Velký Beranov - Nezvyklé pracovní zatížení zaměstnává v posledních týdnech oddělení dálniční policie ve Velkém Beranově. Na vyšetřování hromadné nehody na dálnici D1 nasadilo plné dvě třetiny svých zaměstnanců.
Patnáct vyšetřovatelů už zdokumentovalo 189 nabouraných aut, ale hlásí se další účastníci nehody. Šetření by jim mělo trvat zhruba do konce dubna.
Mohou ale beranovští policisté při tak extrémní situaci dostatečně plnit své obvyklé pracovní povinnosti? Správa Jihomoravského kraje tvrdí že ano.
"Na jejich činnosti se to neprojevuje, službu posilují kolegové z družstva silničního dohledu správy Jihomoravského kraje a také kolegové z jiných dálničních oddělení," tvrdí mluvčí jihomoravských policistů Jana Šípková.
Největší nehoda v české historii se odehrála v oblasti podléhající právě beranovské policii, a proto byli na vyšetřování nasazeni pouze její příslušníci. Ostatní oddělení jim pomáhají pouze při monitorování dopravy.
Zákaz komunikace s médii
Policejní správa přesto připouští, že se rozhodně nejedná o standardní chod oddělení.
"A to především kvůli velkému počtu zpracovávaných dopravních nehod. Většinou se však jedná o malé dopravní nehody a jejich vyšetřování není tak náročné jako u dopravních nehod například s těžkým zraněním," vysvětluje mluvčí Šípková.
Aby se vybraných patnáct policistů mohlo soustředit výhradně na práci, mají zákaz hovořit s médii.
Před týdnem policisté pouze seznámili sdělovací prostředky s prvními výsledky vyšetřování. V úseku mezi 100,5 a 127. kilometrem ve směru na Prahu zatím zdokumentovali 80 dopravních nehod.
Policejnímu komisaři pak vyšetřovatelé předali případ kamiónu, který narazil do autobusu a způsobil tak zranění tří lidí, kvůli podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti.
Hromadná havárie také pravděpodobně nebude mít prvotního viníka. "Každá z dopravních nehod, která se zde stala, má svého viníka. Není možné svalovat vinu pouze na první řidiče, kteří havarovali," uvedla minulý týden policejní mluvčí Šípková.
Viník? Rychlost a malé rozestupy
Nejčastějšími příčinami bylo podle předběžných vyšetřovacích závěrů nepřizpůsobení rychlosti povětrnostním podmínkám a nedostatečné dodržování rozestupů mezi vozidly.
To potvrzují už dříve uveřejněné údaje Ředitelství silnic a dálnic. Podle jeho údajů se většina řidičů řítila deset minut před hromadnou nehodou příliš rychle.
Téměř 80 procent řidičů jedoucích v rychlém pruhu mělo na tachometru 110 km/h, což je při tak špatných povětrnostních podmínkách, které v tu dobu na dálnici vládly, nepřiměřená rychlost.
Řidiči také velmi často nedodržovali doporučené odstupy od jiných vozidel - 41 procent aut v rychlém pruhu a 21 procent vozidel v pomalém pruhu projížděla na měřeném úseku s rozestupem menším než dvě sekundy.
DÁLE ČTĚTE:
