Brno - Hra zvaná skořápky je nepoctivá, jednotliví účastníci nemají rovné postavení, a soudy proto mohou její organizátory trestat, i když se neprokáže úmysl podvádět.

Nejvyšší soud dospěl k tomuto posouzení, když se zabýval dovoláním skořápkáře potrestaného podmínkou. Dovolání zamítl s dovětkem, že k odsouzení stačí prostá skutečnost, že skořápky na veřejnosti hráli a přijímali sázky.

V čem je finta

Skořápky či placičky patří k velmi starým hazardním hrám. Jejich provozovatel skryje kuličku nebo kolečko pod jeden ze tří kalíšků, které pak dovedně a rychle přesouvá. Sázkař hádá, kde je předmět skryt.

"Člověk běžných schopností není schopen tyto přesuny spolehlivě sledovat, respektive je postřehnout a zaznamenat, pročež za takové situace pouze hádá, kde se kolečko nachází," uvádí v usnesení Nejvyššího soudu předseda senátu Stanislav Rizman.

Soud spočetl, že při celkovém počtu tří kalíšků má provozovatel dvojnásobnou šanci získat sázku. "Je tedy zřejmé, že tato hra rovné možnosti výhry pro účastníky nezaručuje," pokračuje usnesení Nejvyššího soudu.

Nesmiřitelný skořápkář

Muže, jehož dovoláním se Nejvyšší soud zabýval, zadrželi policisté v roce 2005 na pouti na Českokrumlovsku. Okresní soud mu vyměřil za provozování nepoctivých her a sázek podmínečný trest, který pak potvrdil i českobudějovický krajský soud.

Skořápkář se ale s verdiktem nesmířil a v dovolání tvrdil, že rovnou možnost výhry nezaručuje vlastně žádná hra.

Nejvyšší státní zastupitelství ve svém vyjádření zdůraznilo, že postih za provozování nepoctivé hry nezávisí na podvodném jednání pachatele, ale vychází z charakteru hry. Stačí prý zdokumentovat samotnou skutečnost, že obviněný skořápky provozoval. Není podstatné, jaké měl úmysly nebo jak se mu dařilo. Nejvyšší soud tento výklad zákona potvrdil.