Aby senát soudce Milana Taubera mohl o žalobě rozhodnout, musel se zabývat okolnostmi zákazu prezenční výuky. Pražské Gymnázium Na Zatlance ji nechává zrušenou kvůli nouzovému stavu vyhlášenému vládou 14. února. Usnesení kabinetu bylo svévolné. Vláda nerespektovala postoj sněmovny, jež o tři dny dříve odmítla stav nouze prodloužit. Tento postup vyhodnotil soud jako nezákonný.
"Soud dospěl k závěru, že v případě nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády (…) se nejedná o nový nouzový stav, ale o faktické pokračování nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády (…), a to proti vůli Poslanecké sněmovny, která s pokračováním tohoto nouzového stavu nevyslovila souhlas," zní klíčová pasáž rozhodnutí senátu soudce Taubera. Verdikt je pravomocný.
Prodloužení nouzového stavu podle soudu vyplývá z toho, že vláda ho aktivovala bezprostředně po záporném postoji poslanců. Kabinet zavedl krizový režim bez uvedení nových skutečností. Pražský městský soud rozbil také argument vlády, že novou okolností je žádost hejtmanů o zavedení nouzového stavu. Podle instance byla však jejich prosba irelevantní.
"Takováto žádost však není žádným novým věcným důvodem ani novou situací (tou by mohlo být např. zhoršení pandemie), ale toliko nezávazným procedurálním krokem - podnětem k vyhlášení nouzového stavu (hejtman nemá na vyhlášení nouzového stavu nárok). Čili nenastala věcně nová situace, ale toliko formálně nová situace - přibyl podnět k vyhlášení nouzového stavu," píše soud.
Učebnicový příklad obcházení ústavního pořádku
Soud jasně pojmenoval postup vlády jako obcházení sněmovny, jež je přitom jediným možným partnerem pro uplatňování krizových stavů. Výslovně se vyjádřil i k tvrzení ministra vnitra Jana Hamáčka. Místopředseda vlády uvedl, že pokud se sněmovně konání vlády nelíbí, může nouzový stav sama zrušit. Z pohledu soudu je však taková argumentace účelová.
"Tímto postupem, který je učebnicovým příkladem obcházení ústavního pořádku (in fraudem constitutionis), by se vláda vymanila ze své odpovědnosti vůči Poslanecké sněmovně, zásadní rozhodování o trvání nouzového stavu by se fakticky přesunulo výlučně do rukou vlády a kontrolní role Poslanecké sněmovny by se vyprázdnila," uvádí verdikt.
Z perspektivy situace na Gymnáziu Na Zatlance soud dospěl k jasnému závěru. Zákaz denní výuky musel zrušit, protože vycházel z nezákonného aktu. "Vzhledem k tomu, že krizové opatření č. 63/2021 Sb. povstalo z protiústavně vyhlášeného nouzového stavu, samo je zatíženo nezákonností, resp. protiústavností (plod otráveného stromu); bez nouzového stavu není krizových opatření," píše soud.
Z nouzového stavu venku nejsme
Vyvstala otázka, co z verdiktu plyne pro platnost nouzového stavu. Podle ústavních právníků se na ní v tuto chvíli nic nemění. "Soud se řídil tím, že si o právnosti toho podzákonného předpisu (zrušení prezenční výuky) může udělat obrázek sám, a tu protiprávnost založil na úvaze o nouzovém stavu. Ale z toho neplyne, že jsme z nouzového stavu venku," řekl Aktuálně.cz ústavní právník Jan Kysela.
O závazném protiústavním rozměru nouzového stavu smí rozhodnout pouze Ústavní soud. Nicméně další ústavní expert Jan Wintr upozorňuje, že úterním výrokem pražského městského soudu se otvírá cesta, jak se lidé mohou proti jednotlivým restrikcím přijatým na základě nouzového stavu, omezení pohybu či služeb, úspěšně bránit u soudu.
"Nouzový stav sice není formálně zrušený, nicméně máme tu názor soudu o tom, že je protiústavní, že krizová opatření vydaná na jeho základě jsou nezákonná. Domnívám se, že to je důležitý závěr. Odůvodnění toho rozhodnutí mi připadá poměrně přesvědčivé," upozorňuje Wintr.
Složitá situace pro vládu
Expert v této oblasti práva Jiří Vaníček pak varuje před možností, k níž by mohli v krajním případě sáhnout provozovatelé zavřených služeb. "Pokud bych měl zavřenou hospodu na základě krizového opatření vyhlášeného na základě protiústavního nouzového stavu, tak otevřu a pak můžu tímto rozsudkem argumentovat," zmiňuje advokát.
Vláda se ocitla ve složité situaci, odkaz na nouzový stav jí podle soudů už nepomůže. Aby stávající opatření v soudní síni jednoznačně obstála, měla by podle Wintra začít konat. "Čili by bylo dobré, aby na to vláda co nejdříve reagovala a opatření, která považuje za důležitá, se pokusila co nejdříve vydat na nějakém jiném právním základě, například podle zákona o ochraně veřejného zdraví," podotkl.
Poukazuje na to, že k takové situaci vůbec nemuselo dojít. Vláda Andreje Babiše měla dost indicií, aby svévolné zavedení nouzového stavu důkladně zvážila. "Pro vládu je to velmi nepříznivá situace, ale před tou jsme varovali a měla by se co nejdřív napravit," doplňuje Wintr. U Ústavního soudu navíc od pátku leží podnět 35 senátorů ke zrušení nouzového stavu. Ačkoliv jeho výrok bude vzhledem k obvyklým lhůtám akademický, jistě přihlédne i k úternímu rozsudku.
Advokát Vaníček upozornil, že vládě v tuto chvíli může pomoci samo Gymnázium Na Zatlance. Může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. "V rámci ní může požádat Nejvyšší správní o odložení vykonatelnosti. Pokud by Nejvyšší správní soud vyhověl, rozsudek by nevyvolával účinky, o nichž se bavíme," poznamenal advokát.