Vrchní soud porušil zákon, jeho závěry nelze akceptovat, zlobí se Bradáčová a chystá stížnost

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 19. 12. 2016 19:56
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se ohradila proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který zrušil rozsudek nad bývalým hejtmanem Davidem Rathem. Bradáčové se nelíbí verdikt ani to, že označil za nezákonné odposlechy, které napomohly odsouzení Ratha. "Důvody, které vedly ke zrušení rozhodnutí, jsou jen stěží odborně akceptovatelné," opřela se Bradáčová do senátu vrchního soudu. Zároveň oznámila, že chystá podnět k podání stížnosti.
Foto: Vojtěch Marek

Praha – Stává se jen výjimečně, že by se vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová ohradila proti rozhodnutí soudu. V případě rozsudku Vrchního soudu v Praze nad exhejtmanem Davidem Rathem tak ovšem v pondělí odpoledne učinila, a to velmi razantně. Podle ní senát vrchního soudu porušil zákon, a proto chystá podnět k podání stížnosti. Rozhodnutí podat stížnost potvrdil Aktuálně.cz i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Bradáčová zdůrazňuje, že se neztotožňuje s důvody rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Praze a věc vrácena tomuto soudu zpět k novému rozhodnutí. 

"Důvody, které vedly jeden ze senátů Vrchního soudu v Praze ke zrušení rozhodnutí, jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i soudu ústavního jen stěží odborně akceptovatelné," tvrdí Bradáčová.

Podle ní odůvodnění popírá dosavadní rozhodovací praxi samotného vrchního soudu, a navíc významně vybočuje "z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí". "Rozhodnutí lze ve své podstatné části hodnotit jako přepjatě formalistické," míní Bradáčová. Za zcela neobvyklé přitom označila to, že senát vrchního soudu odůvodnil zrušení rozsudku nedostatky v příkazech k odposlechu a povolení ke sledování.

"Jelikož se Vrchní státní zastupitelství v Praze domnívá, že tímto rozhodnutím jednoho ze senátů Vrchního soudu v Praze byl porušen zákon, připravuje podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, který následně předloží ministru spravedlnosti," avizuje Bradáčová.

Rozhodnutí podat stížnost potvrdil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán. "Využiji svého práva a proti rozhodnutí podám stížnost pro porušení zákona," napsal Aktuálně.cz.

Překvapení nad rozsudkem vyjádřil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, podle kterého jsou další kroky v kompetenci pražského vrchního státního zastupitelství. "Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je z hlediska vypořádání se s procesními připomínkami překvapivé, proto se s tímto rozhodnutím nemůžu ztotožnit," sdělil ČTK jeho mluvčí Pavel Malý.

Vrchní soud kritizuje povolení k odposlechům

O obsahu rozhodnutí vrchního soudu informoval v pondělí server Euro. Podle něj soudci kritizovali především povolení k odposlechům, které vydal Okresní soud v Ústí nad Labem.

Ústecký okresní soud podle vrchního soudu nerespektoval zákonem daná pravidla hned v několik případech. V nařízení odposlechů nejsou prý obsaženy skutkové okolnosti, které vydání příkazů odůvodňují. Chybí i zdůvodnění doby trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Polovina příkazů pak podle vrchního soudu neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin.

"V rámci svého přezkumu Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu," stojí v odůvodnění. Všichni obžalovaní podle soudu spatřují nezákonnost důkazů také v tom, že o nich rozhodovali soudci místně nepříslušného soudu, navíc v rozporu s rozvrhem práce.

 

Právě se děje

Další zprávy