reklama
 
 

Odhalení: Na obchodech se zásobami tratí stát miliony

1. 2. 2010 5:30
Státní podnik uzavírá obchody, na nichž stát tratí desítky milionů ročně

Praha - Tři roky poté, co tehdejší vláda Mirka Topolánka zasáhla proti krádežím ve státních hmotných rezervách, uzavírá tento strategický úřad znovu obchody, na nichž stát tratí desítky milionů ročně.

Ze zjištění Aktuálně.cz navíc vyplývá, že Správa státních hmotných rezerv obchoduje s německou firmou Marimpex, kterou vyšetřuje policie kvůli zapojení do machinací v jiné státní firmě - v Čepru. Ta už při obchodech s Marimpexem přišla o více než čtvrt miliardy.

Nynější vedení státních hmotných rezerv - stejně jako to předchozí - ale jakékoli pochybnosti odmítá.

Všechny obchody jsou v souladu se zákonem, opakují prakticky na všechny otázky ve svém písemném stanovisku manažeři.

Kontrarozvědka na pozoru

Obchody Správy státních hmotných rezerv nicméně intenzívně monitoruje civilní kontrarozvědka. Podle informací Aktuálně.cz právě proto, že transakce znevýhodňují stát.

BIS zájem o úřad ostatně zmiňuje i ve výroční zprávě za rok 2008, kde výslovně píše, že byl pod obrovským tlakem lobbistů.

"Šlo o protichůdné zájmy jednotlivých skupin, které se střetly v otázkách způsobu prodeje zásob, zprostředkování obchodů a nákupu ropy," stojí ve zprávě.

Správa státních hmotných rezerv - státní úřad s dvoumiliardovým rozpočtem - má za úkol shromažďovat strategické suroviny (ropu či obilí) pro krizové situace, jako je například přírodní pohroma, teroristický útok či průmyslová havárie. A tyto suroviny také musí pravidelně obměňovat, obchody se počítají na miliardy.

Infobox

Infobox

Co je Správa státních hmotných rezerv?

  •  Veřejnosti nepříliš známá instituce, která hospodaří s dvoumiliardovým rozpočtem a stará se o to, aby v případě jakékoli krize měl stát dostatek strategických surovin. Správa rozhoduje o pravidelné obměně státních zásob ropy, obilí a dalších komodit. Jinak řečeno: uzavírá obchodní smlouvy s firmami, od nichž suroviny nakupuje.
  •  NKÚ zjistil, že obrat správy v letech 2004 a 2005 přesahoval 40 miliard. 
  • Úřad stál na první pohled dlouho i mimo zájem politiků. Jinak totiž nelze vysvětlit, proč již dříve nezasáhli proti nevýhodným smlouvám. Ve skutečnosti ale měli politici vždy enormní zájem dostat do vedení firmy "své" lidi.
  • Naposledy to byl někdejší premiér ČSSD Stanislav Gross, který prosadil do čela správy svého stranického kolegu Jana Žižku. Spolu s ním měl přijít i Grossův důvěrník a někdejší šéf úřadu vlády Pavel Přibyl. Když na to upozornil týdeník Euro, Přibyl změnil své plány a k Žižkovi nenastoupil.
  • To se opakovalo i po nástupu Topolánkovy vlády, ta Žižku odvolala a dosadila svého člověka, jak se teď ale ukazuje, nevýhodné obchody se záhy znovu rozjely.
  • Správa státních hmotných rezerv nicméně vždy spíše platila za úřad s vazbami na lidi kolem bývalého Zemanova poradce Miroslava Šloufa. To platilo i za Topolánkovy vlády.

Proč levně, když můžeme dráž

Machinace s majetkem státu umožňuje neprůhledný systém, jakým Správa státních hmotných rezerv obměňuje jednotlivé komodity ze zásob. Místo aby nakupovala přímo od dodavatelů, uskutečňují se tyto transakce většinou přes prostředníky.

Aktuálně.cz má k dispozici dokumenty, podle nichž úřad zaplatí například při obchodech s ropou i tři dolary za barel víc, než jaká je právě cena na trhu. V objemech, v jakých úřad obchoduje, pak výsledný rozdíl činí desítky milionů korun.

"Je to zcela nelogické. Jaká je přidaná hodnota překupníka při nákupu? Jediná: zvyšuje se cena," konstatuje Libor Ježek, místopředseda kontrolního výboru sněmovny, který se o obchody se zásobami státu začal zajímat.

Například pohonné hmoty správa kupuje od čtyř překupníků: firem Prakov, Hramax, Kovmat Trade a Jokomet. Kromě toho, že jsou firmy personálně propojené, jsou první tři z nich zakladateli komoditní burzy Hraprako. Právě komoditní burzy přitom do značné míry ovlivňují obchody Správy státních hmotných rezerv.

"Je to na jasnou novelu zákona o komoditních burzách. Majitel burzy přece nesmí být prostředníkem v obchodech," dodal Ježek.

Vedení hmotných rezerv debatu na téma "bez překupníků by to vyšlo levněji" nepřipouští.

Reakce managementu je: "SSHR nakupuje komodity v souladu s § 23, odst. 5., písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů."

Prodej bez soutěže

Poměry ve Státních hmotných rezervách ilustruje i loňský obří obchod s německou společností Marimpex za více než 300 milionů. Úřad odprodal firmě 35 000 metrů krychlových nafty ze svých zásob, aniž by proběhlo jakékoli veřejné výběrové řízení či alespoň nabídka.

Tato firma přitom už roky zajímá policii a státní zastupitelství: jiný strategický státní podnik - Čepro - totiž na obchodech s touto společností tratil stovky milionů. Oficiálně to potvrdil bývalý šéf Čepra Pavel Švarc.

Státní hmotné rezervy na obchod s Marimpexem mají svoji univerzální odpověď: "Prodej nafty motorové byl proveden v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku státu, ve znění pozdějších předpisů."

Vedení úřadu dodává, že pověst nabyvatele jim nepřísluší posuzovat.

Kromě jednotlivých obchodů tratí podle zjištění Aktuálně.cz Správa státních hmotných rezerv hlavně na pronájmu skladu leteckých paliv v Heřmanově Městci.  

autor: Sabina Slonková | 1. 2. 2010 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama