V obou případech došlo ke stejnému porušení zákona u zakázek za desítky milionů korun. Přestože v Březové i v Blažejově převýšila celková částka třicet milionů korun, radnice nevypsaly veřejnou soutěž, a tím znemožnily výběr nejvýhodnější zakázky.
Například při výstavbě bytů a domů v Blažejově na Domažlicku cena zakázky převýšila padesát milionů korun.
Nelikvidační pokuta
Radnice musí zaplatit pokutu ve výši osmdesáti tisíc korun.
"Zadavatel měl zakázky zadávat formou obchodní veřejné soutěže, tedy postupem, který s ohledem na objem veřejných zakázek zajišťuje transparentnější výběr nejvhodnější nabídky ve více konkurenčním prostředí s možností získání výhodnějších podmínek pro zadavatele," uvedla v rozhodnutí náměstkyně předsedy antimonopolního úřadu Jindřiška Koblihová.
Horní hranice pokuty přitom mohla převýšit půl milionu korun. Úřad ale této možnosti nevyužil. "Byla zohledněna skutečnost, aby uložená sankce v konečném důsledku nezpůsobila dlouhodobou platební neschopnost či zadluženost zadavatele," rozhodl úřad.
Podobně závažné porušení zákona jako u Blažejova zjistil úřad také u výstavby šesti domů s nájemními byty v Březové nad Svitavou. "Zadavatel rozdělil na více samostatných veřejných zakázek, čímž se vyhnul realizaci výběrového řízení formou obchodní veřejné soutěže," uvedl úřad.
Radnice chybují často
Březová nad Svitavou se ale nemusí bát sankcí ani zrušení zakázky. Uplynula totiž zákonem stanovená tříletá lhůta od porušení pravidel a domy už stojí.
Vedení obou obcí s rozhodnutím antimonopolního úřadu nesouhlasí, zákon jim podle jejich názoru umožňoval veřejnou soutěž nevyhlašovat. Rozhodnutí úřadu je ale konečné, radnice se mohou obrátit už jen na soud.
Města často zadávají zakázky především místním firmám bez ohledu na výhodnost, a tyto zakázky pak jsou často předražené. Mezi nejčastější prohřešky patří právě rozdělování zakázek na několik menších a vyhýbání se vypsání veřejné soutěže. Potvrdil to výzkum nevládní organizace Transparency International v osmi největších českých a moravských městech.
Oblast výstavby městských nebo obecních bytů nebo domů úřady šetří poměrně často. V minulém roce antimonopolní úřad zjistil porušení zákona ve dvanácti případech.
Nejvyšší kontrolní úřad zase při své poslední kontrole zjistil u několika obcí vážné pochybení při nakládaní s dotacemi na bydlení, a podal proto trestní oznámení.
Podle televize Prima je jednou z chybujících obcí také Ralsko u České Lípy. Obec dostala ještě za Špidlovy vlády dotaci 22 milionů na modernizaci bytů po ruských vojácích.
Nejvyšší kontrolní úřad ale později zjistil, že doklady, které měly sloužit jako podklad pro přidělení dotace, byly zfalšované.
Stovky milionů na bydlení
Ministerstvo pro místní rozvoj má v letošním rozpočtu na programy bydlení 914 milionů korun. Obce mohou žádat například o dotace na regeneraci panelových sídlišť, na které má ministerstvo 100 milionů korun.
Zhruba 200 milionů je určeno na podporu výstavby technické infrastruktury a 510 milionů je na výstavbu bytů pro lidi, kteří jsou na trhu bydlení znevýhodněni, například kvůli nízkým příjmům, věku či zdravotnímu stavu.
Další prostředky mohou obce získat ze Státního fondu rozvoje bydlení. V letošním rozpočtu má na programy bydlení zhruba 6,5 miliardy korun.
Nejvíce prostředků mohou obce obdržet na výstavbu nájemních bytů, pro které má fond určeno 1,4 miliardy korun.
