Uvazování je v psychiatrických léčebnách běžné, zjistil ministr zdravotnictví Vojtěch

ČTK ČTK
20. 2. 2019 19:35
Pacienti v psychiatrických nemocnicích jsou podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) často fyzicky omezováni. Uvazování je v zásadě normou, řekl ve středu na společném jednání sociálních a zdravotních výborů sněmovny a Senátu na téma reformy psychiatrické péče.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. | Foto: Lukáš Bíba

Cílem reformy je mimo jiné přesunout z velkých psychiatrických nemocnic do ambulantní a terénní péče pacienty, u nichž to umožňuje jejich stav.

"Zmapovali jsme kvalitu péče v psychiatrických nemocnicích a mnohde není dobrá. Počet fyzických omezení pacientů je vysoký. Je v zásadě normou, že jsou pacienti uvazováni," řekl ministr. Česko podle něj spolupracuje na zlepšení stavu i s odborníky ze zahraničí. Už v roce 2003 kritizovaly Česko mezinárodní instituce kvůli používání takzvaných klecových lůžek.

Ostatní poslanci kritická vyjádření ministra mírnili. Podle předsedkyně zdravotního výboru sněmovny Věry Adámkové (za ANO) odvádějí psychiatři v nemocnicích výbornou práci. "Ve chvíli, kdy vám do okresní nemocnice přivezou intoxikované dítě, máte dvě možnosti. Buď ho omezíte na svobodě, nebo ho utlumíte léky," řekl k tomu poslanec David Kasal (ANO).

Mapování kvality péče v psychiatrických nemocnicích bylo podle ministerstva zdravotnictví rozsáhlé. "Předběžné výsledky ukázaly řadu zásadních problémů. Zjištění poslouží jako podklad k přijetí nápravných opatření," sdělilo později ministerstvo. Některá už fungují, například v každé z nemocnic je podle Vojtěchova úřadu zaměstnán takzvaný manažer kvality. Na řešení situace se podle ministerstva podílejí i odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO), mimo jiné školeními.

V Česku funguje 22 velkých psychiatrických nemocnic. Reforma počítá s přesunem pacientů z velkých zařízení do komunitních center. Měli by je blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, přičemž by bydleli samostatně a mohli by i pracovat. Velkou část péče zajišťují terénní týmy složené z psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků.

Prvních pět center začalo fungovat loni, letos má do července přibýt dalších 15. Každé může pečovat zhruba o 100 až 120 pacientů. Jejich pilotní provoz je prvních 18 měsíců hrazený z evropských fondů, později bude placen z veřejného zdravotního pojištění. Evropská dotace je asi 16 milionů korun na rok provozu.

Ministerstvo chce do konce letošního roku vypracovat novelu zákona o zdravotních službách, která by centra legislativně ukotvila. "V tomto čtvrtletí by měl být dokončen Národní akční plán duševního zdraví. Měl by nastavit jasné úkoly pro jednotlivé resorty," uvedl ve středu ministr.

Centra se starají například o pacienty s psychózami, bipolárními nebo afektivními poruchami. Psychiatrické nemocnice budou podle ministra postupně snižovat svou lůžkovou kapacitu a předloží plány, co dělat s volnými budovami.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 51 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy