Nova se dohodla s Fortunou, bude vysílat novou loterii

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
18. 7. 2011 9:40
Dohoda loterijní firmy s televizí je zatím předběžná
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Televize Nova se dohodla s loterijní společností Fortuna. Nova tak bude vysílat novou loterijní hru Fortuna Lotto, kterou Fortuna připravuje. Jednání se vedla několik měsíců.

"Ano, máme dohodu, i když zatím předběžnou," potvrdil Aktuálně.cz zdroj blízký vyjednávání.

Sázková kancelář Fortuna už před časem ohlásila start na 18. července. Další loterijní hru Tip6ka spouští i Tipsport. Vlastní číselnou loterii chce spustit i společnost Synot, předběžně se počítá s jejím zahájením v září letošního roku. Padá tak letitý monopol Sazky.

Monopol Sazky minulostí

Nová loterie přichází na trh v době, kdy má velké problémy loterijní společnost Sazka. Jejího konkurenta - Fortunu - vlastní skupina Penta, jeden z věřitelů Sazky.

Fortuna získala potřebnou licenci v loňském roce a teď začala vytvářet síť terminálů, které budou konkurovat oblíbené hře Sportka provozované Sazkou.

Síť se má dál rozrůstat, podle dohody s firmou Interlot by mělo každý měsíc přibýt několik stovek dalších terminálů. Fortuna plánuje do jara příštího roku rozšířit svou síť na tři tisícovky prodejních míst.

Hazard kvete

Ministerstvo financí oznámilo, že v roce 2010, v němž například naplno propukla krize nejstarší loterijní firmy Sazka, utratili lidé v sázkách a loteriích přes 125 a půl miliardy korun. Sázejícím přitom bylo vyplaceno zhruba 94 miliard korun.

Tzv. měkký hazard, tedy Sportka a další loterijní hry či třeba kurzové sázky, hraje jen menší roli. Největší podíl na zisku mají interaktivní videoloterijní terminály - bezmála 46 miliard. Za loterie utratili sázející 6,84 miliardy, v kasinech lidé nechali loni 8,9 miliardy korun.

Z provozovatelů her povolovaných ministerstvem financí zaujímala vloni první místo na trhu stále ještě Sazka s podílem 6,4 procenta na vložených částkách. Více než 80 procent jejích příjmů ze hry pocházelo z číselných loterií, tedy Sportky a Šťastných deseti.

Dvojkou na trhu byl Synot Tip s podílem 5,1 procenta. Tato společnost, která spolupracuje i s KKCG miliardáře Karla Komárka na převzetí Sazky, se věnuje provozování kurzových sázek a technických her.

Nový zákon na postupu

Momentálně se na půdě Parlamentu rodí nový loterijní zákon, který má dát městům a obcím více pravomocí určit, kde hazard - včetně videoterminálů - povolí a kde ne. Zároveň se návrh stal předmětem koaliční roztržky.

Zároveň s tím se koalice dohodla, že od roku 2012 hazard zdaní. Zatím byly loterijní společnosti vyjmuty z povinnosti platit korporátní daň s tím, že část zisku povinně odváděly na veřejně prospěšné účely. Některé z nich to ovšem obcházely tím, že vytvářely vlastní nadace a dceřiné společnosti, do kterých dávaly povinné odvody.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy