S příjímáním uprchlíků do doby, než budou schopni vrátit se do své země, souhlasí 24 procent veřejnosti. To je zhruba stejně jako loni v říjnu, ale o 11 procentních bodů méně než letos na jaře. Problém s tím, aby Česko přijalo uprchlíky z válečných zemí a nechalo je usadit se zde, nemají jen dvě procenta lidí.
Podle zjištění CVVM většina veřejnosti vnímá uprchlíky jako výraznou hrozbu pro bezpečnost Česka, Evropy a celého světa. V případě bezpečnosti ČR se obavy Čechů od dubna ještě zvýšily, a to o čtyři procentní body na 72 procent. V případě možného ohrožení evropské bezpečnosti a světového míru se nezměnily a zůstaly na 82, respektive 72 procentech.
Češi podle CVVM většinou odmítají přijímání uprchlíků z oblasti Blízkého východu a severní Afriky a proti jejich přijímání jsou většinou i tehdy, pokud by jejich odmítání mělo znamenat ztrátu peněz z fondů EU. Souhlas s přijímáním těchto uprchlíků v říjnu vyjádřilo 12 procent dotázaných, sedm procent nedokázalo odpovědět, ostatní byli proti.
Naopak k přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou Češi dlouhodobě vstřícnější, nicméně i v tomto případě převažuje nesouhlas s jejich přijímáním nad souhlasem. Pro přijímání ukrajinských uprchlíků se vyslovilo 35 procent lidí, proti bylo 81 procent.
"Obecně vstřícnější k přijímání uprchlíků jsou dotázání s pravicovou politickou orientací, zajímající se o politiku a absolventi vysokých škol. S přijímáním uprchlíků z Ukrajiny souhlasí častěji i lidé s dobrou, případně 'ani dobrou, ani špatnou' deklarovanou životní úrovní vlastní domácnosti. Naopak proti přijímání uprchlíků se častěji a silněji vymezují ti, kdo uprchlíky pokládají za hrozbu," uvedli autoři průzkumu.
O aktuální situaci kolem uprchlíků se zajímá nepatrně více lidí než v dubnu, a to 49 procent lidí, což je však druhý nejnižší výsledek od října 2015. Zbylých 51 procent dotázaných o toto dění nemá zájem.
CVVM provedlo průzkum v době do 13. do 26. října a dotazovalo se v něm na otázky ohledně přijímání uprchlíků tisícovky lidí starších 15 let.
