Česko i Itálie podle českého prezidenta nacházejí stále více společných pozic ohledně bezpečnosti, energetiky a nezávislosti na ruských zdrojích, ekonomické spolupráce či toho, jak čelit důsledkům migrace. Itálie například zastává stejný názor na podporu Ukrajiny jako Česko, řekl prezident novinářům v Římě po jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou.
Spolupráce mezi Českem a Itálií má podle něj obrovský potenciál dále růst. Jedná se o rozšíření kooperace ve všech perspektivních oborech, kromě energetiky a obrany zmínil Pavel letectví, kosmický průmysl, dopravní infrastrukturu, vzdělávání, vědu či výzkum.
Tématem jednání s oběma italskými státníky byla pomoc Ukrajině, ale také migrace. Itálie zastává stejný názor na podporu Ukrajiny jako Česko, ujistil po jednání Pavel. Bude podle něj pokračovat vojenská a také finanční pomoc pro zemi, která čelí ruské invazi.
Pavel považuje za důležité najít společnou evropskou politiku pro řešení problému a konkrétně pomáhat nejen financemi, ale také například vysíláním expertů nebo poskytnutím logistického zázemí pro záchytná místa nejlépe v zemích původu migrace.
Podle Pavla je důležité podle možností přispět k ochraně vnějších hranic Evropské unie či k lepší readmisní a azylové politice. Zkušenost s migrací má podle něj Česko poměrně velkou i vzhledem k tomu, že na jeho území je stále více než 370 tisíc ukrajinských uprchlíků, což podle prezidenta italská strana velice ocenila.
Migrace se nedá řešit stát od státu, je potřeba na ni pohlížet jako na společný problém. "Do budoucna se migračním vlnám z různých zemí nevyhneme, protože svět nebude stabilnější, vliv klimatické změny bude podněcovat další migrační vlny," míní Pavel.
Pomoc Ukrajině je klíčová
Pavel se k vojenské pomoci Ukrajině vyjádřil také v rozhovoru s italským deníkem Corriere della Sera. Zdůraznil, že jako prezident posuzuje situaci ohledně války na Ukrajině nejen z perspektivy bojiště, ale i z hlediska principů. "Nemáme jinou možnost než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi: Cokoli menšího by bylo naším neúspěchem," řekl Pavel. Vítězství Ruska by posílilo myšlenku, že jiné režimy mohou dosahovat svých cílů silou a že se mohou spoléhat na slabost západních demokracií, domnívá se Pavel.
Příští rok bude podle české hlavy státu pro Ukrajinu ještě obtížnější a nadcházející zima mimořádně náročná. Pavel poukázal na to, že většina ukrajinské infrastruktury je zničena a ani se západní pomocí ji nelze zcela obnovit. "Pro obyvatelstvo to bude těžké a s váháním zemí, které nyní podporují Ukrajinu, poroste pocit frustrace. A přirozeně to vytváří situaci, která není příliš příznivá pro pokračování protiofenzivních operací," upozornil Pavel.
Zima podle něj poskytne Rusku, které už dokázalo svůj průmysl převést do válečného režimu, čas na obnovu. "Vyrábějí mnohem více velkorážné munice, více tanků, nabírají více vojáků. Jednají s několika zeměmi o dodávkách," připomněl prezident. "Pokud promeškáme příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější," dodal.
První návštěva těchto rozměrů
Hlava státu připomněla, že se jedná o první z hlediska delegace tak početnou návštěvu do spojenecké země. Do Itálie s ním totiž přijela také zhruba třicítka zástupců firem a různých organizací. Itálii a Českou republiku podle Pavla pojí nejen historické a kulturní vztahy, ale také významná obchodní výměna a shoda na řadě témat včetně zahraničněpolitických a ekonomických.
Každé takové příležitosti k navazování nových vztahů je podle prezidenta potřeba využít. "Může nastat období, kdy bude složitější vztahy navazovat, protože budeme mít na některé věci rozdílnější názory," řekl. V současnosti podle něj ale panuje mezi Českem a Itálií až vzácná shoda.
S prezidentem Pavlem a první dámou Evou se na ambasádě setkal například Jan Janda, velitel kontingentu zapojeného do unijní vojenské mise Irini, který nyní čítá pět příslušníků české armády. Mezi hosty byli také třeba český římskokatolický kněz polského původu Roman Czudek, ředitelka České školy Řím Kateřina Di Paola Zoufalová, sochař Ivan Theimer, básník a spisovatel Miloš Doležal nebo podnikatelka Lenka Košíková.
