Odborníci kritizují návrh památkového zákona, oslabuje prý roli památkářů

ČTK ČTK
22. 8. 2019 22:00
Historikové umění a akademici v otevřeném dopise odmítají návrh památkového zákona předložený exministrem Antonínem Staňkem (ČSSD). Zákon podle nich "nepochopitelně" oslabuje roli Národního památkového ústavu (NPÚ), byl projednán v mimořádně krátké době, opomíjí archeologii a komplikuje restaurování památek. Odborníci vyzývají ministerstvo kultury i vládu, aby se projednávání zákona přerušilo, návrh se stáhl a vrátil do fáze odborné diskuse.
Návrh památkového zákona, který předložil exministr Antonín Staněk, prý vědomě snižuje kvalitu péče o památky. Podle ministerstva ji zpružňuje a zefektivňuje.
Návrh památkového zákona, který předložil exministr Antonín Staněk, prý vědomě snižuje kvalitu péče o památky. Podle ministerstva ji zpružňuje a zefektivňuje. | Foto: ČTK

Pod dopisem jsou podepsaní rektoři vysokých uměleckých škol Tomáš Vaněk (AVU) a Jindřich Vybíral (UMPRUM), ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd Tomáš Winter, prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt či ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK Richard Biegel, který ČTK dopis poskytl. "Zmíněný dopis zatím na ministerstvo nedorazil. Až se tak stane, budeme se moci vyjádřit," sdělila ve čtvrtek ČTK mluvčí MK Martha Häckl.

"Návrh zákona byl připravován v mimořádně krátké době, netransparentně a bez náležité diskuse s odbornou veřejností. Tento postup je v rozporu nejen s běžnými legislativními zvyklostmi, ale také s postupem přípravy návrhů předchozích, které byly projednávány dostatečně dlouho a transparentně," uvádějí signatáři dopisu.

Protestovali již před rokem proti návrhu zákona, kam se tehdejší primátorka Adriana Krnáčová snažila prosadit, aby se magistrátní památkáři mohli rozhodovat bez ohledu na názor NPÚ. Zákon předložený nyní je přepracovaný, přesto v něm oslabení role NPÚ je znovu. "Je mimořádně alarmující, že návrh ministerstva kultury vědomě snižuje kvalitu péče o památky a marginalizuje odbornou instituci, jejímž zřizovatelem je právě ministerstvo," tvrdí odborníci.

Návrh podle nic zcela opomíjí archeologii, která je nedílnou součástí kulturního dědictví. Předloha také podle nich ztěžuje možnost restaurátorské výuky, čímž ohrožuje existenci oboru restaurování.

Návrh nového památkového zákona, který slibovalo MK předložit v září, již prošel připomínkovým řízením. Návrh už dříve kritizovala Česká komora architektů nebo opoziční Piráti, kteří připravili vlastní novelu. Komora poukazovala například na nepoměr mezi právy a povinnostmi vlastníků nemovitostí a na to, že se návrh soustřeďuje jen na údržbu a konzervaci památkově chráněných objektů. Komoře se nelíbí ani to, že majitel památkově chráněné budovy nemá nárok na peněžitý příspěvek v případě její opravy.

S návrhem nesouhlasí ani NPÚ, podle ředitelky Nadi Goryczkové je také oslabení role NPÚ zjevné. Podle ní by se nově ústav například neměl vyjadřovat ke všem památkám a zásahům v památkových územích jako dosud, ale jen k vybrané části.

Ministerstvo ale o předloženém textu říká, že má posílit právní jistoty vlastníků a dalších subjektů působících v památkové péči či zpružnit a zefektivnit systém památkové péče. Stanovuje práva a povinnosti vlastníků kulturních památek a nemovitostí v památkových územích, nově má být také pojat systém náhrad za povinnost o památku pečovat.

Video: Neplul jsem na obláčku, zastavil jsem penězovody, jsem na to hrdý, říká Staněk (31. 7. 2019)

Zviditelnil jsem se tím, že jsem ukázal na nedotknutelné. Kultura střídáním ministrů trpí, je to smutné, říká odvolaný ministr kultury Antonín Staněk. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy