Zatímco se dále prodlužuje vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) pokročili v prověřování dalšího případu, v němž z veřejných peněz profituje rodina Andreje Babiše. Týká se státní firmy Čepro, od které si dle informací Hospodářských novin policisté v lednu vyžádali materiály.
U Čapího hnízda jde o 50 milionů, v tomto případě se jedná o pět miliard. Společnost ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše je velkým dodavatelem biosložek, které se ze zákona přimíchávají do nafty. Že se o okolnosti, za jakých stát paliva nakupuje, zajímá policie, vyšlo najevo kvůli tomu, že Čepro zamítá žádosti o informace podle zákona, které se toků peněz do Agrofertu týkají.
"Důvodem je skutečnost, že v souvislosti s nákupy biosložek v letech 2017 až 2020 je vedeno trestní řízení Národní centrálou proti organizovanému zločinu, které společnost Čepro poskytuje maximální možnou součinnost," odepsala firma spolku Kverulant.org. Podle informací redakcí policie zatím nikoho ve věci neobvinila a záležitost prověřuje na základě trestního oznámení.
Samotná NCOZ to komentovat nechce. "K vašemu dotazu mohu pouze sdělit, že náš útvar zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá, či naopak nezabývá," uvedl mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
Šéf Čepro Jan Duspěva nynější zájem policie potvrdil. Podrobnosti ale s odkazem na mlčenlivost sdělovat nechtěl. "Policie ČR nás vyzvala k poskytnutí informací, společnost informace poskytla a je připravena k další součinnosti, další informace bohužel nemohu poskytnout vzhledem k upozornění na mlčenlivost v předmětné žádosti Police ČR," konstatoval Duspěva.
NCOZ v posledních dvou letech dorazilo hned několik trestních oznámení, které cílí na střet zájmů, o němž Andrej Babiš tvrdí, že neexistuje.
Trestní oznámení kvůli Agrofertu
- V listopadu 2019 podal širší trestní oznámení senátor za Piráty Lukáš Wagenknecht a dva straničtí analytici. Důvodem bylo, že ministerstva dál vyplácejí dotace holdingu Agrofert i přes podezření, že je premiér Andrej Babiš, který holding vložil v roce 2017 do svěřenských fondů, ve střetu zájmů. A na dotace by tak firma neměla mít nárok. To Babiš i společnost odmítají.
- "Od té doby jsme policii dodali čtyři doplnění. Poslední obsahovalo podrobný propočet všech dotací a veřejných zakázek, které získal Agrofert od roku 2017 dosud," uvedl analytik Pirátů a jeden z autorů oznámení Janusz Konieczny. Celkem to bylo podle jejich propočtů 20,21 miliardy korun. Velký podíl na tom mají zakázky od státního Čepra a Lesů ČR.
- Loni na konci července také kvůli účasti Agrofertu ve veřejných zakázkách podal trestní oznámení Nadační fond proti korupci. Podle něj se firma kvůli střetu zájmů může dopouštět pletich v soutěžích.
- Agrofert dlouhodobě jakékoliv nezákonnosti odmítá.
Agrofert je dlouhé roky významným dodavatelem podniku Čepro, jehož jediným akcionářem je stát. Deník Aktuálně.cz a Hospodářské noviny zároveň v lednu upozornily, že ještě mezi lety 2013 a 2016 šlo z rejstříku veřejných zakázek vyčíst, že tehdejší koncern nynějšího premiéra Andreje Babiše dodával státnímu podniku biosložky na přimíchání do nafty za více než 600 milionů korun ročně (průměrně). Několika kliky na internetu bylo také možné zjistit, kdo další se o možnost prodat svoje produkty společnosti Čepro ucházel a s jakou vyšší cenou s Agrofertem ve veřejném tendru prohrál.
Čepro začalo s lexem Babiš posílat Agrofertu peníze bez veřejných tendrů
V roce 2017 ovšem vstoupil v platnost takzvaný lex Babiš, tedy novela zákona o střetu zájmů, která zakazuje firmám politiků účastnit se veřejných tendrů. Miliardové veřejné zakázky od Čepra pro Agrofert následně téměř ustaly.
Ne tak ale tok peněz ze státního podniku do firem, které se dnes nacházejí ve svěřenském fondu premiéra. Čepro jen objednávalo pohonné hmoty bez toho, že by na to veřejnou zakázku vypsalo. A to s argumentem, že se na něj zákon o veřejných zakázkách nevztahuje. Hodnota dodávek od Agrofertu se za dané roky (poslední čtyři) pohybuje v součtu kolem pěti miliard korun.
Tyto nákupy se přesunuly do běžných obchodních jednání, která mezi sebou standardně vedou soukromé firmy. Nikoliv podle zákona, který má za cíl předcházet korupci, ale dle svých vlastních pravidel. Ta jsou interní a státní podnik o nich nezveřejňuje informace ve věstníku veřejných zakázek ani veřejném registru smluv. Zájemci o dodávky, které Čepro samo neosloví, se o nich nedozvědí.
