Čerstvě zvolený arcibiskup Wielgus musel odstoupit kvůli tomu, že byl agentem tajné komunistické policie.

Mezi prvními, kdo Wielguse usvědčil, byl i Zbigniew Nosowski, šéfredaktor laického katolického časopisu Więź.

V on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz prozradil, že podle odhadů byl každý desátý polský kněz spolupracovníkem tajné komunistické policie.

Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

"Všeobecně se ví, že každému studentovi teologie, budoucímu knězi, zakládala tajná policie svazek. Podle statistik tajné policie bylo kolem deseti procent kněží zaregistrovaných jako spolupracovníci. Nyní pracují ve všech polských diecézích zvláštní komise, které tyto záležitosti zkoumají. Také všichni biskupové se rozhodli, že požádají o svou lustraci," vysvětlil Nosowski.

Spolu s historikem Andrzejem Paczkowským a teologem Tomaszem Węcławským byl Nosowski členem komise polského ombudsmana, který je pověřil, aby buďto ukončili spekulace, které se kolem Wielguse na začátku roku 2007 rozvířily, anebo přinesli z archivů jasná fakta. To Nosowski se svými kolegy udělal.

Jak Nosowski řekl dalšímu čtenáři Aktuálně.cz, podle všeho Wielgus o své minulosti před jmenováním arcibiskupem lhal.

"Kdyby se to mělo říct delikátněji, tak nelhal, ale neřekl celou pravdu," upřesnil Nosowski. 

Wielgus musel tajnou spolupráci přiznat a odstoupit. Více než samotná spolupráce však polskou veřejnost šokovalo, že Wielgus o své minulosti několikrát lhal. Než komise doložila fakta, říkal, že tajné policii nikdy nic nepodepsal.

Více o případu kardinála Wielguse ČTĚTE ZDE.

Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Nosowski se dnes v Polském institutu v Praze spolu s Petruškou Šustrovou zúčastnil diskuse, jejímž tématem bylo kromě Wielgusovy aféry i minulost církve v dalších státech střední Evropy, České republice především.

Ani v Česku totiž není církev bez poskvrny. Kardinál Miloslav Vlk otevřeně mluví o 45 duchovních, kteří se mu ke spolupráci s StB přiznali. I pod vlivem polské aféry se chce Vlk podívat do jejich svazků.

Vlk: Chci komisi historiků

Koncem ledna se proto již sešel s ministrem vnitra Ivanem Langerem a ředitelem archivu bezpečnostních složek MV Pavlem Žáčkem. Dohodli se, že sestaví společnou komisi historiků, která svazky duchovních prostuduje a prověří, kdo se nakolik provinil.

Odpovězeno: 07. 02. | 15:25Autor: Petr

Otázka: Jak dnes vypadá situace v polské katolické církvi? Kdo tvoří konzervativní proudy? A jsou tam i nějací reformisté?

Zbigniew Nosowski: Polský katolicismus je velice různorodý. Je však zajímavé, že případě lustrací došlo ke sjednocení všech proudů katolické inteligence. Všichni,jak konzervativní, tak reformní, byli v otázce arcibiskupa Wielguse zajedno v tom, že je to třeba důkladně probádat. Ale úplně odlišný postoj k této otázce zaujalo Rádio Maryja. To je rozhlasová stanice, kterou provozují redemptoristé. Ta stanice je velmi populární mezi lidmi, kteří jsou tradicionalisticky zaměření.

Odpovězeno: 07. 02. | 15:31Autor: hugo

Otázka: Působili v Polsku podobně jako u nás agenti státní bezpečnosti na teologických univerzitách? Jaká je v Polsku situace v současné době?

Zbigniew Nosowski: Samozřejmě, že tajná policie se snažila mít agenty všude, tedy i na teologických fakultách. Polsko mělo také Katolickou univerzitu v Lublinu, jedinou svého druhu mezi Labem a Vladivostokem. Tam byly také snahy o získání agentů. V této chvíli pracují komise, které se snaží vypátrat, do jaké míry se jim to dařilo. Všeobecně se ví, že každému studentovi teologie, budoucímu knězi, zakládala tajná policie svazek. Podle statistik tajné policie bylo kolem 10% kněží zaregistrovaných jako spolupracovníci. Nyní pracují ve všech polských diecézích zvláštní komise, které tyto záležitosti zkoumají. Také všichni biskupové se rozhodli, že požádají o svou lustraci.

Odpovězeno: 07. 02. | 15:36Autor: ivo

Otázka: Jakou moc má církev v Polsku v současné době? Jaký je trend? Má stále větší moc, nebo naopak oslabuje?

Zbigniew Nosowski: Polský katolicismus je stále velice silný. Je zajímavé, že na začátku 90. let, když slábla autorita církve, tak se vůbec neměnil počet praktikujících. Mnoho lidí si myslelo, že po roce 1989 bude počet polských katolíků klesat, ale k ničemu takovému nedošlo. Ale nyní, po smrti Jana Pavla II. jsme určitě na rozcestí. Buď v Polsku dojde k laicizaci podle západních vzorů a pak se ukáže, že pontifikát Jana Pavla II. byla "mrazničkou", která celý proces zmrazila. Anebo Polsko ukáže západní Evropě, že modernizace nemusí znamenat laicizaci. Kterou cestou se církev vydá, to ještě v této chvíli nevíme.

Odpovězeno: 07. 02. | 15:43Autor: Matěj Opočenský, student 22

Otázka: Proč si myslíte, že je přínosem ještě teď zkoumat kdo byl a nebyl agentem StB?Není důležitější zaměřit se na nynější politickou a společenskou situaci,která rozhodne o tom jakou úlohu budou hrát země Stř.Evr. třeba v rámci EU?I kdyby se objasnili všechny křivdy z celé his.pomohlo by to někomu?děkuji

Zbigniew Nosowski: Sohlasím s tím, že tato záležitost, na kterou se ptáte, je naléhavější. Ale situace církve v Polsku je taková, že v této chvíli jsou nejaktuálnější otázky minulosti. A na tom, jak si církev s otázkami minulosti poradí, záleží také její věrohodnost. A na míře věrohodnosti církve závisí její budoucnost. Církev je společenství, které má žít v pravdě a má být vzorem života v pravdě. Proto schopnost vypořádat se s minulostí je pro budoucnost nezbytná. Jan Pavel II. tomu říkal "účet svědomí" církve a viděl ho jako podmínku vyrovnání se s výzvami 21. století.

Odpovězeno: 07. 02. | 15:46Autor: pablo

Otázka: Zakázal by jste Radio Maria jako nebezpečně fundamentalistické?

Zbigniew Nosowski: Ne. Příliš dlouho jsme v Polsku bojovali za svobodu slova, takže bych to nezakázal. Ale považuji to za fenomén, který je pro budoucnost církve nebezpečný. Rádio Maryja ztotožňuje určitý politický program s evangeliem a církev vždycky ztrácela, když docházelo k úzkým spojením s mocí.

Odpovězeno: 07. 02. | 15:52Autor: wielgus

Otázka: Čekají polskou církev další skandály? Nebo je případ Wielguse ojedinělý?

Zbigniew Nosowski: To nebyl ojedinělý případ, ale poprvé se to týkalo biskupa. Během posledního roku to bylo několik případů, některé z nich byly dobře objasněny samotnými zúčastněnými. Dokonce jeden biskup sestavil zvláštní komisi, která měla prozkoumat jeho svazky. V současné době byly v celém Polsku zahájeny práce, které mají objasnit minulost biskupů a obecně kněží. Myslím, že to zabrání dalším skandálům. Protože větším skandálem je zatajování minulosti.

Odpovězeno: 07. 02. | 15:54Autor: Občan

Otázka: Snížil se vliv polské církve ve Vatikánu po skonu papež Jana Pavla?

Zbigniew Nosowski: To bych neřekl. Dokonce můžeme zmínit dvě důležitá personální rozhodnutí papeže Benedikta XVI., kdy se polský jezuita stal programovým ředitelem Rádia Vatikán a polský dominikán se stal teologem Papežského domu.

Odpovězeno: 07. 02. | 15:58Autor: Očista

Otázka: V ČR je biskup s temnou minulostí - agent Stb František Lobkowicz (kr. jm. Plzeňák), který, jak se zdá, odstoupit nehodlá a o své spolupráci jen mlží. Je ve své funkci i nejvyšším soudcem v diecézi. Co dělat, aby došlo k očistě a nápravě stavu?

Zbigniew Nosowski: Nerad bych se zde vyjadřoval k situaci v ČR, protože s ní nejsem obeznámen. Ale fakt, že v Polsku nedošlo ke uvedení arcibiskupa Wielguse do funkce varšavského metropolity, svědčí o tom, že ve Vatikánu si uvědomují nutnost zkoumání církevní historie i v tomto ohledu.

Odpovězeno: 07. 02. | 16:01Autor: Jindřich Rácek

Otázka: Podle sdělení ředitele právních expertíz Sdružení polských právníků dr. Waldemara Gontarského grafologická expertíza v západoevropské laboratoři prokázala podvrh podpisu.

Zbigniew Nosowski: Pravděpodobně taková expertíza existuje, ale nikdo ji neviděl. Důležitější je to, že sám arcibiskup se přiznal k tomu, že podepsal závazek o spolupráci s tajnou policií.

Odpovězeno: 07. 02. | 16:07Autor: Tomáš Benedikt Zbranek

Otázka: Dobrý den,
1) Co si myslíte o sdružení Pacem in terris a o tom, že český episkopát zarytě mlčí o jeho funkcionářích. Píši na toto thema diplomovou práci a dostat informace od představitelů církve je téměř nemožné.
2) Existovalo podobné sdružení také v Polsku?
Děkuji mnohokrát za odpověď.

Zbigniew Nosowski: Organizace analogická k Pacem in terris existovala v Polsku pouze v 50. letech, jmenovala Caritas. Ale později byla jiná katolická sdružení, která spolupracovala s komunistickým režimem. Ve svobodném Polsku se biskupové užtím problém nezabývali a věc nebyla vyjasněna. V současné době nemají historici stále přístup do církevních archivů z období komunismu. Myslím si, že musí dojít k otevření církevních archivů, protože není možné psát historii církve pouze na základě archivů tajné policie. Doporučuji vám knihu Andrzeje Grajewského, která se jmenuje Jidášův komplex. Vyšla v češtině.

Odpovězeno: 07. 02. | 16:11Autor: Pastýři

Otázka: Není možné si nevšimnout, že v českých kostelech slouží stále více polského kněžstva. Je to z nedostatku českých pastýřů, nebo tím, že Polsko považuje Česko za bezvěreckou zemi, a posílá k nám misionáře? Děkuji.

Zbigniew Nosowski: Historie a kultura našich národů způsobila, že se v současné době velice lišíme. Křesťanství přišlo do Polska z Čech, ale dnes Polsko patří mezi nejpobožnější oblasti Evropy a Česko a východní Německo patří mezi oblasti nejvíce sekularizované. V Polsku je 26 tisíc kněží a proto někteří z nich odjíždějí do zahraničí. Naopak v Česku je málo kněžských povolání a Polákům se zde s ohledem na jazykovou a kulturní blízkost dobře pracuje.

Odpovězeno: 07. 02. | 16:14Autor: Hana

Otázka: Lhal arcibiskup Wielgus Benediktovi XVI. o své minulosti před svým jmenováním?

