Členové sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost přitom předem hlásili, jak budou po Jiřím Paroubkovi chtít důrazné vysvětlení, co se na NBÚ děje. Premiér měl také obhajovat svého kandidáta Petra Hostka, jehož důvěryhodnost zpochybnila řada afér. Vždyť bývalý voják a policista Hostek má usednout do čela jednoho z nejmocnějších úřadů v zemi.
Ostrý střet se však nekonal. "Víceméně to výbor vzal na vědomí, takže pan Hostek může být jmenován bez dalších obstrukcí," potvrdil deníku Aktuálně.cz poslanec ODS Tomáš Kladívko.
Infobox
FAKTA O NBÚ:
- Národní bezpečnostní úřad vznikl v roce 1998 jako státní instituce, která uděluje lidem a firmám bezpečnostní prověrky. Pouze jejich držitelé jsou pak oprávněni k tomu, aby mohli pracovat s tajnými informacemi.
- Prověrky musí mít nejen policisté, vybraní úředníci či státní zástupci, ale například i firmy, které se ucházejí o strategické státní zakázky.
- Vliv a moc úřadu spočívá i v tom, že shromažďuje obrovské množství důvěrných informací o prověřovaných lidech. Pokud taková data o soukromí (například sexuální orientace či majetkové poměry) z úřadu uniknou, mohou být konkrétní lidé snadno vydíratelní.
- Úřad je také garantem pro zahraniční partnery - zejména NATO - že Česká republika dokáže ochránit citlivé informace, které ze zahraničí dostává.
- Úřad dlouhodobě čelí podezření, že vydal pověrky i lidem, kterým se tajné informace kvůli jejich minulosti například u StB nikdy neměly dostat do rukou. Rovněž je v podezření, že naopak na zákázku konkurence neudělil či protahoval prověrky daným firmám.
- Všichni dosavadní ředitelé NBÚ jakékoli pochybení odmítali, trvali na tom, že s prověrkami je vše v pořádku.
Hostek tak téměř jistě vystřídá Jana Mareše, který musel svůj post opustit kvůli kontaktům s takzvaným Berkovým gangem.
Nemuselo se to stát
Případ Národního bezpečnostního úřadu je přitom učebnicovým příkladem, jak politici na poslední chvíli zachraňují, co sami roky zanedbávali.
Úřad uděluje bezpečnostní prověrky lidem a firmám, kterým při jejich práci procházejí rukama strategické informace.
Už pět let ale čelí podezření, že s prověrkami manipuluje, a zvyšuje se tak riziko, že se tajná data - včetně těch z NATO - mohou dostat například k "nepřátelským" výzvědným službám, zločincům či teroristům.
Zaměstnanci NBÚ byli navíc opakovaně přistiženi při schůzkách či telefonátech s podsvětím. Bývalého šéfa úřadu Tomáše Kadlece nadto vyšetřuje policie kvůli dvěma milionům, které mu na účet poslal uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř.
Všechno to, co nyní poslanci řeší a čím jsou podle svých slov "zděšeni", ale mohli vyřešit už dávno.
První zprávy o nestandardních kontaktech a metodách lidí z NBÚ signalizovala tajná služba BIS už v roce 2001 a následovaly dvě další. Zprávy stejného znění vysílala i policejní ekonomická kontrarozvědka.
Na stůl je postupně dostali premiéři Miloš Zeman, Vladimír Špidla i Stanislav Gross. Nikdo ale nic neudělal.
Taková soukromá válka
Politici z vládní ČSSD i ti opoziční z ODS svorně tvrdili, že jde o nepřehlednou soukromou válku šéfa BIS a ředitele NBÚ, a o prověrky nejde.
Například Miloš Zeman na otázku, jestli by neměli odejít lidé z NBÚ v roce 2002, kdy už měl zprávy tajné služby o manipulaci s prověrkami k dispozici, řekl: "Pokud jde o to, že bych na základě článku v tisku, který možná je i znepokojen tím, že někteří lidé nedostali bezpečnostní prověrku, měl k takovému kroku přistoupit, tak vás mohu ujistit, že tomu tak není."
Za ODS zase její místopředseda Petr Nečas prohlásil, že nejdůležitější bylo ukončení veřejných sporů mezi tajnou službou a NBÚ.
Na námitku, že konec veřejného "handrkování" nedává odpověď na otázku, zda NBÚ rozhoduje o bezpečnostních prověrkách svévolně, Nečas v roce 2002 dodal: "Ani jsem nedoufal, že by se to během několika měsíců podařilo. Je to obtížné a vyžaduje to dlouhodobé a systematické shromažďování a vyhodnocování informací."
Nejdřív volby, pak teroristé
Když měli politici novinářům vysvětlit, proč s podezřelými prověrkami a situací na NBÚ nic neudělali, měli dva hlavní argumenty: vždy do toho přišly volby a neměli na to čas. Současně tvrdili, že kvůli útokům na Spojené státy potřebují stabilní bezpečnostní složky a na nějaká razantní řešení není vhodná doba.
MF Dnes ale tehdy citovala jednoho z ministrů, který poodhalil další důvod: "Tato problematika prostě nikoho nezajímá."
Stejně liknavě přistupovala k vyšetřování i policie, kterou k aktivitě vyburcovalo až trestní oznámení nevládní organizace Růžový panter. Do dnešního dne policie nerozhodla, jestli se s prověrkami manipulovalo, či nikoli. Vyšetřovatel si pouze postěžoval, že mu jiné státní úřady házejí klacky pod nohy a brání objektivnímu vyšetřování.
Opozice dnes svaluje zodpovědnost na vládu. "Je to primárně její odpovědnost. My jsme se o většině těchto věci skutečně dozvěděli až v posledních měsících a budeme se zabývat, proč premiéři nereagovali na varovné zprávy z BIS," uvedl člen kontrolní komise pro NBÚ Tomáš Kladívko.
ČSSD zase tvrdí, že se nic tak dramatického neděje. "Aféra nenarušila vztahy s NATO," prohlásil premér Jiří Paroubek poté, co se na situaci v NBÚ dotazoval během své návštěvy v Praze bezpečnostní ředitel aliance Thomas McKeever.