Rozdělení peněz ani nekontroluje antimonopolní úřad, jen akcionáři. Akcionářská práva státu a tím i dohled v Čepru vykonává ministerstvo financí. To vede Alena Schillerová, blízká spolupracovnice Andreje Babiše, jehož svěřenské fondy dnes sdružují firmy, kterým Čepro platí.
Agrofert patřil do roku 2017 premiéru Andreji Babišovi, kvůli zákonu lex Babiš ho ale vložil do svěřenských fondů. Podle něj ho tak již neovládá a střet zájmů nemá. Audit Evropské komise ovšem naopak tvrdí, že Babiš ve střetu zájmů je a tak by Agrofertu dle evropského práva veřejné peníze neměly plynout.
"Je zřejmé, že tyto nákupy podniku jdou mimo veškeré kontrolní mechanismy pro nakládání s veřejnými prostředky," uvedl Jiří Skuhrovec, analytik DatLabu, který se sledováním veřejných tendrů dlouhodobě zabývá. Právě při analýze veřejných registrů zjistil, že nákupy Čepra od Agrofertu z nich vymizely. Oproti tomu většinu ostatních nákupů dodnes firma dělá přesně podle zákona o veřejných zakázkách.
Čepro: Vše máme právně podloženo
Čepro si je ovšem jisté, že postupuje správně - jak v tom, že Agrofertu posílá peníze bez výběrového řízení, tak i v tom, že tím nenarušuje zákony bránící střetu zájmů. Na vše prý má právní expertizy.
Otázku, zda je firma veřejný zadavatel s povinností nakupovat jen podle zákona o veřejných zakázkách, Čepro podle jeho šéfa Jana Duspěvy řešilo už v roce 2008. "Dohodli jsme se s tehdejším ministrem financí, že přistoupíme k zadávání veřejných zakázek dobrovolně v případech, kdy nás to jako obchodní společnost nebude poškozovat," vysvětluje Duspěva.
V dalších letech si Čepro požádalo i o stanoviska ministerstva pro místní rozvoj, které je autorem zákona o veřejných zakázkách, a také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). První říká, že podnik veřejným zadavatelem spíš není, a druhé, že záleží na konkrétních obchodech. Obě stanoviska jsou právně nezávazná.
Čepro také opírá svůj postup o analýzu advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol., kterou si nechalo zpracovat a z níž údajně plyne, že není veřejným zadavatelem. Protikorupčním odborníkům ale společnost zmiňovanou analýzu kvůli obchodnímu tajemství vydat odmítla. Server Neovlivni v minulosti napsal, že spoluzakladatel advokátní kanceláře Pavel Smutný má velmi blízko k Andreji Babišovi.
Podle Duspěvy tím, že se státní firma v části případů nepodřídí zákonu o veřejných zakázkách, výrazně šetří - část dodavatelských firem se dle něj do veřejného tendru hlásit nechce, protože by tím odhalila svoje nabídkové ceny konkurenci. Nízkou cenu pak nabídne při neveřejném jednání.
Čepro a nákupy
- Čepro nakoupilo v letech 2014 až 2020 ročně od 105 tisíc litrů až po téměř 200 tisíc litrů bionafty, resp. metylesteru řepkového oleje (FAME).
- V roce 2014 byl podíl holdingu Agrofert na dodávkách 44 %, do roku 2016 se zvýšil na 69 %. Od té doby klesl, osciluje kolem 50%, loni byl 46 %.
- Z dodaného objemu FAME nakoupilo Čepro v roce 2014 58 % všech dodávek ve veřejných zakázkách, z toho od Agrofertu dokonce 83 %. Podíl nákupů touto formou začal pak u všech dodavatelů klesat, v roce 2017 byl jen 1,6 % z celku, u Agrofertu zhruba 2,5 %. Předloni a loni už to bylo od Agrofertu 0 %, celkově Čepro ve veřejných tendrech koupilo 2 %.
Fakt, že rapidně ubylo obchodů s Agrofertem formou veřejných zakázek od roku 2017, podle Duspěvy nijak nesouvisí s lexem Babiš. Tedy že by se chtěli vyhýbat možnému střetu zájmů premiéra. "S ohledem na legislativu proti praní špinavých peněz stejně vždy ověřujeme skutečné majitele u všech svých dodavatelů," vysvětlil. Agrofert konkrétně podniku dodal čestné prohlášení, že žádné zákony neporušuje a může se tendrů účastnit, protože ho neovládá Babiš.
Sám Agrofert k dodávkám do Čepra uvedl, že je získává dlouhodobě buď dle rámcových smluv uzavřených na základě veřejných zakázek, anebo kupních smluv uzavřených na základě obchodního jednání. "Tímto způsobem probíhal prodej produktů společnosti Čepro daleko dříve, než nabyla účinnosti novela zákona o střetu zájmů," uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Žádný střet zájmů navíc firma podle něj nemá.
Podmínky dodávek do Čepra patří podle Hanzelky k vůbec nejpřísnějším. "Jak po formální, tak i po ekonomické stránce, jakých se naše dceřiné firmy účastní. Co je nám známo, tak v našem případě všechna řízení proběhla dle platné legislativy," dodal mluvčí.
