Většina žádostí, které diplomacie zpracovává, je o takzvaná schengenská víza, která umožňují cestování ve všech zemích schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Šlo o 91 procent všech žádostí. Úspěšnost žadatelů o víza je vysoká, u schengenských víz úřady odmítly 5,1 procenta žadatelů.
"Výrazné zvýšení počtu vízových žádostí má na svědomí několik faktorů. Především je daleko jednodušší cestování. Ukazuje se, že znatelně přibývá turistů z Číny, Indie, Saúdské Arábie nebo i Běloruska. Turistika proto stále patří mezi nejčastější důvod žádosti o vízum. Podle vysokých čísel vidíme, že Česká republika je ve světě stále atraktivnější," uvedl ředitel vízového odboru ministerstva zahraničí David Nový.
Nejvíc žádostí o česká víza, zhruba 208 tisíc, přijalo velvyslanectví v Moskvě. Jejich počet se meziročně snížil o 0,8 procenta. Velký meziroční nárůst vykázala ambasáda v Kyjevě, kde o víza požádalo zhruba 100 tisíc lidí, téměř dvojnásobek proti roku 2018. Na třetím místě je s 76 tisíci žádostmi velvyslanectví v Pekingu, které vykázalo třináctiprocentní nárůst, čtvrtý je generální konzulát ve Lvově se 71 tisíci přijatými žádostmi.
Velký meziroční nárůst zaznamenala diplomacie i u žadatelů z Běloruska, meziročně se počet žádostí přijatých na velvyslanectví v Minsku zvýšil o 66,7 procenta na 21 tisíc.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) upozornil, že vydávání víz nepodporuje pouze cestovní ruch, ale i přímo pomáhá státnímu rozpočtu. "Rekordní čísla totiž ilustrují, jak výrazný příjem do státního rozpočtu z vízových žádostí plyne," uvedl. Ministerstvo odhaduje, že příjem z vízových poplatků bude kolem miliardy korun. V roce 2018 příjem za vízové poplatky činil 771 milionů korun.
