Nemocnice zeje prázdnotou, město ji ale Rathovi nedá

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
22. 2. 2009 13:15
Kutnohorskou nemocnici by chtěl získat Rathův kraj
Foto: Ondřej Besperát

Kutná Hora - Otevírá se brána a do areálu nemocnice vjíždí žlutá sanita.

Následujeme ji a míjíme prázdný šedý dům s oprýskanými okny, původní budovu ředitelství nemocnice. Momentálně pustou a prázdnou.

Pak se naše kroky stáčejí do domu naproti. Po pravé straně informace, po levé bufet se smaženým sýrem za čtyřiadvacet korun. V prvním patře už nás čeká majitel.

Ten, jehož nemocnici by rád získal středočeský hejtman David Rath.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte více:
Rath chce neziskovou nemocnici, pokukuje po Kutné Hoře

Jak to bylo s nemocnicí?

90. léta

  • Nemocnici přebírá od původního ÚONZ město Kutná Hora, chce zabránit plánované privatizaci a přeměně na léčebnu dlouhodobě nemocných
  • Rostou tabulkové platy lékařů a mění se systém úhrad ve zdravotnictví - nemocnice se propadá do dluhů. Město platí ročně 20 až 25 milonů z rozpočtu

2007

  • Hejtman Petr Bendl plánuje privatizace krajských nemocnic
  • Kutná Hora využívá toho, že některé firmy v krajských výběrových řízeních neuspěly a nabízí jim svou nemocnici
  • Stoprocentní podíl kupuje firma Medistyl-Pharma Jaroslava Řeháka.

2008

  • V krajských volbách vítězí ČSSD a hejtmanem se stává David Rath
  • Rath zpochybňuje privatizace nemocnic a chystá se převést nemocnice zpět na neziskovky. Oslovuje i nemocnice, které nebyly krajské a mají soukromé vlatstníky (Kutná Hora)
  • Nabízí městu Kutná Hora bezplatný převod. Pokud kraj nedostojí závazkům, vrátí nemocnici zpět městu

Co je za milion

Jaroslav Řehák, majitel společnosti Medistyl-Pharma, koupil nemocnici v Kutné Hoře za milion korun. Získal však jen provoz nemocnice - stoprocentní podíl ve firmě, která ji provozuje.

Kromě toho převzal dluhy, pohledávky a zaplatil nájem na deset let dopředu. Dohromady to dělalo kolem 15 milionů.

"Pokud jde o nemovitosti, vlastně nám tady nic nepatří. Jsme v nájmu města," vysvětluje Jaroslav Řehák, proč neinvestuje do oprav domů.

Za stoprocentní podíl ve firmě zaplatil městu přibližně milion korun. Právě kvůli nemocnici se Kutná Hora - doposud známá především těžbou stříbra a gotickým Chrámem svaté Barbory - dostává na přední stránky novin. Svoji pozornost na ni totiž upřel nový hejtman Středočeského kraje David Rath, který chce ze zdejšího zdravotnického zařízení udělat první krajskou neziskovku.

Děravá střecha, prázdné sály

Řehák připouští, že stav budov není nejlepší. Řadu let už s nimi nikdo nic nedělal. "Stáhli jsme ale aspoň dluhy. A to na polovinu. Původně byla nemocnice v hluboké ztrátě tři miliony měsíčně," říká.

Během dalších osmi let, které mu slibuje podpis starosty na nájemní smluvě, chce hospodaření vylepšovat. Operační sály jsou přesto poloprázdné.

Pokud někde sedí pacienti, je to v čekárnách privátních ambulancí. Ty pod nemocnici nespadají, lékaři si je pronajali přímo od města.

Hledá se lékař. S atestací i bez ní

Podobné je to s personálem. Na webu nemocnice sice visí několik inzerátů, že přijme lékaře a sestry. Hledají se prakticky na všechna oddělení. S atestací i bez ní. "Lidé nevěří, že zůstaneme a míří radši jinam," posteskne Řehák. Zle prý nemocnici dělá hlavně špatná reklama Davida Ratha.

Kutná Hora - starosta Ivo Šalátek
Kutná Hora - starosta Ivo Šalátek | Foto: Ondřej Besperát

Žena, která stojí před dveřmi jedné z ambulancí, přiznává, že pokud by měla jít na operaci, rozhodně by si ji neplánovala v kutnohorském špitále. "Péče tu není kvalitní, protože lékaři se neustále obměňují. Navíc nemocnice v Kolíně je jen deset kilometrů daleko," vypočítává.

Další lidé se zase jezdí léčit do Čáslavi.

Město: Hlavně, že neplatíme dluhy

Město je ale s prací nemocnice spokojené. "Za těch patnáct měsíců, co pan Řehák nemocnici provozuje, nás přesvědčil, že to umí. Kdyby bylo po mém, tak já bych byl ochoten a připraven jednat o prodeji nemocnice a majetku směrem k této společnosti," říká starosta Ivo Šalátek.

Nemocnice byla totiž městu velkým břemenem. V devadesátých letech ji převzalo od původního ÚONZu, aby zabránilo plánované privatizaci a přeměně na léčebnu dlouhodobě nemocných. S tím, jak rostly tabulkové platy lékařů a jak se měnil systém úhrad ve zdravotnictví, se ale nemocnice propadala do dluhů. A město ji nezvládalo zaplatit.

"Každým rokem jsme na ni museli vydávat kolem pětadvaceti milionů. Nic z toho přitom nešlo do rozvoje," popsal starosta.

 

Právě se děje

Další zprávy