Návod pro čtenáře průzkumů: Jak chápat výsledky, na co si dát pozor a proč se neptají zrovna vás

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
16. 10. 2017 19:30
Do voleb zbývají poslední dny a v úterý začíná platit zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů. Dosud jich ale bylo všude plno, zisky jednotlivých stran si navzájem odporují a zkušenější znalci volebních klání připomínají, že v sobotu 21. října, tedy po volbách, stejně bude všechno jinak. Působí to jako dokonalý chaos. On-line deník Aktuálně.cz přináší přehled, jak průzkumy číst a na co u nich naopak dát pozor.
Někdy by se mohlo zdát, že toto je nejspolehlivější způsob, jak odhadnout preference voličů. Výzkumníci to ale u lidí měnících názory na poslední chvíli nemají jednoduché.
Někdy by se mohlo zdát, že toto je nejspolehlivější způsob, jak odhadnout preference voličů. Výzkumníci to ale u lidí měnících názory na poslední chvíli nemají jednoduché. | Foto: ČTK

Praha - Sami jste ta slova nejspíše už také slyšeli: "Nemůžou mít deset procent, v mém okolí je přece nevolí nikdo. A průzkumům beztak nevěřím, protože mě se nikdo nikdy neptal."

Citaci, která skepsi k průzkumům přesně vystihuje, lze často najít nejen v internetových diskusích. Opravdu dokládá podezřelost průzkumů to, že jich je stále všude plno a nikdy jste nebyli jejich respondentem?

Matematika říká, že ne. Pokud se mezi osmi miliony dospělých Čechů náhodně vybere vzorek tisíce lidí, což je rozsah běžného průzkumu politických preferencí, máte prakticky nulovou šanci, že výzkumníci osloví zrovna vás. I když pravděpodobnost spočítáte pro tisíc průzkumů, vaše šance, že vás vyberou aspoň do jednoho z nich, činí stále jen 12 procent.

Reálně zpravidla agentury nepracují s tisícem zcela náhodně vybraných lidí, procentuální šance ale přibližně odpovídá.

"Nevěř nikomu nad patnáct" (dotázaných)

V původním výroku aktivisty Jacka Weinberga bylo "nad třicet" a myslel se tím věk, v případě průzkumů jde o poměr mezi počtem respondentů a počtem tazatelů. Na jednoho tazatele by totiž nemělo připadnout - za obvyklých okolností a v obvyklých průzkumech - více než patnáct respondentů.

"Pokud některý tazatel chybuje, tak je samozřejmě vždycky lepší, když nedotazuje příliš mnoho lidí. Na druhou stranu je podezřelé, když na jednoho tazatele vycházejí například tři respondenti," říká šéfka výzkumu agentury SC&C Jana Hamanová s vysvětlením, že nejspíš jen málokdo by šel dělat tazatele pro tři respondenty. Tím by si - u průzkumu se stručnými otázkami - typicky vydělal jen kolem tří set korun.

Ideální podle Hamanové je, když na každého tazatele připadá přibližně mezi osmi až patnácti účastníky výzkumu, tedy u výzkumu s tisíci dotázanými má být zhruba 65-125 tazatelů. Platí to samozřejmě podle typu a složitosti průzkumu.

"Řekněte spatra, koho budete volit"

Tazatelé respondenty buď jednoduše požádají, aby preferovanou stranu řekli zpaměti, nebo jim nabídnou seznam stran k výběru.

Takzvaná otevřená otázka (bez nabídky) může podle sociologů posilovat výsledek silnějších stran, protože si lidé na jejich název snáze vzpomenou. Ovšem výzkumná komunita není zajedno v tom, zda uzavřená otázka, při které dotázaný vidí ideálně náhodně seřazený seznam stran, nezkresluje zase jiným způsobem.

Agentura Median oba postupy kombinuje: nejdříve se tazatelé ptají bez nápovědy, váhajícím lidem předloží seznam stran. Agentura STEM pokládá otázku otevřenou, CVVM naopak ukáže dotázaným rovnou seznam stran. "Agentury vykazují v metodice jistou setrvačnost - když ji změní, tak vědí, že by výsledky dosažené před změnou nešly porovnávat s výsledky po změně," upozorňuje Jana Hamanová.

