Opět víc lidí dýchá benzopyren. A Klaus brzdí regulaci

Pavel Baroch
23. 6. 2011 16:40
Rakovinotvorná látka byla vloni nad limitem na 70 procentech stanic
Ostrava svítání
Ostrava svítání | Foto: Marek Jagla

Praha - Ve stejnou dobu, kdy prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona o ochraně ovzduší, zveřejnil Český hydrometeorologický ústav první souhrnné údaje o znečištění ovzduší v loňském roce.

Z nich vyplývá, že několik let po sobě přibývá stanic, které naměří nadlimitní koncentrace rakovinotvorného benzopyrenu (systematický název látky je benzo(a)pyren).

Zatímco v roce 2008 to bylo na 58 procentech stanic, loni už na bezmála 70 procentech.

"Benzopyren začíná být skutečně dost velký problém," řekla Aktuálně.cz Jana Ostatnická z hydrometeorologického ústavu. Dodala, že ústav ještě musí shromážděná data vyhodnotit.

Novela, kterou Klaus odmítl podepsat, dává radnicím pravomoc zřídit takzvané nízkoemisní zóny, kam nebudou smět jezdit stará čoudící auta.

Zákon ovzduší nepomůže, tvrdí Klaus

Také kraje by díky Klausem odvržené normě měly získat možnost stanovit emisní stropy a tím hranici znečišťování ovzduší pro skupiny podniků ve "špinavém" regionu, například na Ostravsku.

Problém je totiž v tom, že jednotliví znečišťovatelé sice plní emisní normy, jenže pokud je továren vedle sebe více, jsou v ovzduší překračovány imisní limity.

"Předkladatelé zákona jako svůj cíl deklarovali především zlepšení životního prostředí na Ostravsku, a to formou omezení průmyslových emisí a formou regulace dopravy. Nástroje, které mají dosažení tohoto cíle přinést, však životnímu prostředí nepomohou, ale jako nepřímý efekt zhorší prostředí právní a podnikatelské," tvrdí Klaus.

Nejhorší je tradičně Ostravsko

Rakovinotvorný benzopyren vzniká různými spalovacími procesy, například v těžkém průmyslu, ale také při spalování v automobilech nebo při topení v kamnech rodinných domů.

"Podívejte se, že topím jen dřevem a uhlím. Spálí se tu dva kyblíky denně," ukazuje stará kamna majitel zahradnictví Miloň Vlček.
"Podívejte se, že topím jen dřevem a uhlím. Spálí se tu dva kyblíky denně," ukazuje stará kamna majitel zahradnictví Miloň Vlček. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Největší koncentrace naměřily loni stanice hydrometeorologického ústavu tradičně na Ostravsku. Celkem byl překročen povolený limit na 23 stanicích v zemi, v první desítce nejvyšších koncentrací je šest stanic právě v Moravskoslezském kraji.

Tradičně nejhorší situace je v Ostravě-Radvanicích. Stanice tam za loňský rok naměřila více než sedminásobné překročení limitu. V Karviné to bylo více než šestinásobné překročení a v Ostravě-Přívozu se naměřená hodnota šestinásobnému překročení přiblížila.

Limity ovšem byly překročeny rovněž v Kladně-Švermově, Přerově, Plzni, Liberci, Brně, Teplicích, Českých Budějovicích anebo v Praze.

V menších obcích měření chybí

Karcinogenní látky v ovzduší ovšem nejsou problémem jen velkých aglomerací, ale i malých obcí.

Na vesnicích sice nejsou drahé měřící přístroje, ovšem podle expertů zde ovzduší otravují exhalace například ze starých neekologických kotlů, v nichž lidé spalují nekvalitní uhlí, nebo dokonce odpadky.

"Znečištění ovzduší benzopyrenem je problémem jak v dopravně a průmyslově zatížených oblastech, tak i v malých sídlech (lokální topeniště)," uvádí se v poslední zprávě o stavu životního prostředí, kterou projednala vláda loni na podzim.

Výzkum Státního zdravotního ústavu před časem například ukázal, že v relativně čistém prostředí obce Havlovice nad Úpou v podhůří Krkonoš se do ovzduší dostalo z domácích komínů šestkrát více rakovinotvorných látek, než vyprodukuje průměrná tepelná elektrárna po odsíření.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy