Osm kritických dní vltavské kaskády. Čtěte, jak to bylo

Jan Gazdík Jan Gazdík
6. 6. 2013 12:55
Bendlův nápad pro Ústí se nelíbil, pak jsme mu vyhověli, odhaluje v rozhovoru šéf z Povodí Vltavy
Slapská přehrada druhý den červnových povodní.
Slapská přehrada druhý den červnových povodní. | Foto: Ludvík Hradilek

Rozhovor - Být to v méně civilizovaných časech, lidé by ho možná chtěli ukřižovat. Tomáš Kendík, ředitel sekce správy Povodí Vltavy, a jeho podřízení jsou jako obvykle při velké povodni vystaveni ostré debatě a pochybnostem, jestli svou práci udělali dobře.

Neboli jestli s vodou na vltavské kaskádě zacházeli tak, aby v co největší míře utlumili sílu valící se vody a ochránili města na Vltavě a na Labi.

Tomáš Kendík je přesvědčen, že udělali, co bylo v danou chvíli možné, i když pršelo víc a jinde, než původně počítali, a i když jejich přehrady jsou letité a mají svá technická omezení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz nejenom otevřeně vysvětluje svůj postup, ale říká také, proč se jim nechtělo splnit žádost ministra Petra Bendla, aby kvůli Ústí nad Labem podrželi více vody, a proč mu nakonec vyhověli.

Z jeho odpovědí také získáme obrázek toho, co se v týdnu před povodní na přehradách dělo.

Jak to začalo

Aktuálně.cz: Takže jak je to s tím upouštěním či zadržováním vody?

S upouštěním Lipna, Slap, Orlíku, Štěchovic či Vraného - abych jmenoval alespoň ty větší přehrady - jsme začali po varovných předpovědích hydrometeorologického ústavu pět dní před tím, než velkou vodu - například v Praze - lidé pocítili. A upouštěli jsme jen proto, abychom si vytvořili rezervu pro zachycení povodňových vod.

Hrázný Orlické přehrady Pavel Melichar.
Hrázný Orlické přehrady Pavel Melichar. | Foto: Vojtěch Marek

A.cz: Ze všech přehrad najednou, či postupně od Lipna k Vranému?

Nejdříve postupně a pak vlastně ze všech najednou.

A.cz: Lidé vám ale vyčítají, že jste to udělali pozdě. A když už pak plavali, povodňovou hladinu jste ještě vyšším upouštěním přizvedli. Koho by to nenaštvalo.

Chápu je. Ale pokusím se vysvětlit, proč a jak jsme s hladinou vltavské kaskády hýbali. Po varování meteorologů jsme začali s upouštěním přehrad 20. května. To je lehce doložitelné z našich záznamů. Předpověď zněla, že vytrvalé deště budou především nad Krkonošemi a že můžeme utlumením toku Vltavy - pokud v přehradách vytvoříme dost prostoru - pomoci lidem, kteří žijí pod soutokem Labe a Vltavy. Jenomže deště se nakonec přesunuly i nad Jihočeský a zejména Středočeský kraj. Přívaly vody z přítoků Vltavy byly v tu dobu extrémní. Nepočítali jsme, že hladiny kaskády budou stoupat tak rychle. Samozřejmě jsme nadále upouštěli, ale tak, aniž by to lidé pod přehradami výrazněji pocítili.

Přehrady umí jen něco

A.cz: Na pranýři by se tedy měli ocitnout meteorologové?

Nelze jim nic vyčítat, to ani v nejmenším. Jejich varování přišla včas a s velmi důrazným akcentem. Avšak faktorů, které způsobí, že vám vodou extrémně nasycená mračna nevyprší jen v určité lokalitě, ale třeba také o dvě stovky kilometrů jižněji, je tolik, že z toho nemůžete vinit meteorology. Počasí bylo, je a bude nevyzpytatelné. A meteorologové s hydrology mohou vždy jen odhadovat, jak ve skutečnosti bude.

A.cz: Možná laická otázka. Ale proč jste neupouštěli ještě víc, abyste pak mohli zachytit i víc povodňové vody? A také, proč jste nezačali upouštět ještě dříve?

Technicky to není možné. Limitována je v tom například Slapská přehrada. Turbínami či spodními výpustěmi proženete jen určité množství vody. A proč jsme nezačali dříve? Nebyl k tomu důvod. Z předpovědí meteorologů a odhadů hydrologů nevyplývalo, co se na nás žene. A my nemůžeme přehrady předvypouštět jen proto, že něco tušíme, anebo že se nám zdá, že přijdou deště. Musíme vycházet z co možná nejpřesnějších údajů a také manipulačního řádu.

Proč mít manipulační řád

A.cz: S tím manipulačním řádem lezete možná lidem už na nervy. Jedna věc jsou snad nějaké předpisy a věc druhá, že pod přehradami jde když ne o život, tak o domy a o majetek.

Chápu, ale do manipulačního řádu odpouštění přehrad jsou vtěleny letité zkušenosti s povodněmi, technické možnosti hrází, ale také přesné pokyny, co a v jaké situaci v koordinaci s hydrometeorologickým ústavem dělat. Není to mrtvý dokument - po každých povodních ho zpřesňujeme, doplňujeme. Přehrady se neodpouštějí podle nasliněného prstu, nýbrž na základě desítek a možná stovek údajů o počasí, nasycenosti půdy či síle přítoků.

A.cz: Přesto si ale říkám, zda se manipulačního řádu nedržíte jak máminy sukně. A že by vám více odvahy a improvizace při odpouštění přehrad neuškodilo.

Tak tedy znovu. Přehrady byly stavěny v určité době, takže jejich možnosti vypouštění také této době odpovídají. A byly navíc stavěny jen na dvacetiletou vodu. Jsou to mnohdy unikátní vodní díla, avšak také v lecčems limitovaná. Ale dejme tomu, že bychom začali svévolně odpouštět v subjektivní předtuše, že možná něco přijde. Jenomže co když přijde tak jako po katastrofálních povodních v roce 2002 extrémní sucho? Přehrady budou v následujícím roce poloprázdné a lidé - o zemědělcích a vodních dopravcích ani nemluvě - budou znovu trpět. Tentokrát nedostatkem vody. Když tedy odpouštíme, musíme myslet i na to, že vodu, které se chceme zbavit, budeme po povodních potřebovat. Jinak byste také mohl přejít v Praze Vltavu po kamenech. V časech extrémního sucha totiž slouží přehrady odpouštěním i k tomu, že je vody v řekách relativní dostatek.

Proč poslechli ministra

A.cz: Ale pak vám do toho vstoupí ministr zemědělství, ignoruje manipulační řád a nařídí omezit vypouštění. Co tedy vlastně platí. Politická rozhodnutí, anebo ryzí odbornost?

My jsme si opravdu chtěli větším vypouštěním přehrad - zejména Orlíku, té největší - vytvořit větší prostor pro zachycení případného dalšího přívalu vody. Pan ministr nás ale požádal, zda bychom mohli snížit průtok Vltavy a odlehčit tím městům na Labi. Žádost s námi detailně konzultoval a my jsme jeho argumenty uznali. Řád neřád - městům na Labi, kde bude hladina teprve kulminovat, je teď nutné pomoci, jak jen to jde. A stejně tak jsme zadržováním vody pomohli Praze, aby stihla postavit protipovodňové zábrany. Jinak by neměla šanci.

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy