reklama
 
 

Ombudsman: Kácení na Šumavě bylo nezákonné, bez razítka

6. 3. 2012 9:44
Národnímu parku chyběla k zásahu u Ptačího potoka povolení, tvrdí zástupkyně ombudsmana

Brno - Půl roku poté, co u Ptačího potoka v Národním parku Šumava zasahovala policie proti odpůrcům kácení, kteří vlastními těly bránili stromy před motorovými pilami, se k případu vyjádřila kancelář veřejného ochránce práv.

V závěrečném stanovisku, které má Aktuálně.cz k dispozici, úřad konstatuje, že kácení kůrovcových smrků nebylo v souladu se zákony.

"Správa Národního parku Šumava nedisponovala nutnými povoleními dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Získání povolení před prováděním samotné činnosti však bylo dle právních předpisů nutné," uvádí se ve zprávě podepsané zástupkyní ombudsmana Jitkou Seitlovou.

Na kancelář veřejného ochránce práv se po loňské vyhrocené situaci u Ptačího potoka obrátily Ekologický právní servis a Hnutí Duha. Soud přitom už loni na podzim rozhodl, že policejní zásah proti blokádníkům na Šumavě byl nezákonný.

"Veřejný ochránce práv dal za pravdu všem účastníkům blokády, kteří se loni v létě pokoušeli kácení zabránit a jsou dodnes popotahováni v přestupkových řízeních. Potvrdil, že zákony platí pro všechny, tím spíše pro orgány státní správy, které by navíc měly být bdělé a aktivně hájit veřejné zájmy," řekla Aktuálně.cz Jana Kravčíková z Ekologického právního servisu.

"Ministr Chalupa musí v parku udělat pořádek a zajistit, že se ilegální kácení tisíců stromů nebude opakovat. Ředitel parku Stráský a náměstek Mánek se loni rozhodli, že se nebudou zdržovat dodržováním nějakých zákonů. Nešlo o nějaké papírování - zavinili velkoplošnou devastaci vzácných lesů a domova unikátních druhů zvířat v národním parku, který má sloužit ochraně přírody a turistům," dodal Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Chybělo "tetřeví" posouzení

Zástupkyně ombudsmana Seitlová uvedla, že národnímu parku chyběla i další povolení, například ta, která souvisejí s evropskou sítí chráněných území Natura 2000, jejíž součástí je i vykácená oblast u Ptačího potoka, které se rovněž říká Na Ztraceném.

"Tato oblast třtinových, rašelinných a podmáčených smrčin je preferovaným stanovištěm tetřeva hlušče a jiných druhů. Kácení stromů může ovlivnit biotopy těchto druhů," konstatovala Seitlová, podle níž proto bylo nutné posouzení, jestli kácení nemůže mít negativní dopad na chráněné druhy.

"Takovýmto stanoviskem Správa Národního parku Šumava v době kácení stromů v lokalitě Na Ztraceném nedisponovala," poznamenala Seitlová.

Ministerstvo selhalo

Kromě šumavského parku kritizuje zástupkyně veřejného ochránce práv i Českou inspekci životního prostředí a ministerstvo životního prostředí.

"Ministerstvo pochybilo, když nerozhodlo o žádosti správy národního parku o vydání souhlasu k zásahům proti škůdcům a naopak žádost o vydání příslušných povolení postoupilo správě národního parku," uvedla Seitlová.

Tím podle ní úřad Tomáše Chalupy "rezignoval na svoji dozorovou funkci v oblasti ochrany přírody".

Inspekce mohla kácení zastavit

Česká inspekce životního prostředí zase v oblasti Na Ztraceném dostatečně neprošetřila kácení a jeho dopad na chráněné druhy a přírodu.

"Nevyhodnotila, zda připravené a plánované kácení může způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody," konstatovala Seitlová.

Inspekce si podle ní mohla stanovit podmínky, anebo další kácení dokonce zakázat, když k němu neměl národní park potřebné výjimky.

Předpisy jsme neporušili

Správa Národního parku Šumava ve vyjádření pro kancelář veřejného ochránce práv odmítla, že by porušila právní předpisy nebo se dopustila jiných pochybení.

"Správa postupovala v lokalitě Na Ztraceném v souladu s právním názorem ministerstva životního prostředí, tedy že souhlas
k zásahům proti škůdcům podle zákona o ochraně přírody a krajiny není zapotřebí, pokud je prováděná činnost v souladu se základními a bližšími ochrannými podmínkami zvláště chráněného území," cituje se v závěrečné zprávě zástupkyně ombudsamana vyjádření šumavského parku.

Podle vedení národního parku nebylo zapotřebí ani stanovisko k zásadu v soustavě evropských chráněných území Natura 2000 také proto, že kácení a odkorňování stromů není na příslušném ministerském seznamu.

Princip předběžné opatrnosti

Proti stanovisku zástupkyně ombudsmana se ohrodilo i ministerstvo životního prostředí. Uvedlo například, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti je možné provádět v lesích opatření v takovém rozsahu, kdy jsou respektovány základní ochranné podmínky národního parku.

A to byl podle ministerstva i případ obůasti Na Ztraceném. "K provádění takovýchto konkrétních činností vlastník lesa za předpokladu dodržení výše uvedených podmínek nepotřebuje ani souhlas, ani povolení dalších výjimek dle zákona o ochraně přírody krajiny," cituje Seitlová ministerstvo.

Úřad Topmáše Chalupy zároveň odmítl, že by rezignoval na svoji dozorovou funkci. Uvedlo, že kontaktovalo Českou inspekci životního prostředí, aby prošetřilo situaci na Šumavě.

A inspekce uvedla, že s vedením národního parku zahájila kvůli zásahům na Šumavě správní řízení.

Co si myslíte o loňské blokádě na Šumavě a podobných akcích? A jak by se mělo, či nemělo na Šumavě zasahovat proti kůrovci? Diskutujte na Facebooku.

autor: Pavel Baroch | 6. 3. 2012 9:44

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama