Brno - Počet odhalených případů korupce v Česku zdaleka neodpovídá realitě, která v zemi je, a zatím se ani nedaří výrazně zvýšit počet stíhaných a obžalovaných lidí z úplatkářství.

Nejvyšší státní zastupitelství to konstatuje ve zprávě za loňský rok, kterou v úterý zveřejnilo. Podle šéfa úřadu Pavla Zemana dosavadní opatření v oblasti korupce v Česku nepřinesla žádnou zásadní změnu a pro odhalování korupce chybí efektivní nástroje.

„Ukazuje se, že jedinou efektivní metodou odhalování korupční trestné činnosti je skryté vyšetřování za použití technických a operativně pátracích prostředků," je uvedeno ve výroční zprávě.

Klientelismus je v Česku systém

Právě dlouhodobé sledování a odposlechy vedly k zatýkání a obvinění ve dvou největších kauzách za poslední dobu - zatčení bývalého středočeského hejtmana a poslance ČSSD Davida Ratha a dalších deseti lidí. A také k obvinění bývalé šéfky kabinetu Petra Nečase Jany Nagyové a tří exposlanců ODS, Petra Tlučhoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra.

Podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství platí to, že počet zjištěných případů korupce, které jsou předmětem trestního řízení, zdaleka neodpovídá realitě v tuzemsku. A korupce a klientelismus stále výrazně ovlivňují ekonomiku státu. „Klientelistické praktiky představují v některých případech etablovaný systém, který podstatným způsobem zasahuje řádný výkon vlastnických práv státu," uvedl Zeman ve výroční zprávě.

Žalobci upozorňují na to, že v některých případech je korupce systém pro nelegální získávání finančních prostředků z veřejných rozpočtů nebo z fondů Evropské unie.

Ze statistik vyplývá, že se loni podařilo výrazně změnit situaci jenom v případech, kdy jsou lidé stíhání za přijetí úplatku (nárůst o 78 procent). Naopak u trestných činů podplácení a nepřímého úplatkářství došlo k poklesu úspěšnosti, v obou případech o 30 procent.

Policejní statistiky jsou přitom optimističtější. Policie loni zjistila celkem 292 případů úplatkářství (o dvacet pět víc než předloni).

Lidé chtějí stíhat korupci

Státní zástupci ve zprávě uvádějí, že změna nastala v zájmu lidí o postihování korupce, narostl tak počet oznámení. Podle žalobců se ale znovu u šetření případů korupce ukazuje, že chybí institut účinné lítosti (vláda s ním souhlasila až letos v dubnu). Institut motivuje provinilce ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení slibem mírnějšího trestu či beztrestnosti.

„V případě trestnosti jednání v oblasti veřejných zakázek, kdy podezření vyjde najevo po realizaci veřejné zakázky, je problematické prokázat pletichy nebo zvýhodnění, pokud neexistuje ´informátor´ z okruhu zájemců o veřejnou zakázku," uvedli státní zástupci.

Podle zprávy nejsou v Česku ojedinělé případy, kdy lidé, kteří oznámí korupční jednání, mají problémy v zaměstnání či obchodních vztazích nebo jsou znevažování v médiích. „Česká právní úprava neposkytuje zatím dostatečnou ochranu whistleblowerů (oznamovatelů korupce z prostředí firem nebo úřadů)," je uvedeno ve zprávě Nejvyššího státního zastupitelství.

Známý je tak případ Libora Michálka, který upozornil na možnou korupci na Fondu životního prostředí, či Jakuba Klouzala, který upozorňoval na machinace při veřejných zakázkách na ministerstvu zahraničí.