Starý Hrozenkov - Jak se dá v České republice získat vysokoškolský titul?
Zkraje zaplatíte 500 korun. Přijímačky se nedělají, berou všechny jak do bakalářského, tak do magisterského programu. Je třeba předložit doklad o maturitě, či předchozím studiu.
Dalších 20 tisíc stojí každý semestr, který trvá dva víkendy, v ceně je ubytování a pro slovenské posluchače i doprava z Trenčína. Povinné je platit, nikoli pravidelně do školy jezdit.
Takových víkendů za bakalářské studium je dvanáct, plynou v hezkém prostředí česko-slovenského pomezí, student může přijet i s rodinou, domácí strava zajištěna, míst na parkování je dost.
Ředitel o škole říká, že není ničím výjimečná a že ji odhadem pět procent přijatých nedokončí. Studenti to vidí jinak: nedá se tu prý propadnout.
Že jsou požadavky školy skromné a nabídka velkorysá, poznali už zejména Slováci. Poté, co jejich země zpřísnila podmínky pro akreditace zahraničních poboček, tvoří významnou část klientely.
Většinou šlo o lidi, kteří si kvůli změně zákona museli doplnit vysokoškolské vzdělání. Častými student proto byli úředníci státních instituci, policisté, celníci.
Na pěti bakalářských a dvou magisterských oborech studuje dálkově na 1 800 lidí. Počet přijatých stoupl oproti loňsku o 300. Průměrný věk studentů je mezi 40 a 45 lety.
Tento vysokoškolský ráj - pobočka soukromé Univerzity Jana Ámose Komenského - sídlí v osmisethlavém Starém Hrozenkově.
V roce 2007 vykázala celá univerzita dohromady čistý zisk 158,8 milionů korun.
Reportérka Aktuálně.cz tu strávila čtvrtinu semestru a připravila pro vás obsáhlou reportáž.
Přečtěte si ji celou, anebo se rovnou podívejte na kapitoly, které vás zajímají
- Co říká o škole její ředitel
- Jak se v Hrozenkově skládá zkouška
- Jak probíhá v Hrozenkově přednáška
- Hlasy ze "školních" lavic: Proč se sem studenti přihlásili?
- Proč se škola odstěhovala ze Slovenska
Zkouška ze sociologie
Začíná jeden ze dvou přednáškových víkendů semestru. Starý Hrozenkov ležící těsně u hranic se Slovenskem ožívá.
Luxusní džípy i zašlé fabie postupně plní poslední volná místa k zaparkování. Tento víkend mají přednášky studenti čtyř oborů - andragogika, právo v podnikání, řízení lidských zdrojů a management cestovního ruchu.
Dvě skupiny naslouchají přednáškám v kulturním domě, další dvě v budovách místního autocampingu.Tam studenti nemusí ani vytáhnout paty z budovy, kde jsou ubytovaní. Přednášky se konají přímo tam.
Nad mladými převažují lidé kolem čtyřicítky. Většina jsou Slováci, ze třetiny čeští studenti.
Na chodbě obecního rekreačního střediska Kordárna právě probíhá zkouška ze sociologie.
"Kdo nenapíše test, jde ještě k profesorce to ústně probrat, aby to udělal každý," říká jedna za studentek. Po chvíli od pedagožky vycházejí čtyři lidé: "Máme to!" oznamují jednohlasně.
Okruh otázek nebyl zjevně nejtěžší. Definujte, co je sociologie, zní první. Jaké jsou funkce rodiny, ptá se druhá. Třetí otázkou bylo definovat pojem socializace. A naposledy říci, co je sociologický výzkum.
Ředitel hovoří. O Oxfordu
Ředitel školy ve Starém Hrozenkově Jaroslav Sámela je zároveň jedním z prvních, kteří na univerzitě získali také titul PhDr.
"Nevidím rozdíl mezi námi Univerzitou Karlovou či Oxfordem," říká. "Studenti si nekupují titul. To, co tu získají na přednáškách, je jen rámec, ostatní se musí doučit. Jsme normální běžná vysoká škola. Neumím si představit, že by to u nás šlo obcházet jako v Plzni," naráží na největší skandál české univerzitní historie, který rozpoutal debatu o úrovni vysokých škol.
Unikátní je podle ředitele Hrozenkov pouze tím, jaké zázemí studentům v obci nabízí a tím, že "vybírá zrnka těch nejlepších pedagogů."
"Je to pro studenty i pro nás výhodné. Je to kousek od hranic, krásná příroda, klid," vypočítává ředitel. Mezi výhody zahrnuje i to, že "míst na parkování je tu dost."
A také to, že "studenti se tu společně baví, odreagují se a pochvalují si i domácí stravu. Někdy sem jezdí i s rodinami."
Proč jezdí až z Košic
"Ta škola má pověst, že ji každý udělá," vysvětluje studentské důvody, proč je škola oblíbená, posluchačka bakalářského programu, která si říká Andrea (20).
"Hlásila jsem se na tři státní vysoké školy a nikde mě nevzali. Tady byla jistota, že nebudu muset dělat přijímačky," přiznává.
VŠ J.A.Komenského
- vysoká škola J.A. Komenského vznikla v roce 2001
- rektorem je její majitel Luboš Chaloupka
- lze získat titul Bc. Mgr., MBA
- v roce 2006 získala VŠ JAK akreditaci pro rigorózní řízení a doktorské studium
- VŠ JAK má hlavní sídlo v Praze, kde probíhá i denní studium
- VŠ JAK má také 4 pobočky: Frýdek-Místek, Obrataň, Česká Lípa a největší ve Starém Hrozenkově
Podobně univerzitu v Hrozenkově vnímá také studentka druhého ročníku, která právě absolvovala zkoušku z psychologie - otázky byly stejné jako v loňském roce.
"Přestoupila jsem sem z prešovské univerzity," popisuje svůj studentský příběh Marta (38), posluchačka druhého ročníku speciální pedagogiky. "Studovala jsem tam stejný obor ,speciální pedagogiku, ale zatímco tam jsme měli 15 předmětů a museli jsme se učit třeba matematiku, výtvarku, dramatiku, tady máme jen 5 předmětů."
V Hrozenkově navíc nevyžadují zkoušku z cizího jazyka, která je na státních vysokých školách povinná.
Marta si Starý Hrozenkov zvolila navzdory tomu, že leží na druhém konci republiky. Na čtyři víkendy v roce prý není problém z Košic do Hrozenkova zajet.
... nebo ze Zvolena
Podobně mluví studentky magisterského programu andragogiky, které si z přednášky odskočily na kávu.
Školu si pochvalují, do Hrozenkova dojíždějí ze zvolenského okresu vzdáleného více než tři hodiny jízdy.
"Studovaly jsme distančně bakalářský obor v Banské Bystrici, ale tam jsme musely jezdit tři víkendy v měsíci," popisuje zkušenost se státní vysokou školou jedna z nich s iniciály G.B. (všechny ženy si přály zůstat v anonymitě). "Zatímco tam jsme museli strávit 12 víkendů za semestr, tady stačí jen dva."
Doporučení na školu prý dostaly od předešlých absolventů. "Říkali nám, že jsou tady vstřícnější a hlavně, že tu nestrávíme tolik času," doplňuje další ze studentek.
Další ze studentek ale pověst školy hájí. "Sice sem nemusíme jezdit tak často, není tu buzerace, a vychází nám hodně vstříc, netrvají třeba striktně na termínu zkoušek, ale objem požadovaných informací je velký," říká Silvia (42), která si školu vybrala na doporučení svého kamaráda - ředitele pobočky této školy.
Na přednášce
Zatím co studenti speciální pedagogiky skládají úspěšně zkoušky ze sociologie, přednáška z filozofie výchovy v kulturním domě je v plném proudu.
Pro studenty magisterského oboru andragogika je to druhá - a tím i poslední přednáška z tohoto předmětu v letošním semestru.
"Učitele je třeba chápat jako vysokoškolsky vzdělaného, kvalifikovaného odborníka pro procesy výchovy a vzdělávání," pomalu diktuje přednášející studentům.
"Učitel působí vlastní odborností, zvládáním věd, které vyučuje, pedagogicko-psychologickou připraveností a osobnostním projevem. To si teď nemusíte psát, ale důvodem feminizace školství je hlavně to, že učitelky jsou hezčí než učitelé."
V podobném duchu plyne přednáška dál jako na střední škole. Studenti, kteří mají za rok získat magisterský titul, si po pedagogovi zapisují prozaické definice, co je "škola": "Veřejnoprávní instituce s hlavní úlohou realizovat výchovu a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých..."
Následně si v bodech poznamenávají, jaké úlohy má "vzdělávání", kdo je "žák" a nakonec, jaké jsou znaky kvality života.
Na závěr přednášky pedagog ještě diktuje 15 otázek, z nichž budou studenti na tři odpovídat v lednu při zkoušce. Jednou je například definice žáka, další pak charakteristika školy, anebo vyjmenování alespoň 4 indikátorů kvality života.
Tituly pro domácí
Studenti vysoké školy se rekrutují také ze samotného Hrozenkova. Mezi studenty je například i manžel prodavačky v místním bufetu, která studentům prodává pití a sladkosti.
"Dělal tady na celnici," říká na adresu svého muže. "Když si chtěl udržet práci, tak si musel dodělat vysokou školu."
Podle ředitele školy Jaroslava Sámely, jenž se vzděláváním dospělých zabýval už na Socialistické akademii v době komunismu, vystudovalo tuto vysokou školu na 40 lidí z okolí Hrozenkova.
"Především to jsou celníci a policisté z okolí, kteří si museli doplnit vzdělání," říká Sámela. "Dřív lidé, kteří si potřebovali dodělat vysokou školu kvůli práci, tvořili většinu našich studentů."
Do Hrozenkova se původně trenčínská pobočka školy přesunula poté, co na Slovensku začal platit nový zákon a škola by musela projít přísnější slovenskou akreditací.
Své studenty ale přesto stále shání ředitel Sámela většinou na Slovensku, prostřednictvím Vzdělávací akademie, kterou vlastní a která pořádá rekvalifikační kurzy například nehtového designu či kadeřnictví.
"Díky své práci v akademii se znám s řadou ředitelů firem a personalistů. Rovnou jim pro jejich zaměstnance nabízím vzdělávání na naší univerzitě," popisuje svoji strategii. "Stejně to dělám mezi řediteli sociálních domovů a ústavů, kde řada lidí potřebuje kvůli zákonu vysokoškolské vzdělání. A kde jinde ho získat, než právě u nás."
