Papaláši bývalého režimu: Co dělali v listopadu 1989 a potom

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 17. 11. 2014 0:01
Projděte si v naší grafice vizitky devíti činitelů KSČ. Jakeše, Štěpána, Adamce, Čalfy, Husáka, Bilaka, Štrougala, Fojtíka a Hoffmana.
Miroslav Štěpán na snímku ze 14. listopadu 2013 při křtu své knihy "Můj život v sametu aneb zrada přišla z Kremlu".
Miroslav Štěpán na snímku ze 14. listopadu 2013 při křtu své knihy "Můj život v sametu aneb zrada přišla z Kremlu". | Foto: ČTK

Miroslav Štěpán

Bývalý vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze měl ve straně v roce 1989 velký vliv a hovořilo se o něm jako o možném nástupci Jakeše.

Prosazoval tvrdý postup vůči demonstracím během Palachova týdne v lednu 1989 a ve Federálním shromáždění inicioval takzvaný pendrekový zákon, který zpřísňoval postihy za účast při protirežimních protestech.

Po roce 1989 byl odsouzen za zneužití pravomocí veřejného činitele. Odseděl si 22 měsíců. Napsal knihu Zpověď vězně sametové revoluce. Trval na tom, že rozehnání demonstrace 17. listopadu na Národní třídě nenařídil.

Na Bruntálsku kandidoval v roce 1998 do Senátu, ale získal jen necelá tři procenta hlasů.

V posledních letech podle vlastních slov z rozhovoru pro časopis Ekonom působil v Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komoře a ve firmě, která posílala Čechy na studium do Pekingu.

Letos v březnu zemřel na rakovinu ve věku devětašedesáti let.

 

Právě se děje

Další zprávy