Infobox
NESPOKOJENOST V EU
- Příjmy rodin rostou pomaleji než průměr:
Česko, Dánsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko
- Stát hodně bere, občané mohou utratit méně než 90 procent toho, co vydělají:
Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Německo (západ), Nizozemsko, Rakousko, Švédsko
- Stát hodně dává , podíl dávek na příjmech rodin vyrostl:
Belgie, Česko (bez středních Čech), Dánsko, Irsko, Maďarsko, Polsko (západ), Portugalsko, Řecko, Velká Británie (západ a sever)
- Nejhorší stav veřejných financí:
Česko, Kypr, Maďarsko, Portugalsko, Řecko
Zdroj: Evropská komise
Údaje z publikací The long-term sustainability of public finances in the European Union a Regions: Statistical Yearbook 2006
"Lidé jsou zklamáni, že se poměry po vstupu do Evropské unie nezlepšily tak rychle, jak se čekalo," předpokládá politolog Rudolf Kučera.
Jeho slova teď potvrzují nejnovější data Evropské komise, která mapují vývoj regionů od roku 2000. Experti zjistili, že ekonomika nových států zvyšuje tempo a její výkon se blíží evropské patnáctce, kupní síla občanů zemí Visegrádu se však evropskému průměru nejen nepřibližuje, ale dokonce se mu vzdaluje.
"Z nových členských států dohánějí velmi rychle evropský průměr baltské země. Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko proti evropskému průměru lehce ztrácejí. Pozitivní vývoj naproti tomu ukazují čísla z Rumunska," stojí ve studii.
Ve čtvrtek stát přihodí
Regionální studie upozorňuje i na důvody, které mohou lepšímu rozvoji nových členů bránit.
Visegrád zvolil jiný model rozvoje než chudší Pobaltí nebo Rumunsko. V posledních letech se například v Česku, Polsku a v Maďarsku zvyšuje podíl, který v příjmech občanů tvoří sociální dávky od státu.
O historicky nejvyšším nárůstu sociálních dávek bude v Česku zítra hlasovat sněmovna při jednání o rozpočtu.
"Spolu s Řeckem, Irskem a Belgií je v těchto zemích vidět, jak rostoucí ekonomický blahobyt vyvolává aktivní opatření sociální politiky," konstatuje bruselská studie. Upozorňuje, že v některých regionech Maďarska a Česka už sociální dávky překračují 30 procent rodinných příjmů, a dosahují tedy průměru starých zemí Evropské unie.
Naproti tomu Pobaltí, Slovensko a Rumunsko snižují sociální dávky a spolu s tím i daně. Tento model umožňuje, aby se příjmy obyvatel zvyšovaly rychleji.
"Čím jsou vyšší dávky, tím se snižuje pracovní morálka a pracuje méně lidí, kteří pak musí na dávky víc odvádět. Peníze se mohou ztrácet i v neefektivním přerozdělování. Příjmy populace vcelku pak mohou klesat nebo růst pomaleji," potvrzuje možné důsledky Daniel Münich z výzkumného ústavu CERGE-EI.
Varuje před tím, aby se český sociální systém snažil napodobit bohatší státy Evropské unie: "Co Západ svazuje na vyšší úrovni, my nasazujeme na nižší úrovni ekonomického rozvoje. Čím rychleji se přiblížíme evropskému systému a čím budeme mít dražší stát, tím víc překážek postavíme budoucímu ekonomickému růstu."
Podle Münicha navíc evropský hospodářský model nedokáže konkurovat mnohem pružnější americké ekonomice. Proto je postup Pobaltí rozumnější cestou.
Návrat pečovatelského státu
Nespokojenost s tím, že po letech reforem nejsme blíž Západu, může být důvodem nástupu středoevropských populistů.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz to naznačil pařížský politolog Jacques Rupnik.
Rupnik komentoval politické krize ve Visegrádu: "Proevropské koalice, které prosazovaly ekonomické, politické i legislativní reformy, se vyčerpaly a je tu reakce opačným směrem. Po liberálních tržních reformách přichází volání po přestávce, ale i návratu pečovatelského státu."
Právě sociální bezpečí a vyšší výdaje státu slibovali všichni úspěšní středoevropští politici. Jedinou výjimkou byli členové vlády Mikuláše Dzurindy na Slovensku. Část jeho liberálních reforem však už ruší vláda Roberta Fica, která tím získává veřejné sympatie.
Růst výdajů ale může narazit na hranice rozpočtu, varuje Evropská komise. Vydala žebříček států, které se v minulých letech nejvíce zadlužily. Mezi pětici nejhorších patří tři visegrádské státy. Vedle nich už jen Portugalsko, které se potýká s vážnou ekonomickou krizí, a Malta, které však schodek umožnil reformovat penzijní systém.
Proto bruselští úředníci vyzvali Maďary, Čechy a Portugalce, aby urychleně reformovali státní rozpočet. Poláci a Slováci nebudou mít podle studie o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí takové potíže, protože stárnutí obyvatel je bude ohrožovat méně, a navíc už provedli potřebné sociální reformy.
Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány úsporné reformy zahájil na jaře a vyvolal tím pouliční protesty.
Pražanům vadí daně
Pomalý růst příjmů může ovlivnit i detaily domácí politiky. Odchod tuzemských sociálních demokratů od vlády požadují především Pražané. Praha vyprodukuje na obyvatele nejvíc ze všech regionů v nových členských státech - na jednoho občana připadá ročně 30 tisíc eur. Je na devatenáctém místě z 268 evropských regionů.
V cenách přepočtených podle kupní síly je pražský výkon dvakrát slabší než v Londýně, víc než dvakrát však přesahuje ostatní české kraje a sedmkrát nejchudší rumunský region.
Pražanům může vadit, že z toho příliš nemají. Jejich příjmy dosahují úrovně chudších regionů Španělska, Itálie nebo Řecka. Stále nejsou tak dobré, aby dohnaly úroveň Meklenburska, které je nejvíc problémovou východoněmeckou zemí.
Jednou z příčin je skutečnost, že vinou státního přerozdělování zůstane Pražanům z toho, co vydělají, jen 78 procent. V jednotlivých případech to pochopitelně může být mnohem horší.
