Na jmenování ministrem životního prostředí čekáte od loňského října. Nenapadlo vás za tu dobu, že byste se funkce vzdal? I vzhledem k tomu, že vaše jméno figuruje v brněnské kauze týkající se podezření na kupčení s městskými byty, byť nejste obviněný ani obžalovaný.
Hodně jsem to zvažoval. Pro mě je velmi zavazující a motivační, že mi KDU-ČSL dala plnou podporu. Navíc mě paradoxně odmítnutí od prezidenta Miloše Zemana nakoplo. Taková věc se nestává každý den. Až to historie bude hodnotit a budu to povídat svým vnukům, bude náš přístup určitě vnímaný pozitivně.
Co když to historie zhodnotí negativně? Kauza kolem brněnských bytů stále není uzavřená. Co když policie zjistí, že jste do ní zapletený víc, než říkáte?
Od loňského 19. října mě policie nekontaktovala. Nejsem obviněn ani obžalován. Neudělal jsem nic, co by bylo v rozporu s českými zákony. Svědomí mám naprosto čisté a klidné.
Petr Hladík a kauza přidělování brněnských bytů
Prezident Miloš Zeman odmítl Petra Hladíka jmenovat i proto, že jej policie podezřívá z manipulace v kauze privatizace městských bytů v Brně. Loni v říjnu policie zasahovala v Hladíkově kanceláři na brněnském magistrátu, kde působil jako náměstek primátorky. Z ničeho jej neobvinila. Hladík se hájí, že policii podal vysvětlení a zpřístupnil jim veškeré podklady.
Kauza má dvě větve. Jedna se týká černovické pískovny, druhá právě privatizace bytů. Ve druhé větvi policie obvinila sedm lidí a dvě firmy. Podle policie hlavou celé skupiny, která měla kupčit s městskými byty, je podnikatel a brněnský taxikář Michal Horký. Právě s ním se Hladík zná a několikrát s ním v kanceláři jednal. Řešili spolu i privatizaci jednoho brněnského domu. Horkého navíc v minulosti jako advokát zastupoval Hladíkův lidovecký kolega Filip Leder. I v jeho kanceláři zasahovala policie.
Až vás nový prezident Pavel jmenuje, co se na ministerstvu změní?
Samozřejmě navážu na kolegyni Annu Hubáčkovou, s níž jsem byl za jejího působení stále v kontaktu. Co bych chtěl změnit: ministerstvo životního prostředí je někdy vnímáno jako resort zákazů a příkazů. Jsem ale v kontaktu s mladými, kteří už ho vidí jinak, jako silový resort. A stejně tak to mám i já. Je to ministerstvo, které rozhodne o budoucnosti Česka. Sám o něm mluvím jako o ministerstvu budoucnosti.
Jak by měla taková budoucnost vypadat?
Chci, aby ministerstvo prostřednictvím dotací zcela změnilo českou energetiku. Aby odchod od uhlí nebyl strašákem, ale využitou příležitostí. Abychom se už neptali, jestli náhodou nejsme moc progresivističtí, ale aby byl tento přístup standardem. Budeme žít v době, kdy dokážeme odpad nejen sami svézt a vytřídit, ale i recyklovat.
Jak toho docílíte? Češi jsou v třídění sice dobří, ale recyklace nám dlouhodobě moc nejde.
Česko potřebuje infrastrukturu pro automatizované dotřiďovací linky. Teď už se, zaplaťpánbůh, první dvě staví v Praze a v Brně. Takových tu ale bude potřeba zhruba dvacet. Směřujeme k novým výrobním kapacitám, které budou přetvářet recyklát třeba na protihlukové stěny u dálnic nebo obaly mobilů.
"Vláda vnímá Green Deal pozitivně"
Jakým jezdíte autem? Máte elektroauto?
Mám velkou rodinu, pět dětí. Takže máme sedmimístné auto se spalovacím motorem.
Co tedy říkáte na Green Deal a zákaz výroby aut se spalovacími motory od roku 2035, což potvrdil i Evropský parlament? Objevují se názory, že na něco takového není Česko připraveno.
Musíme vysvětlovat, proč to děláme. Klima se úplně mění. Celosvětově se od průmyslové revoluce zvedla teplota o 1,2 stupně, v Česku zhruba o 2,5 stupně. Musíme na to reagovat. A není pravdou, že Evropa je jediná, kdo v tom něco dělá. Čína, Indie, Severní i Jižní Amerika výrazně investují do zelených technologií.
Také je třeba zdůraznit, že zákaz aut se spalovacími motory se týká výroby. Tato auta nepřestanou jezdit. Průměrné stáří auta v Česku je okolo 18 let, takže minimálně do roku 2050 jich ještě budeme mít plné silnice.
Nezlikviduje to český automobilový průmysl, jak tvrdí předseda ANO Andrej Babiš?
Podívejte se na vyjádření výrobců Škody Auto. Oni hlavně potřebují vědět, s čím mohou počítat. Pak na to budou schopni reagovat. Zákaz výroby spalovacích motorů má přijít za 12 let. Podívejme se, jak se za tuto dobu změnily mobilní telefony. Napadlo vás před tolika lety, že si budeme z telefonu běžně vyřizovat e-maily? Mě ne.
Dají se ale mobily srovnávat s auty? Jak říkáte, kdekdo má desítky let staré auto, moc lidí s 12 let starým mobilem ale nevidíme.
Podívejte se na starou Fabii s dieselovým motorem a novou Fabii s řádově nižšími emisemi. Ten pokrok je enormní.
Jak to chcete vysvětlit lidem, kteří nechtějí změnu a kteří mají, zjednodušeně řečeno, rádi svůj tradiční svět s autem na spalovací motor? Hodně takových je určitě i mezi vašimi voliči.
Ať se ničeho nebojí. Základní strukturální změna se bude týkat především nejmladší generace. Lidí, kteří dnes jsou na středních a vysokých školách. A ti změnu podporují.
Proč tedy tak často od politiků stran vládní koalice, třeba od europoslance ODS Alexandra Vondry, slyšíme ostrá prohlášení proti Green Dealu? Nedělají politici vládní koalice chybu v tom, že o těchto důležitých tématech nekomunikují jednotně?
Tak to není. Nemůžeme z diskuse vytahovat jen opatření o spalovacích motorech, které zrovna hýbe veřejným míněním. Parametry pro teplárenství, průmysl, emisní povolenky, cla, lesnictví nebo zemědělství měly velice širokou podporu. A vládní koalice má ve svém prohlášení napsáno, že vnímá dohodu jako příležitost.
Proč tedy podpora Green Dealu nejde tolik vidět? Nejde jen o Alexandra Vondru, premiér Petr Fiala například o dohodě dlouhodobě mluví jako o realitě, co musíme přijmout, tedy ne tak optimisticky, jak ji představujete vy.
Máte pravdu, že podle dat agentury STEM velmi málo Čechů, Moravanů a Slezanů tomuto tématu rozumí. A lidé se přirozeně bojí toho, čemu nerozumí. A úkolem vlády je komunikovat tyto věci tak, jak jsou. Budu se o to zasazovat.
Máte na to nějaký plán?
Mám. Pokud budu jmenován ministrem, přednesu ho.
Petr Hladík (38)
- Narodil se 28. září 1984 v Osové Bítýšce na Žďársku.
- Vystudoval aplikovanou informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Před vstupem do politiky pracoval jako projektový manažer a analytik informačních systémů.
- V politice působí od roku 2010, kdy se stal členem KDU-ČSL a po volbách také radním městské části Brno-sever. Od roku 2014 je zastupitelem města Brna, mezi lety 2016 a 2022 byl i prvním náměstkem primátora. V roce 2019 se stal místopředsedou KDU-ČSL.
- Po sněmovních volbách v roce 2021 byl favoritem na post ministra životního prostředí. Funkci ale odmítl s tím, že se chce soustředit na komunální politiku v Brně.
- Poté, co na podzim odstoupila Anna Hubáčková ze zdravotních důvodů z funkce ministryně, určili lidovci Hladíka jejím nástupcem. Prezident Miloš Zeman ho ovšem odmítl jmenovat kvůli policejnímu vyšetřování kauzy brněnských bytů. Zvolený prezident Petr Pavel ovšem slíbil, že Hladíka jmenuje.
- Hladík žije v Brně, s manželkou Zuzanou má pět dětí.
Oprav barák po babičce
Vaši kolegové z ODS se také často nepříliš lichotivě vyjadřují na adresu klimatických aktivistů. Jak se k nim stavíte vy? Nedávno se třeba na sociálních sítích objevila fotografie vás po jednání s klimatickým aktivistou Kryštofem Stupkou. Přišlo nám to jako zajímavé setkání konzervativního, spíše agrárního přístupu k zelené politice a progresivního přístupu mladé generace.
Rád bych k tomuto zdůraznil, že my lidovci jsme nejzelenější stranou ve sněmovně. Děláme zelenou politiku bez aktivismu. To žádná jiná strana nedělá.
Zelenější než Piráti?
Ano. Podívejte se, kolik našich komunálních politiků dělá konkrétní věci v oblasti životního prostředí. Jsme sociálním a zeleným svědomím vlády. Já jako politik aktivismus nedělám, zároveň ale velmi citlivě vnímám to, co říká mladá generace. Už jako komunální politik jsem intenzivně komunikoval s Fridays for Future a dalšími iniciativami. A budu i dál chtít, aby nám nejmladší generace dávala zpětnou vazbu.
Někteří mladí by vám pravděpodobně řekli, že Česko nedělá pro životní prostředí a zmírnění klimatické změny dost. Loni to dokonce po klimatické žalobě aktivistů uznal městský soud v Praze, i když Nejvyšší správní soud před pár dny rozhodnutí upravil.
Zavázali jsme se k tomu, že uděláme fotovoltaiku na 100 tisících střech. Jenom za první rok jich máme 53 tisíc. Česko plní parametry pařížské dohody, což je velmi důležité. Ne všechny státy Evropské unie to plní. Je ale pravda, že Česko za minulých vlád leccos prospalo. Po excesu v letech 2008 a 2009 byla solární energetika úplné tabu. Ostatní státy, třeba Polsko, velmi racionálně řešily odklon od uhlí. To Česku deset let chybělo. Vláda Petra Fialy to nyní napravuje.
Neodnesou odklon od uhlí chudší lidé? Tuto zimu se kvůli drahým energiím mnozí k topení uhlím vrátili, protože to pro ně prostě vychází cenově lépe.
Role ministerstva životního prostředí je v tomto naprosto stěžejní. Přišli jsme s Novou zelenou úsporám Light, velmi jednoduchým dotačním titulem, kterým přispíváme lidem na výměnu oken a zateplení. Jenom za prvních pět týdnů si o dotace požádalo asi 15 tisíc lidí. Půjdou na to dvě miliardy.
Díky tomu lidé uspoří energii i své peníze. Ministerstvo práce jen na příspěvcích na bydlení za prosinec zaplatilo víc než miliardu korun. Myslím si ale, že mnohem efektivnější než platit lidem část účtenek je jim pomoct zateplit domy, vyměnit okna a pořídit fotovoltaiku. Přidáme k tomu ohřev teplé vody ze solárů a výměnu starých uhelných a plynových kotlů za tepelná čerpadla.
A máme ještě další nový projekt, jehož parametry zveřejníme na jaře. Nazval jsem ho "oprav barák po babičce". Budeme lidi motivovat k renovacím starých domů tím, že jim na to částečně dáme dotaci a částečně půjčku od státu, kterou budou vracet. Potenciál už dnes postavených domů, jen nevyužívaných, je v Česku obrovský. I tak se dá bojovat s energetickou i klimatickou krizí.
Jste spoluautorem programového prohlášení vlády, ve kterém se objevil slib dvou nových národních parků - Křivoklátska a Soutoku. V Křivoklátsku ovšem bují spory s obcemi a u Soutoku se zase ukázalo, že ho nikdo nechce. Stále platí, že tyto dva národní parky vzniknou?
Na Křivoklátsku pokračujeme v jednání se starosty. Ke schůzce jsem je pozval zrovna tento týden. Otázka národního parku ovšem není jen na nich. Území je majetkem nás všech a jeho hodnoty jsou tak zásadní, že průřezem odborné veřejnosti nenajdete nikoho, kdo by řekl, že tam nemá být národní park.
Vznikne tedy tento park do konce vašeho funkčního období?
Pevně v to věřím.
A co Soutok?
To je území, kde se velmi dlouho nedokázala ochrana přírody domluvit s lesníky. I proto jsem vyvinul aktivitu, abychom hodili do diskuse bombu. Bombu národního parku.
Takže jste to s tím národním parkem nemysleli vážně? Když se návrh na Národní park Soutok objevilo v programovém prohlášení, tamní představitele to překvapilo a odborníci říkali, že tento způsob ochrany není pro území vhodný. Tehdejší ministryně Hubáčková pak řekla, že vůbec neví, jak se to do prohlášení dostalo.
Já se hrdě hlásím k tomu, že jsme to do prohlášení s Alexandrem Vondrou a náměstkem Tomášem Tesařem napsali. Toto území potřebuje ochranu. Už velmi brzy uvidíme, že to nese své ovoce. K národnímu parku se skrze postupné vyhlašování maloplošných chráněných území a poté chráněné krajinné oblasti dostaneme.
