Praha - Správci sociální sítě Facebook nedokážou pružně reagovat na obsah, který vykazuje evidentní znaky rasismu a xenofobie. A může trvat i několik dní či týdnů, než jsou podobné profily porušující české zákony odstraněny.
Čerstvým příkladem na české verzi Facebooku je komunita, která nabádala k násilí proti Romům. Stránka se v posledních dnech lavinovitě šířila mezi uživateli – stejně jako jiné podobně kontroverzní věci. Když ji ale chtěli někteří lidé nahlásit správcům jako závadnou, narazili.
"Zkontrolovali jsme stránku, kterou jste nahlásili jako obsahující nenávistný jazyk nebo symboly, a zjistili jsme, že neporušuje naše Zásady komunity," píše se v odpovědi, která přišla například Davidu Klempířovi a dalším jeho facebookovým přátelům.
Facebook své rozhodnutí přehodnotil až v pátek odpoledne, kdy stránku zrušil s odůvodněním, že porušuje jeho "Zásady komunity".
Kontrola za deset sekund
Klempíř původní rozhodnutí považuje za velké selhání administrátorů. A tvrdí, že se poprvé jeho podnětem zřejmě ani nikdo pořádně nezabýval. Odpověď mu totiž dorazila během krátkého okamžiku od chvíle, kdy ji správcům odeslal. "Odhaduji, že reakce u mě přistála do deseti vteřin," říká Klempíř.
Podle experta na sociální sítě Adama Zbiejczuka tkví hlavní problém v tom, že si na závadnou stránku na začátku nestěžoval větší počet lidí. "Pokud se stížnosti na jednu konkrétní stránku začnou opakovat, provozovatelé Facebooku zpozorní," říká Zbiejczuk.
Přesnou hranici počtu stěžovatelů ale nedokáže určit. "To je to, co nikdo přesně neví. Jak tyhle jejich kontrolní mechanismy fungují," dodává.
A zeptat se na to přímo správců Facebooku je takřka nemožné. "Jsou známí tím, že s médii, a to ani s celosvětovými, nekomunikují," říká editor sociálních sítí týdeníku Respekt Michal Zlatkovský.
Podle něj se dá likvidace závadné stránky urychlit třeba podnětem napsaným v angličtině.
Vše kontrolují cizinci
Potíž však Zlatkovský obecně vidí v tom, že Facebook nemá pobočku v Česku (a dalších evropských zemích). Právě zástupci české filiálky by mohli jednat operativněji než několik málo týmů, které mají podobné podněty řešit po celém světě. V roce 2012 byly týmy pouze čtyři - dva přímo v USA, odkud pochází zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, jeden v Indii a pro Evropu pak jeden sídlící v Irsku.
"Ty podněty řeší cizinci, kteří přirozeně nerozumí česky. Takže pokud si stěžujete na jazykový obsah, zpravidla stížnosti hned zamítají a tvrdí, že je vše v pořádku. Nemají čas si všechno překládat, jsou těmi podněty zahlceni," říká Zlatkovský.
Ty podněty řeší cizinci, kteří přirozeně nerozumí česky. Takže pokud si stěžujete na jazykový obsah, zpravidla stížnosti hned zamítají a tvrdí, že je vše v pořádku.
Podobných případů tak vzniká po světě celá řada. Napřed je smazání závadného obsahu odmítáno a trvá i týdny, než správci změní názor.
I přesto ale Adam Zbiejczuk nevnímá Facebook jako platformu, která by obecně měla problém s prodlevou při odstraňování závadného obsahu.
"Zároveň je navíc potřeba položit si otázku, zda samotné smazání stránky něco řeší. A zda jsou dny nebo týdny rozhodující. Vždyť jednu smažete a druhý den si kdokoliv vytvoří novou," podotýká expert.
Žít Brno žije znovu
Podobný případ znovuoživení profilu – ovšem nikoliv se znaky extremismu - se stal nedávno. V únoru si recesistická občanská iniciativa Žít Brno obnovila profil s pozměněným názvem Žít Brno RIP krátce poté, co jí Facebook vymazal původní stránky se sedmnácti tisíci fanoušky. Facebook totiž vyhověl brněnskému magistrátnímu úředníkovi Jakubu Geislerovi, který si stěžoval na porušování autorských práv.
Zakladatelé extremistických stránek na Facebooku jsou navíc velmi těžko postižitelní. Porušují sice české zákony, podle amerického práva však mají nárok na svobodu projevu. Majitel Facebooku tak na žádost české policie o spolupráci nemusí reagovat vstřícně a zjednodušeně řečeno jí vzkáže, že podle pravidel platných v jejich zemi se nic nestalo.
Máte v přátelích fanouška extremismu?
Přesto ale česká policie není úplně bezmocná a Facebook využívá jako užitečný nástroj k monitoringu problémových osob. „Zpravidla neprojevují své radikální názory jen na sociálních sítích,“ říká šéf českých policejních IT specialistů Karel Kuchařík. Jinými slovy: extremisté porušují zákon i jinde a za to už je lze stíhat.
"To je přesně ono. Mnohem důležitější pro společnost je, když si policie dá práci a zmapuje, kdo se stane fanouškem stránky s rasistickým obsahem. Proto by podle mě pomohla kampaň s názvem Podívejte se, kdo z vašich přátel je fanouškem extremismu," dodává Adam Zbiejczuk.
Facebook je pro detektivy užitečný i při rozkrývání závažných trestných činů, jako je například šíření pornografie. A snáze lze díky sociální síti vystopovat i ztracené děti, které přes mobilní telefon komunikují s kamarády.