Tím zároveň naznačuje, jaké je úskalí v porovnávání výsledků výzkumů různých agentur. Každá agentura navíc dělá výzkum v jiné době a názory lidí se proměňují.

Preference, modely, potenciály. Agentury hledají grál

Rozdělení závěrů agentur na stranické preference a volební modely je už léta poměrně známé: první odrážejí sympatie občanů včetně vysokých podílů nevoličů a nerozhodnutých, modely se snaží o výpočet výsledku voleb jen z odpovědí lidí, kteří se k volbám chystají.

Ani jedna z metod není dokonalá, proto se od roku 2013 v Česku více pracuje s takzvaným volebním potenciálem, který u každé strany udává dvě čísla - pevně odhodlané voličské jádro a horní limit, říkající, kolik by strana získala procent, kdyby se k ní přiklonili všichni, kteří zvažují její volbu. Existují ale i různé definice volebních potenciálů - a jsme zpět u toho, že porovnávat výzkumy různých agentur mezi sebou lze jen velmi těžko.

Jenže potenciály ukazují leckdy i příliš široké rozpětí: ANO by podle posledního výzkumu Medianu získalo mezi 17 a 32,5 procenty, ČSSD mezi 7 a 16,5, Starostové a nezávislí mezi 2 a 12. Z takových čísel toho člověk moc nevyčte.

Výzkumníci proto radí soustředit se spíš na trendy než na konkrétní čísla - to se ukázalo například v roce 2013, kdy hnutí ANO sílilo takovou rychlostí, že průzkumy zaznamenaly nárůst, ale už ne jeho rozsah. Nyní obecně roste SPD a piráti, zatímco pokles zažívají ČSSD, KSČM či ODS. S tempem růstu ANO před minulými volbami to ale zřejmě srovnatelné není.

Zároveň se výzkumníci potýkají s klesající ochotou lidí odpovídat v průzkumech, na některé tazatele podle Jany Hamanové už volali policii. Objevují se proto nové pokusy a metody, jak odhadovat nálady voličů. Letos poprvé funguje například v Česku agregátor průzkumů a kurzů u sázkových kanceláří. Na existenci projektu Kdovyhrajevolby.cz upozornil web iHNed.cz.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Zemřela pozemní hokejistka století Čermáková, medailistka z OH

V den 75. narozenin v neděli zemřela nejlepší česká pozemní hokejistka 20. století Jiřina Čermáková. O úmrtí stříbrné medailistky z olympijských her v roce 1980 v Moskvě informoval svazový web.

Při ženské premiéře pozemního hokeje pod pěti kruhy v Moskvě chyběla kvůli bojkotu her většina velmocí. Československý výběr toho dokázal využít a za vítězným týmem Zimbabwe získal nečekané stříbro.

Čermáková po skončení aktivní kariéry zůstala u pozemního hokeje jako trenérka, vedla i reprezentaci.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Židovské osady na Západním břehu Jordánu už podle USA neporušují mezinárodní právo, oznámil ministr Pompeo

Židovské osady na Západním břehu Jordánu nyní podle Spojených států neporušují mezinárodní právo. Změnu amerického pohledu oznámil ministr Pompeo.

před 40 minutami

Babiš chce do Česka pozvat ukrajinského prezidenta a premiéra

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce pozvat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Oleksije Hončaruka do Prahy. V Česku by se mohli setkat s představiteli zemí visegrádské skupiny (V4), které nyní Česko předsedá. Babiš to dnes řekl novinářům před odletem na návštěvu Kyjeva. Cíl cesty je podle premiéra podnikatelský, nechce řešit politiku. Teritoriální integritu, suverenitu a jednotu Ukrajiny nicméně Česko podporuje, řekl Babiš.

"Uvidíme, jestli pan prezident nebo pan premiér budou mít chuť to naše pozvání akceptovat," řekl Babiš. Připomněl, že ze zemí V4, kam patří spolu s Českem i Slovensko, Maďarsko a Polsko, jsou vztahy Ukrajiny "delikátní" s Maďarskem. "Je tam co diskutovat," doplnil.

před 45 minutami

Studenti, kteří na několik dní obsadili rektorát Univerzity Karlovy, se dohodli s akademickým senátem na okamžitém ukončení okupační stávky

Zdroj: ČTK
Další zprávy