Praha - Ministerstva obrany a vnitra podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nevyužívala offsetové programy efektivně.

V deseti kontrolovaných programech měli dodavatelé závazky za 57,4 miliardy korun.

Kontroloři ale při prověřování konkrétních offsetových transakcí z let 1999 až 2011 vypočítali, že tyto závazky mohly být minimálně o jednu miliardu vyšší. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí NKÚ Olga Málková.

Obrana nyní závěry NKÚ analyzuje.

"Ministerstvo obrany nyní analyzuje závěry kontroly NKÚ a připravuje příslušná opatření, která předloží vládě," řekl mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Úřad podle něj offsetové programy považuje za úspěšné.

"Ve většině případů přesahují finančním objemem smluvně stanovenou hodnotu," dodal Pejšek. Obrana získala z osmi offsetových programů téměř 41 miliard korun. Podle mluvčího shledal NKÚ nesrovnalosti v hodnotě 245 milionů korun z celkové částky.

Offsetové programy, jejichž smyslem je podpora českého průmyslu, jsou založeny na tom, že stát zadá velkou veřejnou zakázku zahraničnímu dodavateli a zároveň ho zaváže ke kompenzacím výdajů státu například v podobě podpory exportu a investic.

Klíčové pro vyhodnocení offsetů je plnění offsetových závazků, které se dodavatelé zavázali plnit v souvislosti se získáním veřejné zakázky. Závazky mohou mít podobu podílu českých firem na sjednaných dodávkách, podpory českého exportu nebo investic.

Ministerstva vnitra a obrany jako zadavatelé zakázek, ke kterým se offsety vážou, sledují, do jaké míry dodavatelé plní své offsetové závazky.

Špatně uznaná miliarda

"Podle údajů zmíněných resortů byly splněny závazky ve výši 43 miliard korun. NKÚ ale při kontrole zjistil, že resorty do splněných závazků zahrnuly i ty, které tam nepatřily. Odpovědná ministerstva tak nesprávně uznala plnění v hodnotě nejméně 1,1 miliardy Kč," píše se ve zprávě NKÚ.

Dále dosud nebyly v offsetových programech naplněny závazky v hodnotě deseti miliard korun.

Za offsety bylo od roku 1998 odpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které zároveň zodpovídá za státní průmyslovou a exportní politiku. V roce 2005 ale tento resort přesunul zodpovědnost na zadavatele offsetů - tedy ministerstva vnitra a obrany.

"Ministerstvo průmyslu se tak zřeklo možnosti účinně ovlivnit směřování offsetů do těch oblastí, které jsou pro Česko nejdůležitější, a využít potenciál offsetů skutečně efektivně k podpoře českého průmyslu, uvedl NKÚ.

Uplatňování offsetů neupravuje zákon

Podle něj nemohl stát své zájmy dostatečně prosazovat i proto, že uplatňování offsetů neupravuje zákon, ale jen usnesení vlády a interní předpisy MPO.

MPO ale v prohlášení zaslaném ČTK uvedlo, že nikdy neztratilo možnost ovlivňovat zaměření offsetových transakcí, protože se podílelo na jejich posuzování prostřednictvím Offsetové komise. "Offsetová komise vždy posuzovala každý návrh, vedle splnění podmínek stanovených platnou metodikou, především z hlediska jeho přínosů pro českou ekonomiku a jeho potenciálu pro navázání dlouhodobého obchodního vztahu mezi tuzemským a zahraničním partnerem," uvedl mluvčí MPO Tomáš Paták.

NKÚ ministerstvům průmyslu, obrany a vnitra doporučuje přijmout taková opatření, která by zajistila, že tyto offsetové závazky budou využity skutečně efektivně a ve prospěch rozvoje klíčových oblastí českého průmyslu.

Offsety stát využíval především v zakázkách týkajících se obrany a bezpečnosti - tedy například při nákupu obrněných vozů Pandur nebo u nájmu stíhacích letadel Gripen. Přestože offsetové programy přinesly českému průmyslu zejména exportní zakázky v řádu desítek miliard korun, v srpnu 2012 vláda jejich využívání s poukazem na evropské právo zastavila.