Stojí v Bušanovicích u Prachatic.
Do provozu bude elektrárna uvedena ve čtvrtek. Její fotovoltaické panely ročně vyrobí přibližně 600 megawatthodin elektřiny. To vystačí pro potřebu 120 až 180 domácností. Ročně se ušetří stovky tun uhlí a díky tomu i stovky tun oxidu uhličitého, které by se spálením uhlí uvolnilo do ovzduší.
Panely s maximálním výkonem 600 kilowattů se rozkládají na ploše velké bezmála 6,2 tisíce metrů čtverečních.
Elektrárna, kterou provozuje společnost Korowatt, vyšla na 85 milionů korun, přičemž více než 29 milionů poskytlo ministerstvo průmyslu.
Energii nezastaví politik ani terorista
Jaderná elektrárna Temelín za více než 98 miliard korun vyrobí roční produkci bušanovické solární elektrárny za zhruba půl hodiny. Podle jednatele filmy Korowatt Aleše Korostenského mají ale jeho fotovoltaické panely podstatnou výhodu.
"Ať chceme, nebo nechceme, ráno nám energie přijde, nemusíme pro ni chodit. Není tam žádný aktivista, terorista, žádný politik, nikdo, kdo by nám řekl, že energii nedostaneme. Večer si pak na západ odejde lehnout," řekl novinářům Korostenský.
Ve využití energie Slunce zaostáváme
Ve využívání světelných částic na elektrickou energii Česko zatím výrazně zaostává za zeměni západní Evropy, i když v poslední době vzniklo několik solárních elektráren - na podzim například v Hrádku nad Nisou.
Solární elektrárny jsou například v Opatově na Svitavsku, v Praze na budově Ministerstva životního prostředí, na základních i vysokých školách nebo u jaderné elektrárny Dukovany.
Fotovoltaické systémy zatím měly v Česku pro výrobu elektřiny zanedbatelný přínos. V roce 2005 se v nich vyrobilo něco přes sto megawatt, přičemž v Německu to už před několika lety bylo bezmála osm set magawatt.
Právě Německo je spolu se Španělskem nejrychleji se rozvíjející trh se solární energií. Ve světě využívá nejvíce energie ze Slunce Japonsko a kromě Německa také Spojené státy.
"Pomalu se rozhýbáváme, ale Německo je skutečně neporovnatelně dál," řekl Aktuálně.cz předseda Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie Jan Motlík.
"Připravují se další zařízení," dodal Motlík. Podle televize Prima by další dvě sluneční elektrárny měly vzniknout u Temelína.
ČEZ chce v následujících letech investovat do obnovitelných zdrojů energie třicet miliard korun, prioritou jsou však větrné elektrárny.
Česko nesplní plán obnovitelných zdrojů
Vláda se při vstupu do Evropské unie zavázala, že se do roku 2010 bude v solárních či větrných elektrárnách a dalších obnovitelných zdrojích vyrábět osm procent proudu.
"Při znalosti současného stavu by bylo přehnaně optimistické tvrdit, že se cíl podaří splnit," konstatuje se ovšem ve zprávě pro vládu, v níž se průběžně hodnotí, jak Česko plní své cíle trvale udržitelného rozvoje.
V roce 2005 se v obnovitelných zdrojích vyrobily jen 4,5 procenta. Aby Česko svůj "evropský" slib splnilo, muselo by za pět let produkci zdvojnásobit, a to není příliš reálné.
"Myslím, že dosáhneme šesti až sedmi procent," odhaduje Petr Holub z ekologického Hnutí Duha.
Ministr průmyslu Martin Říman (ODS) je však optimista. Tvrdí, že Česko může osmi procent v roce 2010 dosáhnout a dokonce ho překročit.
