Jak hodnotíte počínání skupiny Bolt958, která obarvila Mánesa a Vltavu do ruda?
Problémy kolem nadace Mánes jsou hlubokého historického rázu. Táhnou se z 90. let. To, že přišli s touto formou protestu, mně připadá skvělé. Protože se ozývá generace, které by se to třeba už dotýkat nemuselo, ale ukazuje to na to, že ten problém je neřešený a konstantní. Vztahuje se to hodně k výzvě z roku 2013 "Mánes umělcům", za kterou jsme stáli my.
O co v ní šlo?
Na ulici před Mánesem se demonstrovalo v podstatě tři dny v kuse a řešila se problematika, jestli instituce je schopna naplňovat cíle, které proklamuje. Z našeho pohledu rozhodně ne. Konstantně tam hrozí sebrání budovy vzhledem k úvěru a vyvedení majetku z původní nadace. Současně je zjevné, že komerční provoz galerie absolutně převažuje původní funkci.
Takže vítáte i toto poměrně radikální gesto?
Můj názor na to je úplně jednoznačný. Já to gesto podporuju všemi deseti. Chápu, že pro některé lidi to může být radikální. Mě těší, že to nezpůsobilo žádný ekologický problém, a pokud je mi známo, tak nevznikla ani žádná materiální škoda. I to, že forma protestu byla taková, jaká byla, a že přitáhla pozornost. A zároveň s sebou nenese žádné fatální následky.
Skutečně žádná materiální škoda nevznikla. I barva na fasádě se smyla. Nicméně předseda správní rady Nadace českého výtvarného umění Petr Kuthan říkal, že by se rád vyhnul komerčním výstavám a prezentoval pouze umění. Jenže bez komerce by se mu nepodařilo velký úvěr splácet.
Tomu já úplně rozumím. Žijeme v reálném kapitalismu a myslím si, že každému, kdo sedí nohama na zemi, je zřejmé, že ta budova má svou ekonomickou náročnost a potřebovala rekonstrukci. Problém je ovšem v tom, když se podíváte na stránky nadace. Oni se tam zaštiťují tím, že jsou nejvýraznější a nejprestižnější nadací, která se v České republice věnuje současnému umění. A není to pravda.
Pokud v galerii vůbec probíhají nějaké výstavy, tak jsou to výstavy, které jsou placené opět z komerčního nájmu. A umělci - o jejichž kvalitě mám své pochybnosti - si musí pronajímat prostor a extrapolace komerčního provozu versus toho, co by vlastně měla nadace dělat nebo zastávat, je naprosto tristní.
Tohle (nalití barvy do řeky, pozn. red.) není nějaké adolescentní gesto náctiletých lidí, kteří studují na akademii výtvarných umění. To je prostě problém, který se s tou nadací táhne od roku 1990. Není možné celých 30 let argumentovat tím, že nejsou peníze. Ta nadace funguje ve stejném prostoru jako řada jiných institucí a ty jsou schopné generovat kvalitní program s mnohem menší ekonomickou základnou. A na druhé straně stojí instituce, která má za sebou desetimilionové majetky a kvalitní program negeneruje. A ten rozdíl je zjevný. Poměr výstav, autosalonů nebo komerčních výstav masivně překračuje prostor pro umění, který se dlouhodobě ve výstavní síni Mánes objevuje.
"Mánes krvácí, začíná smrdět" Mánes má sloužit umělcům, avšak v současné době je spíše rozděluje. V prostorách výstavní síně se střídají komerční akce typu výstavy Playstation, Ferrari a nebo momentálně prodejna Reebok s tělocvičnou. Chceme na problém znovu upozornit a nenechat jej zmizet v rozporuplných diskuzích, chceme vyvolat debaty, které by mohly vyústit v jiné řešení, než pronajímaní budovy ke komerci. Věříme, že město by si mělo vážit starých tradic, chtít aby byla zachována prestiž této budovy a nenechat jí kolemjdoucími vnímat jako reklamní výkladní skříň. Bolt 958
Zveřejnil(a) Bolt958 dne 14. Srpen 2017
Jak by měla tedy v ideálním případě fungovat Galerie Mánes?
Ten požadavek je úplně jednoduchý. Už v roce 2013 se říkalo: uvolněte místa ve správní radě lidem, kteří jsou spojeni s profesionálním provozem umění a demokraticky zvoleni ze středu umělecké scény. Pojďme vytvářet dialog, jaké jsou ekonomické požadavky na provoz domu a jak má dům a jeho odkaz fungovat.
Jestliže se na stránkách nadace zaštiťuje tím, že jsou organizací, která bude mít kvalitní a konzistentní kurátorský program, tak to prostě není pravda. Když se podíváte, jaké výstavy tam byly nebo budou, tak to tam prostě nedohledáte, protože jsou to nahodilé akce. Ten, kdo přijde, ten platí. V daném kontextu je prostě neuvěřitelné, že každá jiná instituce, která má třeba jen dva zaměstnance, jednoho kurátora, jednoho produkčního, je schopna generovat v Česku program, který má svůj význam a obsah. Do Mánesa naopak nechodí převážně nikdo jiný než turisti, kteří ho míjí náhodou, když jdou kolem po ulici.
A nemělo by být veřejnosti jedno, co vystavuje soukromý vlastník galerie?
V 90. letech se zaspalo v rámci privatizace. Původní spolkový prostor a majetek ovládli lidé, kteří jej nedovednou rozvíjet. Ti se navíc zaštiťují jménem legendy Spolku výtvarných umělců Mánes. Problematické ovšem je, když tato instituce na stránkách prohlašuje, že reprezentuje, zastupuje a podporuje současné české výtvarné umění. To prostě není pravda.
Kdyby měli ve stanovách napsáno, že jsou soukromou komerční galerií, tak by již dnes bohužel v podstatě nezbylo příliš argumentů proti. Ale tak to prostě není. Celá organizace se dneska tváří jako nadace, která má ambice zastupovat domácí výtvarnou scénu. A je to lež. Realita vypadá úplně jinak.
