Máme za sebou 24 let od revoluce. Stranou „nové doby", stranou „svobody", jež vystřídala Občanské fórum, byla ODS. A kde je dnes. V opozici s ubohými 16 poslanci. Být voliči soudnější, zůstala by za dveřmi.
V pondělí zasedala výkonná rada ODS. Usnesla se, že Jana Nečasová, dříve Nagyová, neznamená nic víc než nějaký jiný člen strany. Pokud se jí nebo jejím manželovi (býval premiérem) nelíbí, že byla vyloučena místní buňkou z partaje, nechť se odvolá k oblastnímu smírčímu výboru.
Donedávna byla Nagyová jednou z nemocnějších žen v ODS i v zemi. Teď ji vyhodili, protože „s ODS nekomunikovala a nesdělila své aktuální osobní údaje". Hrc frc. Rovnost? Nová rovnost? Každopádně varování pro každou stranickou „šajbu", ať je v ODS, ČSSD nebo ANO.
Občanská demokratická strana je dnes zajímavá tím, že na ní vidíme krach české pravice. Sice tu je ještě TOP 09, která vedení pravicových voličů převzala, ale ani ta nezažívá zrovna boom a známe ji příliš krátce. ODS vznikla v dubnu 1991, je jí přes 22 let a prošla si vrcholy i pády. Ten současný je nejhorší. Navíc je to, jak se dnes říká „klasická strana", žádné ad hoc uskupení.
Přežije modrá značka?
Mnoho lidí se dnes ptá: Přežije značka ODS? Dá se obnovit ztracená důvěra? Má ta strana ještě naději se vrátit do vedení země? Plus otázky jako: Potřebuje Česko silnou pravici? Nebo je doba ideologických partají fuč?
Teď to vypadá, že ideje nejsou třeba. Hlavně to tu dát do pořádku a řídit stát jako firmu. (Jen aby nás ten stát „nevyhodil z práce", co bychom si pak počali? Kam bychom se vrtli?) Jenže ono to bez idejí nejde. Nejde dělat politiku bez hlubší představy o smyslu společnosti, o jejím řízení, o tom, co nás ohrožuje zvenčí i zevnitř. O tom, kam chceme jít.
Víme, co ódeesku skoro zničilo. Začala žít sama pro sebe, vykašlala se na lidi, na smysl státu, z politiky udělala tunel. Sliby (nebudeme zvyšovat daně) neplnila. Spojila se s grázly, kmotři ji ovládli odspoda nahoru. Vyvíjela obří energii na krytí svých malérů. Zkřivila celý justiční a policejní systém. Byla to strana zkažená a prodejná. O spojení s kmotry by mohli vyprávět i její ministři. Děs a hrůza. Část z toho děsu a hrůzy se po volbách znovu dostala do Sněmovny.
Veřejnost toho moc neví o slušných modrých politicích - ne že by žádní nebyli. Příkladem takové celorepublikově méně známé tváře s dobrou pověstí je třeba poslankyně za Vysočinu Jana Fischerová. Dělala starostku Havlíčkova Brodu a místní ji tam měli rádi. Neřeknou jí jinak než „Sweet Jane". Něco pro město dokázala udělat. - Malér strany ovšem je, že takoví lidé se za ODS zřejmě styděli. Teď, po krachu, na dně, je pro ně možná o něco přijatelnější.
Nemá smysl víc popisovat zpackanou minulost modrých. Snad jen jedna věc: byli v maléru před předčasnými volbami, ale neudělali nic. Nechali si v čele Martina Kubu, kamaráda „knížete z Hluboké", kmotra. A nastrčili Miroslavu Němcovou, aby Kubu a další experty jako třeba Petr Bendl kryla. Nepružní. Neschopní. Mrtví.
Klubko zmijí
Výkonná rada potvrdila, že volební kongres ODS proběhne 18. a 19. ledna. Uvnitř strany se to mydlí, volební propad ji neočistil. Straníci si nadávají, kopou do sebe. V Praze prohrává exprimátor Bohuslav Svoboda, ztratil zastupitelský klub. Šéfuje mu nyní Rudolf Blažek, politik blízký Pavlu Bémovi a dalším podobným esům. Blažek nepředstavuje posun strany k lepším časům.
Ostrý střet vyvolalo vyloučení Jany Nečasové. Exministr Pavel Drobil kolegy označil za „bandu sr..čů", Boris Šťastný, rovněž známé modré eso, napsal: „Ano jste sr..či, protože jste podělaní z nejvyššího sr..če všech sr..čů,". Tím myslel Bohuslava Svobodu. Strana na kolenou, ale rve se jak klubko zmijí.
Kdo bude na kongresu kandidovat na předsedu? Chystá se Miroslava Němcová, zasloužilá stranice, donedávna velká vyznavačka Václava Klause. Žena, jež byla u všeho. Sama nekrade a nevolá si s kmotry. (Už to je ve vedení ODS ojedinělé. Úžasná partička.) Němcová je slušná, ale nic víc. Nedokázala se před volbami zbavit Martina Kuby, přitom bylo jasné, že Kuba, Petr Bendl, brněnský Pavel Blažek, pražský Tomáš Chalupa a další neměli být vůbec na kandidátkách. Čekat, že Miroslava Němcová zařídí stranický refresh, restart, modří jistě nemohou.
O kandidatuře uvažuje také profesor Petr Fiala. Do strany vstoupil v listopadu, čerstvý člen. S ODS delší dobu spolupracuje. Taky měl blízko ke Klausovi, krátce sloužil jako nestranický ministr školství. Pamatujeme si ho z tiskovky s Milošem Zemanem, kde prezident oznámil, že nepředá jmenování profesorem Martinu Putnovi. Fiala tu absurditu snesl. Působil vedle Zemana slabě, krotce.
Profesura „jen" z politologie
Pro ODS má dnes Fiala velkou cenu. Nebyl jejím členem, není umazaný. Prý nemá ve straně nepřátele. Šmejdi se těší, že je vyveze zpátky nahoru, slušní si říkají, že Fiala nehraje se šmejdy. Navíc udivuje, že někdo dnes ještě do modré skupiny vstoupí, že o to stojí.
Fialovi to vyšlo. Jako nestraník se stal za modré poslancem. Jedním ze šestnácti. Část strany ho bere jako naději, zachránce. Navíc má - stejně jako Klaus - titul profesora. Nový profesor pro ODS. (Fiala sice není profesorem ekonomie, má „jen" profesuru v oboru politologie, ale to se nedá nic dělat, profesoři se zkrátka nehrnou.)
Bylo by to nenormální, kdyby se předsedou ODS stal člověk, který bude v lednu jejím členem dva měsíce. Jenomže ta strana se nachází v nenormální situaci, potřebuje hrubou proměnu, pošpiněné je v ní, na co sáhneš. Mimochodem, když šéf senátorů ODS Jaroslav Kubera nabídl, že by se jeho strana mohla postupně spojovat se svobodnými (ve volbách získali 2,48 procenta hlasů voličů, zatímco ODS 7,7 procenta), předseda svobodných Petr Mach se mu vysmál: „V žádném případě. Jsme strana, která roste, kdežto ODS postupně zaniká. Jakékoli spojování by nás poškodilo, nemá pro nás žádný smysl." Tvrdá lekce.
Takže Fiala? Místopředseda Jiří Pospíšil tuto možnost vítá: „Do čela strany je třeba postavit někoho, kdo nemá ve straně nepřátele." Proč nechce do čela sám Pospíšil? „V mém případě se některým lidem nelíbilo, že jsem až příliš prosazoval reformu justice," říká. Další ilustrace ODS. Chtít reformu špatně fungující justice byl v ODS zločin.
Mluv pravdu, braň pravdu
Fiala říká: „...jakákoli funkce je pro mě zajímavá jen tehdy, pokud mohu jejím prostřednictvím něco změnit. Pokud se ODS chce změnit, tak jak jí to dali voliči najevo, jsem ochoten ji vést." A dál: „Nechci být nějaká nová tvář, která se vysune do popředí - a jedeme dál. To nechci i z toho důvodu, že myslím, že není kam jet dál. Přijal bych to jen za předpokladu, že bych měl dojem, že je tu velká vůle ke změně." - Není kam jet dál. Asi nejkrutější zhodnocení současného stavu ODS. Aby se jelo dál, strana se musí z gruntu změnit.
Mimochodem zvolit si do čela Petra Fialu je výsměch a nedůvěra jednadvaceti tisícům členů ODS. To se mezi nimi nenajde nikdo, kdo je ve straně déle, je slušný a uznávaný svým okolím? To se musí skočit po prvním, kdo se hlásí „zvenčí"? Strašlivé konce kdysi nejsilnější české strany.
Co by ODS měla udělat? Vzít savo a vyčistit plíseň. Savo ale smrdí, každý ví, že bylo nasazeno. ODS by měla svým voličům a členům říct, co se v ní posledních deset patnáct let dělo. Měla by to veřejně popsat, aby se sama před sebou chránila. Dovolí to Fialovi? Němcová nic takového neudělá, musela by za každou větou dodat: „A já na to koukala a mlčela." Případně by mohla tvrdit: „Já nic nevěděla", ale to by jí věřil opravdu, ale opravdu málokdo.
Má ODS naději? Jistě. Její výhodou je, že ji tvoří přes dvacet tisíc členů a že je tu přes dvacet let. Že je usazena v regionech. A že přes všecky maléry přece jen ještě jednou pronikla do Sněmovny. Další výhodou je, že (doufejme) skončí v opozici. Naopak strašnou nevýhodou jsou vazby na všecky ty šmejdy, kteří kradou a kradou a kradou a dobře se jim tu krade.
