Pirátům se krátí čas na rozhodnutí, zda jít do vlády. Jasno bude před půlnocí

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
15. 11. 2021 15:15
I když má budoucí premiér Petr Fiala o svém kabinetu téměř jasno, na jednu důležitou otázku stále odpověď nemá. Neví, jestli součástí jeho vlády budou Piráti. Dozvědět by se to měl po pondělní desáté hodině večer, kdy končí celostátní hlasování Pirátů o tom, jestli má jejich strana vstoupit do vlády. "Je to na našich členech, takovou máme ve straně demokracii," hájí postup předseda Ivan Bartoš.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš čelí kritice za to, že u Pirátů rozhoduje o vstupu do vlády celá členská základna. Navíc v situaci, kdy jiné strany už rozhodly.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš čelí kritice za to, že u Pirátů rozhoduje o vstupu do vlády celá členská základna. Navíc v situaci, kdy jiné strany už rozhodly. | Foto: Jakub Plíhal

Když předseda Pirátů Ivan Bartoš před několika dny poskytl rozhovor Aktuálně.cz, mluvil o tom, jak už dostal po volebním neúspěchu (do sněmovny se dostali jen čtyři pirátští poslanci) znovu chuť do politiky a teď čeká, zda Piráti ve vnitrostranickém referendu pošlou jeho stranu do vlády. Jenže v té chvíli ještě netušil, že toto celostátní fórum přinese řadu polemik a sporů. 

Jak dopadlo hlasování, bude známo pozdě večer. Vstup do kabinetu Petra Fialy bude platit jen v případě, že se pro něj vysloví alespoň 60 procent hlasujících. Bez ohledu na výsledek a případnou velikost většiny je zřejmé, že je strana názorově rozpolcená. Část členské základny chce do vlády se STAN, ODS, TOP 09 a lidovci, část je proti.

"V uplynulých týdnech jsme při koaličních jednáních udělali maximum pro to, abychom dostali naše programové priority do programového prohlášení vznikající vlády," hájí postup vedení Bartoš, který je příznivcem toho, aby Piráti prosazovali své představy jako vládní strana.

Jestli má signály, že přesvědčil 60 procent členské základny, ovšem nechtěl odhadovat. "Prakticky dvakrát týdně komunikuji on-line s různými stranickými platformami, všemi členy celostátního fóra, s republikovým výborem či předsednictvem i se šéfy krajů. Nejsem ale sázková kancelář, abych říkal, jak vidím šance na schválení vládního účinkování," podotkl.

Z výraznějších politiků Pirátů jsou proti budoucí vládě především někteří europoslanci, například Mikuláš Peksa. Ten v několika rozhovorech naznačil, že pro Piráty by byl lepší odchod do opozice. "Piráti šli do voleb s perfektním programem a zásadami. A teď hlasují o tom, jestli jde lépe prosazovat zájmy občanů z vlády, kde budou ve výrazné menšině, nebo jako výrazná a jediná demokratická opozice," glosuje referendum Peksa, který dává najevo, že má vážné výhrady k politice stran budoucí vlády. Například jako velký příznivec přijetí eura kritizuje ODS a další strany, že se staví proti evropské měně.

Právě na evropské úrovni jsou rozdíly mezi Českou pirátskou stranou a dalšími stranami připravované koalice nejviditelnější. Nejde jen o euro, rozdíly jsou patrné také v názoru na řešení ekologických problémů nebo nejnověji na pomoc polským ženám, které mohou v Polsku podstoupit umělé přerušení těhotenství jen v krajních případech. Zatímco Piráti v Evropském parlamentu podpořili možnost, aby ženám pomohly jiné členské země EU, například zástupci ODS a lidovci byli striktně proti. 

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová pak v pondělí kritizovala výběr některých příštích členů vlády. "Budeme se muset asi proti některým jménům vymezit, probíráme to zatím interně. Někteří lidé jsou pro nás nepřijatelní, měli v minulosti problémy, například závažné kauzy," řekla Richterová webu Novinky.cz. Podle důvěryhodných informací Aktuálně.cz mají Piráti výhrady především k tomu, že ODS chce za ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který je spojován například s podezřelou privatizací brněnských bytů. On jakékoliv pochybení dlouhodobě odmítá.

My do vlády půjdeme, upozorňuje Piráty Rakušan

Pokud by Piráti v hlasování vstup do vlády odmítli, znamenalo by to mimo jiné konec jejich koaliční spolupráce se Starosty a nezávislými. Vedení tohoto hnutí je rozhodnuto jít do vlády i bez Pirátů. A to přesto, že zatím jsou obě strany propojeny právě koaliční smlouvou.

"Velmi si to nepřeji. Ale pokud by Piráti hlasovali proti vstupu do vlády, tak se nejedná o nějakou zradu ze strany Starostů a nezávislých. Měli bychom tady situaci, kdy orgány dvou koaličních stran mají rozdílný názor na stěžejní rozhodnutí celé koalice. To je demokracie, nikoliv podvod. STAN i Piráti jsou suverénní strany," upozorňuje předseda STAN Vít Rakušan, podle kterého by odchod starostů do opozice přinesl zemi řadu problémů.

"Osobně si neumím představit, že bychom v této fázi selhali, do vlády nešli, nevzali na sebe zodpovědnost za další směřování naší země. Pro voliče by bylo nepochopitelné, kdyby ve chvíli, kdy je možné vytvořit vládu demokratických stran s výraznou většinou, přišla politická krize. Nechceme vrátit do hry ANO a SPD," vysvětluje Rakušan.

Pokud by totiž jeho hnutí s 33 poslanci do vlády nešlo, budoucí premiér Petr Fiala by neměl ve sněmovně většinu poslanců. Musel by tak vytvořit menšinový kabinet a hledat podporu napříč stranami. Nebo by se mohl vládu pokusit sestavit předseda ANO Andrej Babiš.

"Rozkmotření" se starosty by přineslo Pirátům některé další problémy. Například ve sněmovně začali už čtyři poslanci Pirátů a 33 poslanců STAN spolupracovat a dělit se o poslaneckou práci. Uskutečnilo se už také jednání obou klubů a Ivan Bartoš dal najevo, že starostové by Pirátům v tomto pomáhali. 

"Dívejte se na to tak, že naše koalice Pirátů a starostů má ve sněmovně celkem 37 poslanců. Když nás Pirátů bylo v minulém volebním období mnoho a poslanců za STAN málo, tak jsme se domlouvali, jak společně pokryjeme poslaneckou agendu. A my jsme jim pomáhali," vysvětloval Aktuálně.cz před několika dny Bartoš.

Ten v posledních dnech čelí zejména na sociálních sítích výtkám, podle kterých se Piráti rozhodují příliš dlouho a navíc za situace, kdy jiné strany už o účasti ve vládě rozhodly. Kromě toto vedení strany čelí výtkám některých voličů za to, že se vstupem do vlády kvůli specifickému vnitrostranickému fóru váhají, ačkoliv jim ve volbách dali hlas právě proto, aby nastala změna a Piráti v novém kabinetu zasedli. "To je naše vnitrostranická demokracie. My takto rozhodujeme už 12 let. Všichni dopředu věděli, kdy a jakým způsobem budeme o vládě rozhodovat," hájí postup Bartoš.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 7 hodinami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 7 hodinami

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy