Popravy i pálení zaživa. Na Uherskobrodsku byla válka krutá až do posledních dní

Jan Gazdík Jan Gazdík
16. 5. 2020 11:32
I letos si Česko 8. května připomínalo konec druhé světové války. Na některých místech Československa ale v roce 1945 boje v tento den neskončily. V okolí Uherského Brodu například kladly jednotky wehrmachtu i SS nečekaně tvrdý odpor partyzánům i Rudé armádě, někde dokonce vítězily. Krutosti posledních dnů války v tomto regionu připomíná studie historičky Miroslavy Polákové "Měli odvahu žít".
Partyzánská brigáda Jana Žižky byla největším podobným uskupením na území okupovaných Čech a Moravy. Ani po 75 letech o ní nevíme ani zdaleka vše. Velitel brigády Dajan Bajanovič Murzin uprostřed.
Partyzánská brigáda Jana Žižky byla největším podobným uskupením na území okupovaných Čech a Moravy. Ani po 75 letech o ní nevíme ani zdaleka vše. Velitel brigády Dajan Bajanovič Murzin uprostřed. | Foto: Repro z publikace Jaroslava Čvančary "Někomu život, někomu smrt".

Partyzánskou brigádu Jana Žižky, která operovala během druhé světové války na Moravě a kterou vedl Dajan Bajanovič Murzin, tvořilo až 1500 mužů a žen. Další tisíce lidí je nezištně podporovaly: ukrývaly, živily či léčily. Přesto je o nich i po 75 letech velmi málo informací.

Historička Miroslava Poláková pátrala třicet let v archivech, hovořila s desítkami přeživších partyzánů, jejich příbuznými či pomocníky. Ve své publikaci nabízí dosud neznámá svědectví o překvapivém rozsahu partyzánského hnutí na Uherskobrodsku i o tragickém konci války v tomto regionu.

"Z 1. československé brigády Jana Žižky působila v tomto kraji skupina Dmitrije Kuriněnka s dvaatřiceti oddíly. Což bylo zdaleka nejvíce z tohoto brigádního uskupení," uvádí Poláková. 

Výborná znalost členitého terénu předurčovala partyzány v samém konci války k tomu, aby například mezi obcemi Suchá Loz a Korytná pomáhali s naváděním palby sovětských dělostřelců na dobře skryté pozice wehrmachtu.

"Němci měli v lesích velmi dobře maskované dělostřelectvo, které nemohli najít ani letci Rudé armády, kteří tento úsek denně prolétávali. Po dohodě s Rusy jsme proto převedli jejich dělostřeleckého pozorovatele i s vysílačkou do německého týlu," vzpomíná v publikaci jeden z partyzánů Kuriněnkova oddílu.

"Ten pak už z jitra hlásil dělostřelecké postavení Němců a zásahy dělostřelců Rudé armády. Po dvou dnech byli Němci donuceni opustit všechna svá kulometná hnízda a dělostřelecké pozice, ze kterých tři týdny, aniž by měnili místa, nanášeli převeliké lidské ztráty Rudé armádě. Němci už nakonec nevěděli, kam postavit svoje dělostřelectvo, a pobíhali po lesích jako vzteklí psi," popisuje někdejší partyzán. 

Do konce války chybělo jen pár dnů, přesto byly boje o zmíněnou Suchou Loz nezvykle kruté. Historička Poláková popsala i jeden z mnoha tragických momentů, který se vryl do vzpomínek obyvatel.

Spálili ho zaživa

Velitel protitankového kanónu seržant Jefim Bukotkin zničil při osvobozování sousední Korytné nacistický tank. Byl sice raněný do nohy, zůstal ale dále s obsluhou svého děla. Po tvrdém ostřelování zůstal nakonec s prostřeleným břichem jako poslední naživu a ztratil vědomí. Nacisté ho ale ještě živého polili benzinem a zapálili. Bukotkin přitom v důsledku hrozných bolestí přišel k vědomí a trpěl obrovskými bolestmi až do momentu skonu.

Znetvořené tělo syna našel později otec, který s ním bojoval u stejného pluku. Ostatky byly později převezeny do společného hrobu 98 sovětských vojáků v Uherském Brodě. Jefim Bukotkin má dodnes v Suché Lozi pamětní desku.

Dmitrij Kuriněnko

Partyzán Dmitrij Kuriněnko

Dmitrij Kuriněnko (14. 4. 1917 Kyjev), velitel partyzánského oddílu Slavkov a zároveň celé skupiny Jan Žižka, která operovala na konci 2. světové války v okolí Uherského Brodu. Původním povoláním učitel. Od roku 1944 žil v ilegalitě jako uprchlík ze zajateckého tábora v Německu.

Velel největšímu partyzánskému oddílu v rámci 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Za dosud nevyjasněných okolností zahynul v posledních dnech války (při výbuchu protitankového granátu) ve vlčnovských búdách po jednání Revolučního národního výboru z Vlčnova a Uherského Brodu.

Podle historičky Miroslavy Polákové byla Kuriněnkova smrt pro mnohé lidi, o jejichž problematickém chování za okupace měl nadporučík přehled, úlevou.

Krutost bojů na Uherskobrodsku v posledních dnech války (a zdaleka nejenom tam) vysvětluje historička Poláková zuřivostí a mstivostí nacistů kvůli sérii ponižujících porážek. Podle ní neměli nejmenší slitování se zajatými partyzány i s jejich pomocníky. Historička to nazývá jen těžko pochopitelným "ústupovým šílenstvím".

Pár dní před koncem války tak byli v Boršicích u Blatnice po předchozím týrání popraveni dva mladíčci z partyzánské skupiny Dmitrije Kuriněnka. Podobný osud většinou čekal i jejich rodiny.

Když Korytnou pod tlakem sovětské 240. střelecké divize a partyzánských skupin vyklízelo na přelomu dubna a května 1945 německé a maďarské dělostřelectvo (palebná postavení mělo přímo obci), zůstalo z 265 domů neponičených jen 11 objektů. 

Partyzánský soud

Stále častější akce partyzánů se před koncem války staly nebezpečné i pro místní udavače a kolaboranty. V Korytné byl jedním z nich Josef Pavlica, obchodník a příslušník Vlajky (čs. nacionalistické a z části fašistické hnutí z doby první republiky - pozn. red.). Na svědomí měl během války zatčení několika partyzánů.

Ti s ním neměli slitování. "29. března 1945 vtrhli k Pavlicovům dva neznámí muži a vyzvali obchodníka, aby jim dal osobní dokumenty, v nichž našli seznam Čechů spolupracujících s Němci a 24 000 K. Neznámí mu vyčetli, že kvůli němu byl v létě 1944 v Korytné zastřelen strážmistr Holeš, že zradil kamarády, kteří pomáhali partyzánům, vyčetli mu, že udával lidi z Korytné," líčí zpráva okresního četnického velitelství, kterou cituje historička Poláková. 

Pavlica si nejdříve myslel, že jde o zkoušku a že ho partyzáni chtějí vzít mezi sebe. Potom mu ale povolily nervy a přiznal spolupráci s gestapem: nabídl všechno své oblečení, peníze a motorku, když ho neznámí muži nechají doma.

Ti odmítli a sdělili Pavlicově manželce Františce, aby se s mužem rozloučila. Partyzáni zatáhli Pavlicu doprostřed obce, kde ho podle úředního záznamu "střelili ze dvou pistolí do spánku a do břicha, načež odešli směrem k Javořině na Slovensko. Banditi umístili na hruď zavražděného lístek v českém jazyce s nápisem: Toto čeká každého zrádce".

Šlo hlavně o život

Studie historičky Miroslavy Polákové "Měli odvahu žít", vydaná v loňském roce, také střízlivě a věcně popisuje spolupráci levicově orientovaných partyzánů s paravýsadky z Velké Británie nebo Sovětského svazu. "Těm klukům to bylo jedno, nerozlišovali to. Důležité bylo pro ně jedno: porazit nacisty," říká autorka. 

S oddíly Murzinovy partyzánské brigády tak úzce spolupracoval západní paravýsadek Carbon (velitel František Bogataj) anebo skupina Clay-Eva (velitel Antonín Bartoš). Carbon dokonce vyšel partyzánskému veliteli Murzinovi vstříc, na jeho žádost si z Londýna vyžádal několik shozů kontejnerů se zbraněmi a poskytl mu i značnou finanční částku. Třídní dělení na Východ a Západ nastalo podle historičky až v poválečných letech, kdy Murzin jen s velkými obtížemi ustál sovětské vyšetřování, proč si vzal od "imperialistických agentů" tak velké peníze.

Měli odvahu žít

Měli odvahu žít publikace

Publikace historičky Miroslavy Polákové zachycuje osudy stovek partyzánů z Uherskobrodska i obětavost tisíců vesničanů, bez nichž by odbojáři nepřežili. Nevyhýbá se i kontroverzním událostem a popisuje i místní udavače nebo konfidenty. 

Ve studii vystupuje 2 083 osobností a obsahuje 2 481 autentických citací či odkazů. Zaplňuje tak dosavadní bílá místa v historii protinacistického odboje v bývalém Československu. 

Podobně s místními odbojáři spolupracovala paraskupina Clay-Eva. Pro svou agenturní síť získala kolem 400 spolupracovníků. Do Londýna tak mohl její radiotelegrafista Čestmír Šikola odeslat přes 700 cenných zpravodajských radiodepeší. 

Také konspirační síť výsadku Clay-Eva ale postihly na konci války zatýkací razie gestapa a popravy. Jen od poloviny prosince 1944 do dubna 1945 povraždili nacisté v brněnských Kounicových kolejích 120 lidí. A protože "popravčí kapacita" kolejí už nestačila, bylo z Brna 9. dubna 1945 odvezeno železničním transportem do plynových komor nacistického tábora Mauthausen 216 mladých lidí (z toho 35 žen), většinou spojených se zmíněnými paravýsadky či partyzány.

Právě jim a dalším odbojářům z Uherskobrodska vrací nyní publikace historičky Polákové konkrétní jména a tváře. "Ti, kteří se nacistickému teroru postavili a přežili ho, po válce o svých činech často mlčeli. Nebojovali kvůli slávě, jen proto, že nemohli jinak. Nedokázali se jednoduše smířit s nacistickou okupací. Riskovali kvůli tomu vše a považovali to za samozřejmé," dodává autorka.

VIDEO: Ze sjednocování národa mám strach, začíná to vždycky nenápadně, říká muž vězněný nacisty i komunisty

Objevují se lidé, kteří chtějí sjednocovat národ, ale ve jménu čeho? Už Masaryk říkal, že v každém národě je patologická sedlina, říká Jiří Navrátil. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Při zásahu policie v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí

Při policejní akci v jednom ze slumů v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Policie provedla zásah v chudinské čtvrtí proti gangu Comando Vermelho, který patří k nejaktivnějším organizacím zaměřeným na distribuci drog v brazilském městě. Počet mrtvých během policejní operace patří k nejvyšším za poslední roky.

Podle agentury AFP policie zasáhla v chudinské čtvrti Jacarezinho proti skupinám, jež využívají k prodeji drog a dalším kriminálním aktivitám nezletilce. K operaci bezpečnostní síly použily vrtulníky a obrněné vozy, které posloužily k překonání barikád v ulicích. Na videozáběrech ze slumu, kde žije zhruba 40.000 lidí, jsou vidět prchající ozbrojenci a slyšet výbuchy. Agentura EFE uvedla, že operace se zúčastnilo přes 200 policistů.

"Je to nejvyšší počet mrtvých při policejním zásahu v Riu de Janeiro," uvedl šéf policie Ronaldo Oliveira. Dodal, že mezi mrtvými je jeden policista a několik vůdců drogových organizací. Podle policie drogové gangy vytvořily "takřka armádní strukturu" s desítkami ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Zaorálek navrhuje, aby od 17. května mohla opět hrát divadla a směly se pořádat koncerty, rozhodne vláda

Od pondělí 10. května otevřou muzea, galerie a památky ve zbylých českých krajích, potvrdil ve čtvrtek pozdě večer ministr zdravotnictví Petr Arenberger z ANO. Jeho kolega Lubomír Zaorálek po setkání se zástupci kulturních organizací navrhuje, aby se od 17. května mohlo venkovních akcí účastnit až 700 sedících diváků a těch vnitřních maximálně 400 lidí. To by znamenalo, že v Česku po půl roce opět bude legální pořádat koncerty a divadelní představení pro diváky. "Pokud to v pondělí schválí vláda," zdůrazňuje Zaorálek.

Podle něj by se pak v týdnu od 24. května kapacita mohla zvýšit až na 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Sály by ale směly být plné vždy maximálně z poloviny. "Vše samozřejmě za přísných hygienických pravidel s použitím antigenních nebo PCR testů, s ochranou dýchacích cest a podobně," říká ministr.

Jednání se kromě něj a zástupců kulturních organizací zúčastnily náměstkyně ministra zdravotnictví a hlavní hygienička Pavla Svrčinová. "Jednání končí optimisticky. Konkrétně a věcně jsme se dohodli na řešení pro jednotlivé balíčky s výhledem do začátku příští sezony. Vše ještě proberou epidemiologové a předpokládám, že vláda v pondělí rozhodne o spuštění prvních akcí," říká jeden z účastníků schůzky Jan Burian, ředitel Národního divadla v Praze.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

K českým skokanům na lyžích se po 15 letech vrací úspěšný Slovinec Bajc

Po 15 letech se vrací k české reprezentaci skokanů na lyžích slovinský kouč Vasja Bajc, který v roce 2006 dovedl Jakuba Jandu k historickému triumfu ve Světovém poháru. Nahradí Františka Vaculíka, jenž po nepovedené sezoně u týmu skončil.

Devětapadesátiletý Bajc bude mít vedle reprezentace mužů na starosti také rozvoj mládežnických kategorií. "Jsem rád, poctěn a hrdý, že jsem opět získal možnost stát se hlavním trenérem českého skokanského týmu," řekl Bajc v tiskové zprávě lyžařského svazu.

Současná reprezentace v uplynulé zimě propadla. Kvůli problémům s kolenem prakticky neskákala česká jednička Roman Koudelka a po operaci vazů se chystá na návrat. Z ostatních se ve Světovém poháru dostali mezi třicítku jen dva - Viktor Polášek získal čtyři body a Čestmír Kožíšek dva.

"Po nevydařené sezoně jsme se rozhodli angažovat zahraničního trenéra. Po jednáních jsme se dohodli na spolupráci s Vasjou Bajcem, který dokonale zná nejen prostředí skoků na lyžích ve světě, ale i v České republice, kde před lety působil, a český skok na lyžích pod jeho vedením zažil jedny z největších úspěchů v novodobé historii," uvedl Janda, současný šéf skokanského úseku.

U českého týmu pracoval Bajc v letech 2004 až 2006 a Janda se v té době stal nejen králem seriálu SP, ale i vítězem Turné čtyř můstků a získal dvě medaile na mistrovství světa.

Nyní by slovinský kouč rád pozvedl české výsledky. "Které jsou daleko od těch z bohaté minulosti. Tradice skokanského sportu je v Česku velká, takže přijímám pozici hlavního trenéra i s vědomím, že cesta nahoru nebude snadná, což je pro mě velkou výzvou. Věřím, že společně s dalšími trenéry a novými věcmi můžeme přesměrovat křivku výsledků na pozitivní směr," uvedl.

Bajc, který umí česky díky tomu, že ho trénoval slavný Zdeněk Remsa, se jako kouč proslavil především u japonské reprezentace. Působil ve Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, doma ve Slovinsku, Turecku, u americké ženské reprezentace a u maďarských skokanů.

Zahraniční trenér se k českým skokanům vrací po třech letech. V letech 2014 až 2018 trénoval národní výběr Rakušan Richard Schallert.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Hertha po výhře nad Freiburgem opustila sestupové pásmo, Darida odehrál 75 minut

Fotbalisté Herthy Berlín získali v boji o záchranu v německé lize důležité tři body za výhru 3:0 nad Freiburgem. K vítězství přispěl i český záložník Vladimír Darida, který odehrál 75 minut. Chvíli před odchodem ze hřiště obdržel žlutou kartu za faul.

O výhře Herthy rozhodli už v prvním poločase Krzysztof Piatek a Peter Pekarík, v závěru zápasu přidal třetí gól Nemanja Radonjič. Berlínský tým bodoval i ve druhém duelu po návratu z karantény, v níž byl kvůli množství případů koronaviru. Bez porážky je už pět zápasů.

Hertha opustila sestupové pásmo a z předposlední příčky poskočila na 14. místo. Navíc má k dobru utkání s posledním Schalke. Freiburgu patří devátá pozice.

Německá fotbalová liga - 30. kolo:

Hertha Berlín - Freiburg 3:0 (13. Piatek, 22. Pekarík, 85. Radonjič).

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
10. Stuttgart 31 10 9 12 52:51 39
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 31 9 6 16 31:47 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Zdroj: ČTK
Další zprávy