Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý odmítl 17 volebních stížností. Jejich pisatelé je podali opožděně.
Celkem soud dostal 106 podnětů proti průběhu, okolnostem a výsledkům první přímé volby prezidenta. O všech musí rozhodnout do 20. února.
Více než polovina všech podnětů přišla po zákonné lhůtě určené ke zpochybnění voleb, soud je proto musí postupně odmítat. Rozhodnutí se průběžně objevují na úřední desce.
Odmítnutím již skončila například stížnost právníka Karla Světničky, jenž se chtěl jako kandidát zapojit do přímé volby, ale nezískal dostatečnou podporu v peticích. Vnitro jej proto do voleb nepustilo a Světnička se už před volbami neúspěšně obracel jak na NSS, tak na Ústavní soud.
Všemi volebními stížnostmi se zabývá specializovaný senát. Jeho členové také postupně vyřizují podání, která nesplňují různá formální kritéria, případně jsou nejasná a soud o nich nebude věcně rozhodovat.
"Jde například o případy, kdy pisatel pouze vyjadřuje svůj názor na volební výsledky či průběh voleb bez toho, že by zpochybňoval jejich platnost," uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.
Dva stěžovatelé také vznesli námitku podjatosti vůči soudcům volebního senátu. O námitkách musel rozhodnout jiný senát NSS, který stanovil, že žádný ze soudců není vyloučen z projednávání volebních stížností. Námitky prý podali právní aktivista a bloger Tomáš Pecina a také Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana.
Prezidentská volba, jejímž vítězem je Miloš Zeman, přinesla Nejvyššímu správnímu soudu rekordní počet volebních stížností. Mezi současnými stěžovateli není podle dostupných informací nikdo z registrovaných kandidátů.
Jména pisatelů stížností soud před rozhodnutím nezveřejňuje. Je však mezi nimi například olympionička Věra Čáslavská, které vadil způsob vedení kampaně před druhým kolem voleb, dále nevládní protikorupční organizace Růžový panter nebo lidé kolem nadačního fondu Klíček.
Ve stížnostech se často objevují argumenty proti postupu ministerstva vnitra při vyřazení některých kandidátů nebo proti charakteru volební kampaně před druhým kolem volby. Některé podněty jsou totožné, liší se jen jménem stěžovatele.
Volební senát rozhoduje neveřejně. Jeho předseda Vojtěch Šimíček minulý týden řekl, že chce volební stížnosti řešit postupně, a nikoliv odkládat rozhodnutí až na 20. února. Odmítnutí stěžovatelé se mohou teoreticky obracet ještě na Ústavní soud. Zeman se funkce ujme složením slibu 8. března.
Už před prezidentskou volbou soud dostal devět podnětů od kandidátů, které vnitro odmítlo registrovat. Uspěla jen Jana Bobošíková (Suverenita), která se tak mohla zúčastnit voleb.
