Aktuálně.cz Kalibová.

V kostele kvůli tomu zůstala prázdná místa. "Překvapilo mě, jak málo lidí tam proti předchozím ročníkům bylo," řekla Aktuálně.cz poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová, která se pietní akce ve své domovské městské části účastní pravidelně.

V předchozích letech mše na pozvánky nebyly. "Domnívám se, že je to urážka celé piety. Měla jsem z toho pocit, že to je zcela zbytečné a nesmyslné bezpečnostní opatření. Kostel kvůli tomu nebyl zaplněný. Přijde mi to 'přes čáru', vzpomínka se mění v tryznu pro vyvolené," kritizuje letošní podobu Kalibová.

Že v rozhodnutí omezit vstup na mši hrály roli bezpečnostní aspekty, potvrzuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. "Kvůli přítomnosti ústavních a vládních činitelů byl z důvodu bezpečnostní prohlídky před mší krátkodobě omezen vstup do kostela," říká. Oproti Kalibové ale uvádí, že pokud se někdo nedostal na mši, bylo to "pouze z kapacitních důvodů".

Kromě předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) či ministryně obrany Karly Šlechtové (ANO) se mše účastnili například místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD), sociální demokrat Jaroslav Foldyna nebo šéf Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. Přišli také poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) či Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Loni se tradiční akce účastnil premiér Bohuslav Sobotka, v minulosti na ni chodil prezident Václav Klaus. Miloš Zeman se zúčastnil jen v roce 2014.

Zdroj Aktuálně.cz obeznámený s organizací pietní akce potvrdil, že mše v kostele, která následovala po veřejně přístupném shromáždění před kostelem, na pozvánky skutečně byla. Kostel i krypta byly následně otevřené pro veřejnost celé pondělí.

"Kapacita kostela bohužel není nekonečná a zájemců o účast na mši bývá více, než se jich vejde. Organizátoři se prostřednictvím pozvánek snažili zajistit, aby se dovnitř dostaly rodiny parašutistů, odbojáři a pamětníci," vysvětlil zdroj, který dodal, že chápe rozhořčení nad uzavřením kostela pro veřejnost, zatímco v něm byli například Tomio Okamura nebo Jaroslav Foldyna.

Šéf SPD v minulosti zpochybňoval holokaust, jeho stranický kolega Jaroslav Staník coby tajemník hnutí podle svědků posílal Židy a Romy do plynu, za což ho stíhá policie. Sociální demokrat Foldyna je zase podporovatelem prokremelského motorkářského gangu Noční vlci, který překrucuje historii druhé světové války.

Rozhodnutí o pozvánkovém režimu podle informací redakce padlo na úrovni úředníků ministerstva obrany. "Nebylo to ale spiknutí proti lidem. Na druhou stranu by pietní akci šlo dělat lépe, aby i ona měla podobu důstojnou 21. století," připustil zdroj.

"Osobně myslím, že by to na pozvánky být nemělo, ale měla by být nejdříve nějaká uzavřená část a poté část pro veřejnost," soudí spisovatel Jiří Padevět, který vede nakladatelství Academia a autorsky se zaměřuje na dějiny nacistické okupace.

Pietní akce v potížích

Zatímco se v Česku v posledních letech úspěšně rozmohly připomínkové akce organizované zdola - jednotlivci či spolky, kteří dokážou na válečné hrdiny vzpomínat sami a bez pomoci státu -, některé oficiální akce se ve stejném období dostaly do potíží.

Zčásti i kvůli setrvačnosti, z níž se pořádání akcí účastní Český svaz bojovníků za svobodu. Do jeho vedení se v uplynulých letech dostali lidé kritičtí k Západu a naopak akcentující sovětský výklad dějin.

Pro nedemokratické praktiky, zatajované členství šéfa svazu Jaroslava Vodičky v normalizační KSČ a skutečnost, že byl agentem komunistické Veřejné bezpečnosti, svaz mnoho někdejších členů opustilo. Například veterán Královského letectva Pavel Vranský, přeživší z Ležáků Jarmila Doležalová nebo šéf odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík.

"V každém případě platí, že dokud bude pietní akci v Resslově ulici spolupořádat Český svaz bojovníků za svobodu v čele s normalizačním komunistou a konfidentem VB Jaroslavem Vodičkou, je to špatně," řekl Aktuálně.cz spisovatel Jiří Padevět.

"Normalizační komunista a konfident Veřejné bezpečnosti stále řeční na místech, kde by měl pokorně klečet," přisadil si historik Petr Blažek poté, co se Vodička jako každý rok letos zúčastnil Terezínské tryzny. Na té předloni přednesl ostrý projev, který židovské obce kritizovaly jako xenofobní.

Spolu s Vodičkou se jak tryzny, tak akce v Resslově ulici účastnili Tomio Okamura, který zpochybňoval romský holokaust, či Jaromír Foldyna. Politici při kladení věnců tradičně kráčejí jako první, až daleko za nimi bývají zástupci rodin odbojářů nebo spolky jako Sokol.

Ať politici slaví, ale ať to berou vážně

Šéf společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa soudí, že oslavy organizované státními institucemi mají náchylnost k politické či ideologické manipulaci, sebeprezentaci, opulentnosti či přepjatosti vrozenou.

"Na takových pietních akcích se najednou před kamerami až k zemi klaní lidé, kteří neskrývají názory, které by nacistům a komunistům lahodily. Ať už doktríny o čisté rase, nacionalismus, obdiv k politickým diktátorům, jako je ruský prezident Putin, či diktát podle 'vůle lidu'," řekl Aktuálně.cz Kroupa, který chodí do Resslovy ulice vzpomínat na parašutisty a jejich spolupracovníky mimo oficiální pietní akt.

Podle Kroupy je ale zároveň nutné říci, že je "dobré a důležité, že státní představitelé dají najevo, že ctí odkaz hrdinů". "Jen by bylo dobré, aby to vzali opravdu vážně a nevyjednávali vládu s komunisty a SPD, za kterou jsou ve sněmovně například popírači holokaustu, rasisté a podobní extremisté," připomíná Kroupa nedávná jednání hnutí ANO o vládní spolupráci.

I s ohledem na problémy oficiálních pietních akcí se rozmáhají nové iniciativy. Bývalí členové Českého svazu bojovníků za svobodu založili vlastní Spolek pro zachování odkazu českého odboje (o jeho aktivitách jsme psali zde). Sdružení Konexe zase uvedlo, že plánuje pořádat alternativní terezínskou tryznu, která "bude bez fašistů, xenofobů a popíračů holokaustu a bude organizována tak, aby se na ní cítili vítáni příslušníci menšin a pozůstalí".

Související video: Jaroslava Mokrá: Mamince jsem slíbila, že o parašutistech Kubišovi a Gabčíkovi nebudu mluvit

Jaroslava Mokrá: Mamince jsem slíbila, že o parašutistech Kubišovi a Gabčíkovi nebudu mluvit | Video: Post Bellum |  06:21

autor: Jan Wirnitzer | 21. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama