Praha - Nenápadná změna jednoho paragrafu ve významném zákoně zdravotnické reformy může výrazně prodražit léčbu nemocným lidem, kteří mají vývod ze střeva. 

Zatímco dnes mohou mít pacienti s poškozenými střevy urinální nebo urostomické sáčky a také potřebné podložky zcela proplaceny pojišťovnou, napříště to tak nemusí být.

Běžně užívané pomůcky přitom vyjdou měsíčně na částky od čtyř do čtrnácti tisíc korun podle toho, jaký model odpovídá potřebám pacienta.

Z reformního zákona schváleného toto úterý vyplývá, že napříště pojišťovna ve většině případů zaplatí jen 75 procent z nejlevnějšího modelu sáčku a podložek.

Úplně nejlevnější pomůcky, které se nepoužívají kvůli nízké kvalitě, přijdou měsíčně na tři tisíce korun. Pro některé pacienty tedy chystaná změna znamená, že mohou nově doplácet přes 10 tisíc korun.

„Dokážeme si představit, že část péče bude pro pacienty velmi těžko dostupná," říká Miloš Voleman z představenstva České lékařské komory.

Neměníme, jen vyjasňujeme

Ministr zdravotnictví Leoš Heger v úterý uvedl reformní zákon slovy, že se tzv. stomičtí pacienti s vývodem nemusí zdražení pomůcek obávat. „U stomických záležitostí garantuji, že se oproti stávajícímu stavu nic nemění," řekl ministr.

Ministerští experti ale na přímý dotaz Aktuálně.cz tak striktní nebyli. „Pokud jde o zdravotní pomůcky, jedinou změnou je zásadní vyjasnění výkladu," popsal účinky zákona mluvčí Vlastimil Sršeň.

Dosud totiž nebyl text zákona jednoznačný, a tak pojišťovny využívaly při proplácení zdravotních pomůcek trojí výklad. Napříště bude postup pojišťoven popsán přesněji.

Právě tímto krokem ruší reformní zákon zavedenou praxi, která umožňovala plně hradit také kvalitnější sáčky a podložky. Tuto praxi automaticky používali lékaři, výrobci a pojišťovny.

Konec vyzkoušené cesty

Podle dosud platného zákona hradí pojišťovny plnou cenu za zdravotnické pomůcky pro stomiky, maximálně však 3500 korun.
Zároveň hradí 75 procent z ceny jakýchkoli pomůcek, které „zmírňují následky zdravotní vady". Tyto pomůcky ovšem musí být „v základním provedení nejméně ekonomicky náročném".

Obě podmínky se dnes snadno obcházejí. Lékař se může rozhodnout, že nešikovnému staršímu pacientovi pomůže pouze dražší model urostomického sáčku. Pojišťovna lékařský předpis nekontroluje a slíbí proplatit tři čtvrtiny částky požadované oficiálně výrobcem. Ten ovšem nakonec vyúčtuje o čtvrtinu nižší částku.

Právě tento postup nová verze zákona o veřejném zdravotním pojištění vylučuje.

Příslušný paragraf s platností od ledna 2012 pojišťovně nařizuje, že musí aktivně zjišťovat cenu pomůcky na trhu. „Zákon jasněji definuje, jak se zjistí cena nejméně ekonomicky náročného prostředku," říká právník Sdružení praktických lékařů Jakub Uher.

Z toho logicky vyplývá, že odpovědný pracovník pojišťovny může být stíhán pro neplnění povinností, když bude cenovou kontrolu zanedbávat.

Platit, anebo platit ještě víc

Aktuálně.cz testovalo, kolik bude doplácet pacient, kterému lékař předepíše sadu urinálních sáčků za tisíc korun v případě, že se sada horší kvality pořídí za 500 korun.

Podle ministerstva zdravotnictví pacient prostě doplatí cenový rozdíl.

„Pokud pacient zvolí komfortnější a dražší variantu, pak je dle názoru ministerstva možný pouze jediný výklad, že doplatek bude 500 korun," uvedl mluvčí Sršeň.

Právník Uher ministerskou verzi odmítá: „Pokud bude nejméně ekonomicky náročná varianta vycházející z průzkumu trhu stanovena ve výši 500 korun, potom by pojišťovna hradila jen 75 procent z této částky, tedy 375 korun," vysvětluje.