Zbigniew Nosowski: Vypadá to tak. Potvrdil to také apoštolský nuncius v Polsku. Kdyby se to mělo říct delikátněji, tak nelhal, ale neřekl celou pravdu.

Odpovězeno: 07. 02. | 16:23Autor: pablo

Otázka: V jedné odpovědi píšete "Anebo Polsko ukáže západní Evropě, že modernizace nemusí znamenat laicizaci". Mýlím se, když se domnívám, že bez laicizace není svobody myšlení, která je zase jedním z předpokladů pro modernizaci?

Zbigniew Nosowski: Jsem křesťan a zároveň člověk se svobodným uvažováním. Křesťanství a svoboda nestojí proti sobě. Církev nevnucuje, ale navrhuje. Člověk si může zvolit. Ještě k té formulaci "že modernizace nemusí znamenat laicizaci". Mnoho amerických sociologů náboženství a někteří evropští sociologové už zavhrli teorii sekularizace jako nevyhnutelné budoucnosti lidstva. V sociologii se objevují články nazvané "Blahé paměti sekularizace". Ukázalo se totiž, že navzdory tomu co se dříve předpokládalo, větší část světa nenásleduje Evropu pokud jde o odklon od víry. V západní Evropě se předpokládalo, že proces modernizace musí být spojen s odklonem od víry. Dnes se mnoho sociologů domnívá, že to může být jinak a že Polsko může mít šanci to dokázat.

Odpovězeno: 07. 02. | 16:26Autor: Josef Hurt

Otázka: zdravím pěkně pane šéfredaktore. Potkal jsem Vás ve Varšavě, kde jsem studoval teologii v 90.letech a stále s obdivem čtu časopis Viez.
Proč myslíte, že je tak těžké pro kněze a biskupy, kteří jsou služebníky smíření, tak těžké najít způsob vyrovnání se se slabostí jednotlivých duchovních?

Zbigniew Nosowski: Také Vás velice zdravím. Myslím si, že je to pro ně tak těžké, protože si myslí, že projevení slabosti může oslabit církev. Já si myslím úplný opak: přiznání vlastní slabosti dává člověku - a také církvi - novou sílu.

Odpovězeno: 07. 02. | 16:29Autor: milosh

Otázka: Jsem katolík. Víte, jak mám jít ke zpovědi a zpovídat se ze svých hříchů knězi, který třeba zhřešil mnohem více než já? Nezlobte se, ale přijde mi to zvláštní a pokrytecké. O své víře v Boha nepochybuji, o církvi ano...

Zbigniew Nosowski: Každý kněz, každý biskup je hříšník. Tak jako každý člověk. Naštěstí si jako katolíci vybrat kněze, ke kterému jdeme ke zpovědi. Setkal jsem se lidmi, kteří měli jiný názor než vy. Říkali mi, že právě kněz, který sám zhřešil nejlépe pochopí jejich hříchy a jejich slabosti.

Odpovězeno: 07. 02. | 16:36Autor: Lenka

Otázka: Polská církev se mi zdá silně národní. Jak byste popsal vztah mezi katolictvím a polským národním vědomím?

Zbigniew Nosowski: Oba tato vědomí se prolínají, ale ztotožnění polskosti s katolicismem je velmi nové. Tradiční polská společnost byla velice rozrůzněná, jak národnostně, nábožensky, tak i kulturně. Před druhou světovou válkou, tvořili Židé deset procent obyvatelstva. V mém městě to bylo 70 procent. Dnes v mém městě není Žid ani jeden. Vyhlazování Židů a nucené přesidlování obyvatelstva v Evropě způsobily, že poprvé v polské historii tvoří Poláci a katolíci více než 90 procent obyvatelstva. Podle sociologických průzkům přibližně polovina polských katolíků věří ne na základě rodinné či národní tradice, ale na základě vlastní volby. Budoucnost patří víře z vlastní volby.