"V posuzované věci má Ústavní soud za to, že napadené rozhodnutí z ústavněprávního hlediska obstojí a do základních práv stěžovatelky zasaženo nebylo," stojí v usnesení.
Orlová v roce 2014 zaútočila nožem na studenty ve Žďáru nad Sázavou. Zabila chlapce, který bránil spolužačku, další lidi zranila. Podle znalců byla Orlová v době činu nepříčetná, trpí paranoidní schizofrenií, podléhala bludům.
Za svůj čin nebyla trestně odpovědná, kvůli ochraně společnosti ale skončila v zabezpečovací detenci. O několik let dříve Orlová pobodala družinářku ve škole v Havířově, která útok přežila.
Městský soud v Brně letos v létě zabezpečovací detenci Orlové ukončil, nahradit ji měla ústavní léčba v psychiatrické nemocnici. Soud dal například na doporučení psychiatričky, která dospěla k závěru, že Orlová si je vědomá své nemoci, podstupuje léčbu a její detence není nadále nezbytná. Státní zastupitelství ale podalo stížnost, krajský soud rozhodnutí zrušil a ponechal Orlovou v detenci.
Krajský soud pokládal uvolnění režimu za předčasné. Poukázal na některé charakteristiky Orlové, které vyplývají z lékařských zpráv, například lhavost, předstírání, schopnost manipulovat a fabulovat. Krajský soud také zdůraznil, že odborná posouzení Orlové nejsou zcela jednotná, je tedy nutné provádět další dokazování a rozpory odstranit či objasnit.
Podle ústavních soudců vycházel krajský soud z relevantních zákonných ustanovení a své právní závěry řádně odůvodnil. Soudci připomněli svůj starší nález, podle kterého "podstata a smysl zabezpečovací detence a ochranného léčení v ústavní formě spočívá v ochraně společnosti izolací pachatele společensky škodlivého jednání", přičemž justice vždy musí zasadit poznatky lékařů do právního rámce.
