Výstavu pořádají Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu. Poslanci ve středu schválili reorganizaci Kanceláře prezidenta republiky, podle níž bude moci vzniknout devět nových pracovních míst v odborech, které jsou podle ní dlouhodobě poddimenzované. Podle podkladů pro poslance se má reorganizace uskutečnit k 1. červenci.
Na pozici nového šéfa správy Hradu se počítá s Vladimírem Sonntagem, na kulturním programu se bude podílet také například historička umění Veronika Wolf, která působila mimo jiné v Národní galerii Praha. Zatím je vedoucí oddělení kultury Správy Pražského hradu a má se stát ředitelkou programového oddělení.
V době působení předchůdce současné hlavy státu Miloše Zemana, ale i druhého českého prezidenta Václava Klause byl kulturní program na Pražském hradě utlumen, často měl spíše společenský či politický rozměr. Za Zemana se třeba konala výstava současného oficiálního čínského umění. Hrad také často poskytoval prostory soukromým galeristům.
Ze spolupracovníků nového prezidenta, kteří by se měli podílet na proměně areálu Pražského hradu i po stránce kulturního provozu či jeho společenského poslání, se zatím ví o architektu Josefu Pleskotovi. Ten dříve řekl, že hradní areál je především potřeba otevřít, vyčistit, zbourat ploty a doplnit cesty - a to ve fyzické podobě i přeneseném významu.
Kancléřka Jana Vohralíková ve středu uvedla, že Hrad neplánuje žádnou velkou akci, při níž se celý najednou otevře, ale že půjde o postupné zpřístupňování. "Otevírání bude kontinuální proces, který bude lákat lidi na nejrůznější překvapení na Pražském hradě," řekla.
Pleskot doplnil, že se sousloví ´otevírání Pražského hradu´ nechce vzdát. "Já ho mám ustáleno ve své hlavě už z dob prezidentování dvou předcházejících pánů a zejména toho předchozího. Pořád se o tom mluvilo, jak se Pražský hrad zavírá, zatímco za Václava Havla se otevíral. Je třeba vrátit se k tomu způsobu předávání zase zpátky veřejnosti a k užívání veřejnosti a myslím to opravdu smrtelně vážně," řekl architekt.
Idea výstavy Jiřího Štourače je podle Vohralíkové ještě z programu správy Hradu v bývalém složení, její podoba je však zcela nově připravená kurátorem Norbertem Schmidtem a autorem.
Belveder nechal zbudovat kolem poloviny 16. století císař Ferdinand I. Habsburský italským stavitelem Paolem della Stellou. Ten ho vyzdobil cyklem reliéfů s výjevy z řeckých a římských bájí. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších obrazových encyklopedií antické mytologie severně od Alp.