Ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer
Jak byste ohodnotil práci současné české vlády? Za co byste ji pochválil a co byste jí naopak vytkl?
Velmi těžko se hledají pozitivní příklady působení současné české vlády. Přesto za pozitivní považuji, že nakonec dokázala na podnět Bezpečnostní informační služby jednat rázně ve vztahu k putinovskému Rusku a že teroristický čin vrbětických výbuchů vedl k vyloučení Ruska z účasti v soutěži o dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. To už ale byla spíš zásluha parlamentu.
Před pandemií se vláda Andreje Babiše vezla na příznivém vývoji našeho i světového hospodářství po globální ekonomické krizi z konce minulého desetiletí. Neměla problémy populisticky rozdávat prostředky jako například na cestovné pro seniory a studenty, jen aby se zalíbila voličům.
Vláda se holedbá, jak podporuje vědu a výzkum, ale činí tak podle toho, jak se jí to hodí. Nárůst prostředků do výzkumu, vývoje, inovací a vysokoškolského vzdělávání v posledních několika letech byl pouze minimální, v podstatě nestačí pokrýt inflaci. Z mého bezprostředního profesního hlediska bylo ukázkovou proradností vlády Andreje Babiše přidělení dotace ve výši čtvrt miliardy korun na českou vakcínu proti covidu-19. A to bez soutěže, přímo paní poslankyni Věře Adámkové (ANO) a jejímu vakcínovému týmu.
Babišova vláda také jen velmi neochotně přiznává značné peníze, které přicházejí do české vědy z programů EU, zkrátka nenosí se zvýrazňovat význam EU a její finanční pomoci. Během pandemie pak vláda roztočila kola populismu naplno. Zadlužují nás brutálním způsobem a zadělávají na obrovský problém nám i příštím generacím.
Nutno přiznat, že do začátku pandemie vstoupila současná vláda s razantními opatřeními, která přinesla úspěch. O to větší tragédie nastala na sklonku léta, kdy premiér vydal povel, že podle jeho selského rozumu je nošení roušek ve školách blbost, a tím odstartoval naši cestu do pekel. Ta skončila šílenou třetí vlnou a více než 30 tisíci oběťmi.
Vláda přišla s podpůrnými programy pro firmy a živnostníky podobně jako další civilizované země. U nás to však muselo být rozdrobeno do spousty různých podprogramů, ve kterých nebylo možné se dostatečně rychle zorientovat. Logicky tak nastal chaos. Státní správa se opět vyznamenala. A nakonec největší napáchaná škoda se týká našich dětí, protože vláda v důsledku mizerného počínání ministerstva zdravotnictví uzavřela školy v podstatě na celé první tři vlny pandemie. Její následky budeme napravovat ještě hodně dlouho.
Jaká kritéria jsou pro vás důležitá při rozhodování o výběru strany, které dáte ve volbách do Poslanecké sněmovny svůj hlas?
Musí to být strana, která svojí dosavadní činností dokázala, že představuje demokraticky smýšlející politické uskupení, že má nejenom dostatečně jasno, jak se vypořádat v následujícím období s fatálním dopadem pandemie na ekonomiku naší země, ale také společenskou stránkou života našich spoluobčanů. V posledních dvou volebních obdobích jsme si vyzkoušeli, co to znamená vláda oligarchy a jeho firemní partaje, na hony vzdálené politickému systému ve vyspělých demokraciích.
Lidé by si měli uvědomit, že oligarchická politika dokáže být velkoryse populistická v čase, kdy má z čeho rozdávat. Tak tomu bylo až dosud, ale po volbách už nebude z čeho rozdávat. Ale jsou zde ještě další "demokratická" politická uskupení, z jejichž programů běhá mráz po zádech.
Na co by se podle vás měla zejména zaměřit příští vláda a jaké chyby by neměla opakovat?
Obávám se, že příští vláda by měla být vládou národní oběti. Stojí před ní obrovský úkol v podobě stabilizace veřejného rozpočtu šíleně poznamenaného pandemií. Do toho vstupuje zásadní změna energetického paradigmatu a z něho plynoucího nárůstu cen energií. Energie se stává základní referenční veličinou nastupující éry.
Přeji si, aby nová vláda získala zpět naše dobré jméno v Evropě a ve světě, abychom už neměli trestně stíhaného premiéra, aby byla vládou skutečných odborníků v ministerských křeslech. Aby nepřipouštěla "patent na rozum" premiéra ani žádného jiného člena vlády. Aby se stavěla k problémům čelem. A aby v naší zemi báječných lidí platilo opět ono Masarykovo "nebát se a nekrást".