Otevřete archivy, vyzvou čeští badatelé Rusy. Nikdo nechce zvedat kontroverzní témata, věří Hrad

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
4. 6. 2018 6:38
"Rusko interpretuje minulost způsobem, který je zcela v rozporu s tím, jak jsme se k těm 40 rokům postavili my. Ruská státní politika je o jejich interpretaci minulosti opřená," říká politický geograf Michael Romancov.
Srpnová okupace Československa.
Srpnová okupace Československa. | Foto: Sune Jonsson

Praha - Když prezident Miloš Zeman v květnu 2017 svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi přednesl záměr založit česko-ruské diskusní fórum, nesděloval úplně nový nápad.

Původní plány totiž pocházely z roku 2012. Tehdy ještě Zeman nebyl prezidentem a vztahy Ruska se Západem byly sice ochlazené válkou v Gruzii, proti dnešku však stále ještě na slušné úrovni. Nezatížené anexí Krymu, válkou na Ukrajině, vyšetřováním ruského ovlivňování voleb nebo novičokovou aférou.

Fórum, které se ve čtvrtek v Praze vůbec poprvé sejde, je tak pro Rusko v současnosti vítanou možností ukázat, že Západ není v jeho izolaci jednotný.

To, kdo s nápadem na Hradě loni původně přišel, mluvčí Jiří Ovčáček podle svých slov neví. Za důležité pokládá, že se "podařila dobrá věc". Neodpověděl ani hradní šéfporadce Martin Nejedlý, který měl úzké obchodní vztahy s Ruskem. Nejedlého vazby důkladně zmapoval týdeník Respekt.

Vznik fóra každopádně stvrdil podpis společného memoranda v Moskvě loni v listopadu. V textu se připomínají "přátelské a partnerské vztahy mezi Českem a Ruskem" a zároveň je v něm zakotven závazek, že Češi ani Rusové nebudou "politizovat" diskutovaná témata.

Navenek to působí nevinně: ruská a česká delegace se ve čtvrtek sejdou v pražské budově Ústavu mezinárodních vztahů. Rusové chtějí jednat o vzdělávání a studiu, Češi nastolit otázku zpřístupnění ruských archivů. V těch se mohou skrývat cenné dokumenty o sovětských aktivitách v Československu.

Například o únosu generála Sergeje Vojcechovského, který zahynul v ruském gulagu, o únorovém převratu v roce 1948 či o smrti ministra zahraničí Jana Masaryka krátce poté. Argument zastánců fóra, že nemluvit s někým není řešení, zní logicky.

"Rusové budou za otevření archivů něco chtít"

V čem je tedy problém? Politický geograf Michael Romancov, který se loni spolupodepsal pod dopis tehdejšímu ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, aby fórum zarazil, soudí, že Rusové budou za otevření archivů něco chtít.

"Rusko dává najevo, že k otevření archivů - což je ve standardně se chovajících státech běžné - přistupuje jinak. Značný objem archiválií je stále nepřístupný a utajovaný. Teď ale neřekli 'my je neotevřeme', jenže je otázka, co my můžeme nabídnout," řekl Aktuálně.cz Romancov.

Po konání fóra podle něj budou ruské sdělovací prostředky - ty jsou často pod přímou kontrolou státu - moci přinést zprávy, že se v Praze uskutečnila schůzka a že Česko vstřícně reaguje na ruské představy, jak se věci mají. A budou vydávat Česko za zemi, která s Ruskem navzdory sankcím jedná.

"Navíc ruské instituce, které sem posílají partnery pro jednání, jsou státní," upozorňuje Romancov. "Tvrzení, že fórum bude další platformou pro svobodnou debatu českých a ruských odborníků a pro občanskou společnost, je nesmysl," soudí.

Z Rusů dorazí například rektor státní diplomatické školy MGIMO Anatolij Torkunov, exministr kultury a Putinův představitel pro kulturní spolupráci Michail Švydkoj nebo ředitel Archivní agentury Ruské federace Andrej Artizov.

Lákadlo v podobě archivů bere Romancov s rezervou. "K čemu nám po 25 letech budou další detaily o roce 1968? Za pětadvacet let jsme pro odstíhání lidí, kteří do toho byli zapletení, neudělali vůbec nic. I kdyby nám dali nějaký šťavnatý detail, na podstatě sovětské invaze to nic nezmění. Ale o něco si za to řeknou. Přitom Rusko interpretuje minulost způsobem, který je zcela v rozporu s tím, jak jsme se k těm 40 rokům postavili my - a jejich současná státní politika je o jejich interpretaci minulosti opřená," uzavírá Romancov.

Na české straně je partnerem Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV), jehož zřizovatelem je ministerstvo zahraničí. Náklady na jednodenní akci, které za českou stranu zahrnují pohoštění a tlumočení, vyčíslila Lucie Božková z ÚMV na desítky tisíc korun. Roční rozpočet ústavu je přibližně 35 milionů korun.

Ať tam šéf nechodí, žádá část pracovníků ústavu pro studium totalit

Do centra pozornosti se kvůli fóru dostal také ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra. Ten se hodlá zúčastnit části programu, věnované problematice archivů. Devět současných a bývalých zaměstnanců ústavu, mezi nimi historik Petr Blažek, badatel Radek Schovánek či exředitel Pavel Žáček, to nepokládá za vhodné a žádá radu ústavu, aby zasáhla.

Rada se sejde ve středu, tedy den před konáním fóra. Podle mluvčího ústavu Pavla Ryjáčka je možné, že rada označí ředitelovu účast na fóru za nevhodnou a že z ní tak sejde. Samotní radní ale zatím jasno nemají.

Autoři výzvy také připomínají, že radní mají možnost ředitele Hazdru odvolat. Podle informací Aktuálně.cz nicméně nyní pro takový krok v radě většinová podpora není.

Faktem ale je, že česká strana dává už před začátkem fóra znát skepsi. "Jsme realističtí a nečekáme, že jedno zasedání přinese zásadní průlomy," připouští Rudolf Jindrák, šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře. A dodává, že není v ničím zájmu otevírat na jednání "vyloženě kontroverzní témata".

A Ústav pro studium totalitních režimů? "Vystoupení Zdeňka Hazdry je pro nás dalším z řady pokusů narušit obecnou nepřístupnost ruských archivů. Nebude-li tento pokus úspěšný, potvrdí se domněnky, že fórum je spíš jen aktem propagandy," píše ústav s dovětkem, že tento pokus nemůže neučinit.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Zápasník Artur Omarov postoupil na olympijské hry

Zápasník řecko-římským stylem Artur Omarov se probojoval na olympijské hry. Na turnaji světové kvalifikace v Sofii porazil tři soupeře a coby finalista váhové kategorie do 97 kilogramů si jako jediný český reprezentant zajistil účast v Tokiu. Pod pěti kruhy bude soutěžit ve 32 letech poprvé.

"Jsem strašně šťastný. Konečně se mi to podařilo, po takový době," radoval se ve videopřenosu na facebooku Českého svazu zápasu po klíčovém vítězství nad Litevcem Viliusem Laurinaitisem. Na cestě do semifinále předtím porazil Damiana von Euwa ze Švýcarska a Němce Petera Öhlera. V neděli se utká o turnajové prvenství s Alexem Szökem z Maďarska.

Další zprávy