Vedení Prahy 6 nechalo sochu zakrýt lešením a plachtou v pátek. Koněvův pomník byl opakovaně terčem vandalských útoků. Naposledy v noci na čtvrtek 22. srpna neznámý pachatel polil sochu červenou barvou a podstavec pomaloval několika nápisy.
Zakrytí sochy kritizovalo ruské velvyslanectví. Označilo ho za opakované zneuctění památky vojáků Rudé armády padlých v bojích proti nacistům za svobodu Československa.
Činy maršála Koněva
- Od roku 1944 velel maršáI Ivan Stěpanovič Koněv 1. ukrajinskému frontu. Jeho jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy. 9. května 1945 vstoupily do Prahy.
- V roce 1956 velel potlačení maďarského povstání sovětskou armádou.
- O pět let později se v roce 1961 podílel jako velitel skupiny sovětských vojsk v Berlíně na výstavbě Berlínské zdi.
- V roce 1968 podle některých historiků osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Proti zakrytí v pondělí u sochy demonstrovali zástupci strany Česká Suverenita, kterou podpořil mimo jiné mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, poslanci Zdeněk Ondráček (KSČM), Jiří Kobza (SPD) nebo Stanislav Grospič (KSČM). Akce se zúčastnily zhruba dvě stovky lidí. Protest plánují zopakovat 12. září při zasedání zastupitelstva Prahy 6.
Při loňském 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odhalila radnice Prahy 6 u sochy tabulku s doprovodným textem. Ten popisuje roli maršála Koněva v roce 1945, kdy osvobozoval Československo od nacistů, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, i v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. "V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa," stojí také na desce.
