reklama
 
 

Na návrhy nepřistoupíme, vzkazuje katolická církev politikům

25. 3. 2014 16:00
Podle Gajdůškové je ČSSD připravena postupovat jednostranně bez ohledu na následky. Tomáš Holub, sekretář ČBK, doufá, že na takové řešení nedojde.

Praha – Zástupci vládní koalice budou z úterního jednání s církvemi o budoucnosti restitucí s největší pravděpodobností odcházet s nepořízenou. Římskokatolická církev, jíž se týká největší podíl finančních náhrad, totiž odmítne přistoupit na požadavky, které navrhuje vládní komise pro církevní restituce.  

Ty zahrnují například snížení náhrad o 13 miliard korun, zrušení valorizací nebo povinnost odvádět 80 procent z náhrad na veřejnou činnost.  

"Náš názor se nemění, takže se snížením náhrad o 13 miliard souhlasit nebudeme," řekl sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub, který je jedním ze zástupců církví v jednáních s vládní komisí.

Podle něho se důvody politiků, proč by mělo dojít ke snížení náhrad, případně zrušení valorizace, nezakládají na pravdě. Proč tomu tak je, chce objasnit právě během úterního jednání. "Z naší analýzy vyplývá, že ve výpočtech politiků je řada chyb. Veřejně je upřesníme ale až po skončení dnešního jednání,“ vysvětlil Holub.

Neznámé memorandum

Političtí vyjednavači v čele s místopředsedkyní Senátu a ČSSD Alenou Gajdůškovou přitom na úterní schůzku přijdou s předem stanovenými podmínkami a návrhem memoranda. To podle Gajdůškové obsahuje formulaci o snížení finančních náhrad o 13 miliard korun a počítá i s tím, že církve by s takovým návrhem nemusely souhlasit. Nabízí proto další variantu, církve by se v takovém případě měly vzdát valorizace finančních náhrad.

Holub Akuálně.cz řekl, že o existenci memoranda se dozvěděl z médií, a není tedy seznámen s jeho obsahem. Dodal ale, že pro církve je nepřijatelný i třetí požadavek, podle něhož by církve měly odvádět na veřejnou činnost 80 procent z peněz, které z náhrad získají.   

"Budoucnost církve není vázána na 4 roky volebního období, během kterého musí být peníze utraceny. Rádi bychom fungovali i za sto let. Takový požadavek je pro nás proto nepřijatelný,“ odpověděl na požadavek Holub.

Podle Holuba římskokatolická církev již dnes veřejnou činnost vykonává. Z jejích prostředků na ni plyne ale přibližně 20 procent ročního rozpočtu.

Jednostranné kroky

Gajdůšková se v rozhovoru pro Novinky.cz nechala slyšet, že v případě, že církve nebudou s požadavky souhlasit, je sociální demokracie připravena podniknout jednostranné kroky bez ohledu na následky.

"Atmosféra ve Sněmovně je taková, že by mohla být přijata změna zákona," řekla Gajdůšková.

Sekretář biskupské konference ale doufá, že na podobné kroky nebude muset dojít. "Očekáváme, že politická reprezentace bude postupovat v souladu s demokratickými principy," řekl Holub.

Podle odborníka na ústavní právo Jana Kysely v případě, že se sejde nejméně 101 poslanců, změně zákona nic nebrání.

"Otázka je, jaký by to mělo dopad. V případě změny zákona ještě nepozbydou platnosti smlouvy, které stát s církvemi uzavřel. Na jejich základě by se církve mohly domáhat u soudu přislíbeného plnění a je velmi pravděpodobné, že by uspěly," řekl Kysela a dodává, že soudy by nejspíš braly v potaz i skutečnost, že v příslušném řízení u ústavního soudu nebyl zákon shledán protiústavním.

"Změna zákona je racionální uvažování. Chtějí ho změnit, protože chtějí ušetřit peníze. Pak si ale musí spočítat, zda je skutečně ušetří, nebo naopak nevydají peníze navíc za soudní řízení a sankce, které by církve mohly navíc vysoudit," dodal Kysela. 

autor: Sandra Štefaniková | 25. 3. 2014 16:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama