Zároveň soud připustil, že společenské vnímání problematiky se může v budoucnu změnit. Nyní však lze podle soudu po lidech, kteří chtějí změnit "matrikové pohlaví" zakódované v rodném čísle z mužského na ženské, spravedlivě požadovat, aby podstoupili operaci, která jim znemožní zplodit svými mužskými pohlavními orgány dítě.
Konkrétně NSS posuzoval případ člověka, jenž se narodil do mužského těla, subjektivně se však nehlásí ani k mužskému, ani k ženskému pohlaví. Požadoval změnu rodného čísla z mužského na neutrální či ženské. Ministerstvo vnitra úpravu neprovedlo, protože žadatel nepodstoupil změnu pohlaví včetně chirurgického zákroku.
Následovala správní žaloba, kterou Městský soud v Praze zamítl. Vnitro podle městského soudu postupovalo v souladu se zákonem. Názor městského soudu nyní stvrdil i NSS. Zmínil, že ve společenské realitě současného Česka je pohlaví vnímáno jako něco objektivního, co jedince charakterizuje vcelku jednoznačně a pro vnějšího pozorovatele dobře určitelně.
Soud "hlídá" první pořádek
Nesoulad mezi zjevným a subjektivně pociťovaným pohlavím není potlačovaný, ale je považovaný za anomálii, která může být řešena právním institutem změny pohlaví s předem daným postupem. Společnost si tak podle NSS zákonnou úpravou "hlídá", aby ve věcech pohlaví byl právní pořádek, protože rozlišování podle pohlaví přikládá velký význam.
"V podmínkách České republiky je takovéto pojetí pohlaví natolik zakořeněno a považováno za normální, žádoucí, ’přirozené’ a tvořící jeden ze základních kamenů společenského uspořádání, že od něho nelze ustoupit cestou soudního rozhodnutí ani v případech, jaké byly připuštěny judikaturou ESLP či německého Spolkového ústavního soudu," uvedl soudce zpravodaj Karel Šimka.
Možné zvýšení životního komfortu jednotlivců by podle NSS vytvářelo příliš velké riziko v podobě hrozby zpochybnění základních parametrů dosavadního "normativního řádu".
Náhled společnosti na pojetí právního pohlaví se podle NSS může v budoucnu měnit, stejně jako se měnilo postavení žen, vnímání homosexuality, význam rasy, národnosti či náboženství. Soud ale trvá na tom, že není jeho rolí, aby změnu náhledu urychloval svou judikaturou. Trend připuštění jistých rysů subjektivity pohlaví, jak se projevil u ESLP, je podle NSS zatím příliš čerstvý a nejednoznačný.
Ministerstvo spravedlnosti přitom loni připravilo změnu zákonů, po které by už sterilizace nemusela být zákonnou podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Přivítala to veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, šlo o jedno z jejích legislativních doporučení.
"Důsledkem (současné) právní úpravy jsou zejména praktické problémy v životě trans lidí, kteří chirurgický zákrok z vážných či osobních důvodů podstoupit nemohou či nechtějí, a úplné úřední změny pohlaví tudíž nemohou dosáhnout," uvedla tehdy Šabatová.
