Soška Věstonické venuše je podle zástupců Moravského zemského muzea v Brně, které ji má ve svých sbírkách, vystavována jen při vzácných příležitostech. "Za poslední dobu to bylo dvakrát, a sice v roce 2013 v Londýně u příležitosti výstavy Umění doby ledové: Zrození moderní mysli v Britském muzeu a podruhé v roce 2014 v rámci oslav 200 let muzejnictví v České republice," řekla mluvčí Moravského zemského muzea Barbora Javorová.
Věstonická venuše je soška vymodelovaná z hlíny a vypálená a je vysoká 11,5 centimetru. Patrně nejznámější český archeologický nález, jeden z prvních dokladů pravěké keramiky, odborníci objevili na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě. Objevil ji tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925 v pravěkém ohništi.
Zhruba 25 až 29 tisíc let stará soška představuje nejstarší známé použití pálené hlíny, a tedy i možný doklad počátků keramiky. Stala se světovou senzací. "Věstonická venuše je nejstarším a současně velmi hodnotným uměleckým předmětem z keramiky na světě. Patří mezi nejvýznamnější umělecká díla lovců starší doby kamenné - paleolitu," doplnila mluvčí muzea.
Věstonická venuše bude společně se vzácnými exponáty z archeologických sbírek muzea v Olomouci k vidění od 27. listopadu do 8. prosince. Ředitel muzea Břetislav Holásek řekl, že na konci ledna 2020 venuši v bezpečnostní vitríně vystřídá další archeologický unikát - opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic.
