Praha - Ministerstvo školství dostalo do ruky jeden z mála prvních jasných důkazů o tom, jak velká je propast mezi znalostmi dětí na běžných základních školách a víceletých gymnáziích.

Elitní školy jsou dlouho předmětem kritiky, protože odvádějí ze tříd nejlepší žáky a tím klesá úroveň výuky.

Společnost Scio testovala žáky 6. a 9. tříd na několika set školách. Podle výsledků, které má Aktuálně.cz k dispozici, deváťáci z víceletých gymnázií výrazně přeskočili vrstevníky z běžných základních škol ve všech hlavních předmětech - českém jazyce, matematice, obecných studijních předpokladech i angličtině.

Elita a ostatní

"Například u češtiny dosáhli žáci víceletých gymnázií průměrné čisté úspěšnosti téměř sedmdesát procent," vysvětluje mluvčí společnosti Scio Bohumil Kartous. Dětí ze základních škol průměrně dobře vyřešily jen 44 procent úloh.

Víc než dvojnásobně přeskočila gymnázia základní školy i v matematice a angličtině. Rozdíl ve studijních předpokladech je také velký. Gymnazisté dosáhli průměrné úspěšnosti 69 procent, žáci základních škol 42.

Právě velké rozdíly mezi školami jsou podle nedávno zveřejněné studie PISA 2009 největším problémem českého školství. "Rozdělení škol na výběrové a ty ostatní zhoršuje výsledky u většiny žáků," upozornili výzkumníci.

Příliš velké rozdíly

Ve světovém průzkumu, který neměří znalosti ale dovednosti, české děti zcela propadly ve čtení, dosáhly na podprůměr v matematice a na průměr v přírodních vědách.

Paradoxně podle PISA neprospívá selekce ani samotným gymnazistům. Jejich výsledky se proti roku 2006 zhoršily nejvíc ze všech, učňové se naopak trochu zlepšili.

Nedávná studie Sociologického ústavu akademie věd upozornila na to, že děti z elitních škol mají stejné výsledky jako absolventi klasických gymnázií, kteří je po základní škole doženou.

"Naše nálezy svědčí o tom, že základní předpoklady spojované s úlohou víceletých gymnázií nejsou naplněny, že víceletá gymnázia není možno označit za školy, které slouží k urychlení rozvoje mimořádně nadaných žáků," soudí autorka studie Jana Straková.